Španělsko je zvyklé čelit suchu. Jenže co dělat s tím, když je v dubnu 39 stupňů?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Španělsko v posledních letech trpí suchem a ani rok 2023 patrně trend nezlomí. Jaro tu bylo nejteplejší od počátku vedení záznamů o teplotách v roce 1961. Národní meteorologická agentura AEMET oznámila, že průměrné teploty byly téměř o dva stupně vyšší než průměr.

„Jaro 2023 bylo nejteplejším jarem v historii Španělska,“ uvedla AEMET s odkazem na tříměsíční období, které začalo v březnu.

Španělští meteorologové dále uvedli, že loňský rok byl v zemi šestým nejsušším a nejteplejším od začátku měření.

Problém se přenesl i do letošního roku. V prvních třech dubnových týdnech spadlo pouhých 12 litrů srážek na metr čtvereční, což je čtvrtina normálního množství. V některých částech země už to vyvolává skutečně problematické situace.

Kvůli klesajícím zásobám vody v nádržích zavádějí v některých oblastech – například v silně postiženém Katalánsku – vodu na příděl.

„Podle španělské meteorologické agentury spadlo ve Španělsku do poloviny května 2023 o 28 % méně srážek, než se očekávalo. Sucho vysušilo vodní nádrže, vyprahly olivové háje a vedlo to k omezení dodávek vody v celé zemi,“ shrnula NASA, která zveřejnila satelitní snímky, na nichž je rozdíl mezi lety 2022 a 2023 zřetelně vidět.

O několik měsíců dříve než je obvyklé, také začala sezona ničivých lesních požárů. Z dat Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS) vyplývá, že ohně během prvních čtyř měsíců roku zpustošily už 54 tisíc hektarů půdy, což je třikrát více než ve stejném období roku 2022.

Sucho není ve Španělsku novým jevem, ale současná situace je skutečně mimořádná. Podle dat, která Seznam Zprávám poskytl přímo AEMET, neměla země po tři roky „normální“ množství srážek.

Premiér Pedro Sánchez označil současnou krizi se suchem za „jedno z hlavních politických a územních témat země v nadcházejících letech“. Řešení problému s nedostatkem vody podle něj bude vyžadovat celonárodní politický konsenzus, který v mnoha oblastech v zemi v současnosti „žalostně chybí“.

Pojďme se na data poskytnutá španělských meteorologickým úřadem podívat v detailu.

Už duben byl ve Španělsku abnormálně horký. Teploty byly podle AEMET o sedm až 11 °C vyšší než průměr. Co to reálně znamená, lze ilustrovat na příkladu andaluské Córdoby, kde v dubnu zaznamenali bezprecedentních 38,8 °C.

V květnu se sice ochladilo, i přesto byl měsíc v mnoha oblastech také rekordně horký. Předpovědi nadto nejsou k půdě laskavé, AEMET očekává nejsušší léto od počátku měření.

A to se už na začátku května nacházelo na 27 procent španělského území v kategorii „nouzové“ či „varovné“ sucho. Ve velkých částech země začaly platit výstrahy před suchem. Některé oblasti čelí nouzovému stavu, pokud jde o dostupnost vody.

Vodní nádrže v zemi jsou nyní v průměru na 47,7 procenta své kapacity, což je v červnu – tedy před příchodem nejteplejších letních měsíců – skutečně málo. V tomto ročním období byly v loňském roce vodní nádrže v průměru naplněny z 80 procent.

Nejméně vody se nachází v nádržích povodí řeky Guadalquivir a ve vnitrozemí Katalánska, kde jsou nádrže na 25,3 procenta kapacity, napsala agentura EFE.

Na sklonku května se mohlo zdát, že se situace obrací. Na některých místech spadly rekordní srážky. Ulicemi měst – kupříkladu Murcií – se voda valila tak rychle, že bulváry připomínaly řeku. Přívalové deště sužovaly i Madrid.

Potíž je, že takto nárazové silné srážky k problémům, které ve Španělsku způsobilo sucho, spíše přispívají. Většina srážek odteče do odvodňovacích kanálů a potoků, než aby se vsákla do země. „Půda během sucha vysychá a ztrácí schopnost účinně absorbovat vodu,“ připomněl pro Seznam Zprávy Juan Alemán z agentury AEMET.

V oblastech postižených suchem podle něj dochází u rostlin ke zmenšení kořenových systémů, přívalový déšť je snáze spláchne.

„Vydatné srážky po období sucha mohou dále ovlivnit kvalitu vody,“ doplnil Alemán. Počáteční srážky dle jeho slov často spláchnou nahromaděné znečišťující látky, nečistoty a sedimenty z povrchu země do řek, jezer a potoků. To může vést ke kontaminaci vodních zdrojů a představovat riziko pro ekosystémy.

