Článek
Od soboty se Ruská federace ujme měsíčního předsednictví v Radě bezpečnosti OSN. Do vedení se dostává v souladu s pravidly: vedení rotuje mezi všemi patnácti členy. Nezměnila na tom nic ani válka na Ukrajině, píše britský deník The Guardian.
„Ruské předsednictví Radě bezpečnosti OSN na prvního dubna je snad špatný vtip. Rusko si uzurpuje místo, vede koloniální válku, jeho vůdce je válečný zločinec hledaný Mezinárodním trestním soudem za únosy dětí. Svět nemůže být bezpečným místem, když je Rusko v Radě,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru.
Naposledy se Rusko ujalo předsednictví v únoru loňského roku, tedy přesně v době, kdy dal prezident Vladimir Putin rozkaz k zahájení „speciální vojenské operace“. Po čtrnácti měsících už kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejsou mezi živými desítky tisíc lidí. Ruské síly po tu dobu cíleně útočily na městskou infrastrukturu a Putin byl obviněn Mezinárodním trestním soudem v Haagu z masových únosů ukrajinských dětí.
Za těchto okolností se může dosazení Ruska do čela organizace, která má „udržovat mezinárodní mír a bezpečnost“, jevit jako krutý aprílový žert, poznamenává deník The Guardian.
„Od 1. dubna se dostávají na novou úroveň absurdity,“ řekl ukrajinský zástupce v Radě Serhij Kyslycja. „Rada bezpečnosti, tak jak je koncipována, je ochromená a nedokáže reagovat na záležitosti, za něž je především zodpovědná, tedy předcházet konfliktům a následně je řešit.“
Zatykač na Putina
Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na Putina má velký symbolický význam, míní uznávaný český právník Robert Fremr.
ICC zatykač vydal kvůli únosům ukrajinských dětí. Kyjev podrobně zmapoval, kam je Rusko vozí.
Ukrajina se v dubnu nebude nadále účastnit jednání s výjimkou „otázky zásadního národního bezpečnostního zájmu“. Napadený stát sice v současnosti není členem orgánu, ale zástupci Kyjeva často vystupují na plénu rady, aby se vyjádřili k otázkám souvisejícím s válkou.
Žádný členský stát se zatím veřejně neodhodlal k bojkotu Ruskem vedeného jednání. Přesto se očekává, že například Francie, Velká Británie nebo USA dají najevo svůj nesouhlas s nastávající situací tím, že sníží diplomatickou úroveň svého zastoupení.
Co Rusko může v Radě udělat?
Diplomaté v newyorském sídle OSN ale upozorňují, že většinu dubnových jednání Rady, stejně jako každý jiný měsíc, zabírají rutinní porady a zprávy o mírových misích OSN po celém světě.
„Je důležité chránit zbytek práce Rady na jiných dokumentech,“ řekl britskému listu jeden z evropských diplomatů. „Nechceme narušit práci, kterou Rada dělá jinde, protože pak by měla ruská invaze ještě širší dopad na otázky míru a bezpečnosti na celém světě.“
S tím souhlasí i významný pracovník Rady pro zahraniční vztahy, což je americká nezisková organizace, Thomas Graham. Ten pro server Euronews řekl, že by se význam této pozice neměl přeceňovat.
„Předseda Rady v podstatě předsedá zasedáním a vyřizuje spoustu administrativní práce, ale má jen velmi malou moc ovlivnit reálná rozhodnutí, která Rada přijímá,“ řekl.
O působení ruských tajných služeb na Ukrajině
Pravidlo, kterým se ruské tajné služby řídily i na Ukrajině: K úspěšné kontrole okupovaného území stačí, když kolaboruje pouhých osm procent obyvatel. Píše se to ve zprávě expertů britského institutu RUSI.
Předsednictví v Radě dává zemi pravomoc svolat vlastní zasedání a Rusko plánuje tři. Dne 10. dubna uspořádá brífink o „rizicích vyplývajících z porušování dohod upravujících vývoz zbraní a vojenského materiálu“, kde má zřejmě v úmyslu mluvit o amerických dodávkách na Ukrajinu a do dalších zemí z posledních let.
