Spekulace kolem Běloruska: Kde jsou jaderné zbraně a co je s Lukašenkem

Když ministři obrany Ruska a Běloruska ve čtvrtek podepsali dohodu o rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku, nezpůsobilo to velké překvapení. Byl to spíše formální krok, jehož načasování zřejmě souviselo s očekávanou protiofenzívou Ukrajiny proti Rusku.

Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil přesun jaderných zbraní do Běloruska už v březnu. Krátce nato Moskva potvrdila, že na území podrobeného souseda přesunula mobilní raketový systém Iskander-M, který může nést i atomové hlavice.

O rozruch se však ve čtvrtek postaral běloruský prezident, když v ten samý den prohlásil, že jaderné zbraně už jsou na cestě.

„Museli jsme připravit místo, zajištění a tak dále. To jsme všechno udělali, proto už začalo přemísťování jaderné munice,“ řekl Lukašenko na dotaz ruské státní televize během euro-asijského summitu v Moskvě. Na doplňující otázku, zda jsou hlavice už v Bělorusku, pak prezident odvětil: „Možná. Přijedu a podívám se.“

Pokud by Lukašenko mluvil pravdu, znamenalo by to, že se přesun taktických jaderných zbraní oproti původním plánům výrazně urychlil. Ruský prezident Putin totiž v minulosti oznámil, že výstavba speciálního skladu pro taktické zbraně v Bělorusku bude dokončena do 1. července.

Ministři obrany Sergej Šojgu a Viktor Chrenin přitom termín přemístění zbraní po podpisu dohody neoznámili. Neupřesnili ani, kolik jaderných hlavic by se mělo do Běloruska přesunout.

Neudělal to ani Lukašenko, který se jednání s Putinem v Moskvě znovu stáhl z veřejného prostoru. Tím znovu posílil spekulace o zdravotních problémech, které se vyrojily po jeho předčasném odjezdu z oslav Dne vítězství v ruském hlavním městě 9. května.

Běloruský opoziční aktivista Valerij Cepkalo v sobotu napsal, že podle jeho informací byl Lukašenko po uzavřené schůzce s Putinem převezen do centrální nemocnice v Moskvě a je v kritickém stavu. Tato informace ale nebyla podložena žádným konkrétním zdrojem.

Začátkem týdne Lukašenko popřel, že by byl vážně nemocný. „Jestli si někdo myslí, že jsem se chystal zemřít, tak ať se uklidní,“ prohlásil s chraplavým hlasem. Tvrdil, že onemocněl adenovirem, což je běžné nachlazení.

Není známo, že by Lukašenkovy údajné zdravotní problémy měly nějakou přímou souvislost s rozmístěním jaderných zbraní v Bělorusku. Rozporuplné informace v obou případech nicméně podněcují úvahy o tom, do jaké míry má běloruský prezident situaci ve své zemi pod kontrolou.

Taktické jaderné zbraně jsou určené k ničení jednotek a zbraní na bojišti a mají tak omezenější ničivou sílu než tzv. strategické jaderné zbraně, které mohou zdevastovat celá velkoměsta.

Vláda Spojených států předpokládá, že Rusko vlastní kolem 2000 tisíc taktických jaderných zbraní, což zahrnuje letecké bomby, hlavice pro střely krátkého doletu i dělostřelecké náboje.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byly jaderné zbraně z bývalých federálních republik, mezi něž patřilo i Bělorusko, přesunuty na základě americko-ruské dohody do Ruska.

Podle nezávislého běloruského vojenského analytika Alexandra Alesina byly na území Běloruska v období studené války skladovány dvě třetiny sovětského arsenálu raket středního doletu s jadernými hlavicemi. Desítky skladišť z té doby se mohou stále používat.

„Dokumenty v Minsku o navrácení jaderných zbraní byly schválně podepsány právě ve chvíli, kdy Ukrajina vyhlásila protiofenzívu a západní země předávají zbraně Kyjevu,“ řekl Alesin agentuře AP. Jaderné střely rozmístěné v Bělorusku podle něj budou schopné pokrýt zasáhnout celé území Ukrajiny, Polska, pobaltských států a části Německa.

Spojené státy rozmístění jaderných zbraní do Běloruska ostře odsoudily. Na první reakci ministerstva zahraničí USA navázal v pátek prezident Joe Biden, který zprávu o dohodě mezi Moskvou a Minskem označil za extrémně negativní.