Španělská vláda už 11. května vyhlásila bezprecedentní balíček opatření pro boj se suchem. Kabinet Pedra Sáncheze odhaduje náklady balíčku na téměř 2,1 miliardy eur. Hlavní díl této částky (1,4 mld.) má být použit na vybudování nové vodohospodářské infrastruktury a zvýšení opětovného využívání městské odpadní vody.

Peníze půjdou primárně na zvýšení dostupnosti vody, čehož chtějí španělští socialisté dosáhnout výstavbou odsolovacích zařízení.

Dále balíček zahrnuje přímou pomoc postiženým výrobcům, osvobození od poplatků a sazeb za zavlažování.

Kromě toho Španělsko také zakáže během období extrémních veder některé venkovní práce. Zákaz vejde v platnost jen v případech, kdy národní meteorologická agentura vydá výstrahu. Opatření se dotkne lidí, kteří se v rámci výkonu své práce pohybují venku – ať už v zemědělství, nebo při úklidu měst.

Španělsko rovněž požádalo EU o mimořádné finanční prostředky na pomoc zemědělcům postiženým extrémním suchem. Podle některých předpovědí, o nichž informovala agentura Reuters, totiž hrozí, že by se produkce olivového oleje – Španělsko se na ní celosvětově podílí ze 45 procent – letos mohla snížit o více než polovinu.

„Španělsko je země, která je zvyklá čelit suchu. Klimatické změny ale znamenají, že se musíme připravit na to, že období sucha, jako je to současné, budou přicházet častěji a budou závažnější,“ uvedla pro Reuters ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová.

K řešení problému ale musí přispět i sami občané. To se v minulosti povedlo například obyvatelům Katalánska, které je tradičně jedním z nejvíce postižených regionů. Katalánsko se potýkalo s velkým suchem zejména v roce 2008, tehdy se dokonce vozila do Barcelony voda tankery.

„V období sucha v letech 2007 a 2008 se občané chovali příkladně a jejich úspory vody dosáhly 20 % ve srovnání s referenční potřebou,“ uvedl pro Seznam Zprávy Xavier Ramírez z Katalánského vodohospodářského úřadu (ACA). „V této filozofii musíme pokračovat, zvnitřnit ji a dát najevo, že musíme spotřebovávat racionálně. V posledních měsících jsme zaznamenali mírný pokles spotřeby, který by se měl v následujících měsících ještě více upevnit.“

Od března platí v mnoha částech tohoto autonomního společenství řada omezení. Někde se lidé mohou sprchovat maximálně pět minut, jinde platí zákazy mytí aut či zalévání zahrad. V malém městečku L'Espluga de Francolí jsou během noci například odstavovány dodávky vody – až na devět hodin.

Problémy se suchem, které se týkají takřka celého Španělska, už mají konkrétní dopady.

Pod tlakem klimatických změn vysychá španělský národní park Doñana. Ochránci přírody přičítají podle webu Deutsche Welle (DW) minimálně část viny zemědělcům. Tvrdí, že z parku, který je na soupisce světového dědictví UNESCO, ve velkém čerpají vodu. Většinou ilegálně.

Doñana je útočištěm ohrožených druhů a patří k nejvýznamnějším mokřadům v Evropě. Farmáři ovšem na hranicích parku hloubí studně, ze kterých odvádějí vodu k zavlažování přilehlé zemědělské půdy.

Německá skupina Campact uvedla, že farmy v blízkosti Doñana, na kterých se pěstují jahody, nelegálně odvádějí vodu, aby mohly celoročně zavlažovat své plodiny. Andaluská provincie Huelva, ve které park leží, je mimochodem oblastí, odkud se vyváží nejvíce jahod na světě. Aktivisté peticí vyzvali německé supermarkety, aby tyto jahody přestaly prodávat.

Úřady nad problémem s vyváděním vody dlouho přivíraly oči, píše web Politico. Teprve nedávno – při razii na nelegální studnaře – zatkla policie u Malagy 26 lidí.

Těžko říct, zda šlo o začátek trendu. Protože Lidová strana (PP), která vládne regionu Andalusie, plánuje naopak dosud nelegální zavlažování v okolí národního parku legalizovat. A to navzdory varování vědců, že oblast vysychá a je v kritickém stavu.

Premiér Sánchez s kroky Andalusie nesouhlasí, což potvrdil i na twitteru. „Zachraňme Doñanu,“ napsal.

„Jeho (premiérova – pozn. red.) manipulace se vymkla kontrole. Mluvit v Evropě špatně o Andalusii a jejích zemědělcích má své důsledky. Riskují tím živobytí tisíců rodin,“ odvětil předseda andaluské regionální vlády Juanma Moreno.

UNESCO varovalo, že navrhovaný zákon, který je projednáván v andaluském parlamentu, by mohl „důvody pro uznání národního parku Doñana za světové dědictví a biosférickou rezervaci ohrozit“.