Později v průběhu měsíce bude zástupce Moskvy předsedat dvěma otevřeným debatám o „účinném multilateralismu“ a o situaci na Blízkém východě. Tato jednání by měl řídit přímo ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Další klíčovou událostí ruského předsednictví bude veřejná debata Rady bezpečnosti na vysoké úrovni o účinném multilateralismu prostřednictvím obhajoby zásad Charty OSN. Tomuto zasedání bude předsedat ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová.
Posledním případem, kdy stálý člen Rady provedl nevyprovokovanou invazi, byl útok USA na Irák. Jak podotýká The Guardian, Spojené státy ale tehdy nebyly vystaveny opakovanému ponížení v podobě zdrcujících porážek při hlasování ve Valném shromáždění OSN.
Proti Moskvě v uplynulém roce opakovaně hlasovalo přibližně 140 ze 193 členských států OSN. Jedinými spolehlivými spojenci Ruska tak zůstaly jen izolované země, jako je Bělorusko, Eritrea, Sýrie a Severní Korea (podrobněji zde).
Spojenectví s Ruskem může být řešení pro severokorejský hladomor:
Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij odmítl, že by se cítil v OSN jako vyvrhel. „V žádném případě. Cítíme, že Západ je nyní v OSN na lopatkách, protože stále více zemí chápe naši pozici,“ řekl Poljanskij. Dodal, že pokud jde o zatykač na Putina, je „naprosto irelevantní pro jakoukoliv naši činnost“. Naposledy ruský vůdce přijel do sídla OSN v roce 2015.
Poměry sil se mění
V Radě bezpečnosti je poměr diplomatických sil méně jednoznačný než ve Valném shromáždění. Spory mezi pěti stálými členy (USA, Británie, Francie, Rusko, Čína) se prohloubily. Čína v Radě pravidelně opakuje ruská stanoviska.
Deset nestálých členů je voleno Valným shromážděním na dvouleté období. Ze současné várky zůstaly v otázce invaze na Ukrajinu obecně neutrální Mozambik, Spojené arabské emiráty a Gabon.
Poljanskij uvedl, že se Rusko začíná sbližovat s Brazílií, která je tento rok také v Radě. Takzvaná skupina BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, se podle něj sbližuje o přidat se k ní údajně chce dalších 20 zemí.
Richard Gowan, ředitel OSN v Mezinárodní krizové skupině, uvedl, že Brazílie pod vedením prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy „vyvíjí snahu navázat s Ruskem kontakt a zaujmout pozici potenciálního mírotvorce ve věci Ukrajiny“.
„Nemyslím si, že Rusko má v Radě mnoho blízkých spojenců, ale mnoho členů Rady se opravdu chce vyhnout tomu, aby se zapletlo do velkých mocenských her,“ řekl Gowan The Guardianu. „Existuje určitý pocit, že část členů chce raději přesunout pozornost na jiné krize než na Ukrajinu, kde by OSN mohla udělat víc.“
Graham ujišťuje, že ani tak předsednictví Rusku nepřinese velké výhody. „Všichni členové si stále zachovávají právo vystupovat na zasedáních Rady a můžete si být zcela jisti, že USA a evropské země nebudou říkat nic pozitivního o Rusku a o tom, co dělá na Ukrajině nebo možná i jinde ve světě, když na to přijde.“
„Pokud se Rusko pokusí dostat před Radu řečníky, které USA a další země považují za nevhodné, existuje způsob, jak mohou v procedurálních otázkách pouhými devíti hlasy zabránit Rusku v některých věcech, které by mohlo chtít udělat,“ dodal pro Euronews.
Na duben není naplánováno žádné zasedání Rady bezpečnosti týkající se Ukrajiny, ale devět členů může hlasováním prosadit její zařazení na pořad jednání nebo mohou členové uspořádat na toto téma neformální zasedání. Do očí bijící patová situace v Radě a paralýza v otázce Ukrajiny posloužily k tomu, aby se zvýšil význam Valného shromáždění. Málokdo ale očekává, že by se fungování Rady jakkoliv reformovalo.
Proti nastávající situaci se ale vymezila i americká zástupkyně v OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Podle ní by Rusko nemělo být předsednickou zemí „kvůli tomu, co dělá na Ukrajině.“ Charta OSN ale „neumožňuje změnit status stálého člena“, dodala pro Euronews.
Spíš tak hrozí Kyslycjův scénář: všichni si zvyknou na tuto novou úroveň globálního pokrytectví. „Bude to ostuda,“ dodal ukrajinský diplomat.
