Španělské pláže čelí ekologické pohromě. Úřady koukají jinam, tvrdí ekologové

Pláže na severu Španělska posely miliony plastových kuliček, které v prosinci vypadly západně od portugalských břehů z lodi Toconao.

Environmentální organizace mluví o ekologické pohromě a varují, že pokud se plasty nesesbírají, „skončí na našich stolech“.

Stěžují si také na to, že reakce španělských úřadů je nedostatečná a regionální vláda v severošpanělské Galicii se místo toho, aby krizi řešila, soustředí na předvolební kampaň a politické půtky s Madridem.

„Moře umírá a nikdo si nás nevšímá,“ vzkázala stovka environmentálních skupin, která na 21. ledna svolala demonstraci. Podle ní se dosud o řešení krize zasadily zejména stovky dobrovolníků z řad místních obyvatel, rybářů i surfařů, kteří na místo okamžitě vyrazili plasty ručně sbírat.

Jaké dopady může incident na severu Španělska mít na životní prostředí? A proč regionální úřady z nekompetence viní španělskou vládu? Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na klíčové otázky.

Takzvané nurdle či plastové peletky. Jde o malé, méně než pět milimetrů měřící plastové kuličky, které se dají roztavit a vytvarovat do libovolné formy. Využívají se pro výrobu všemožných produktů, včetně plastových lahví, sáčků a obalů.

Do moře se dostaly z jednoho z šesti kontejnerů, které 8. prosince vypadly západně od portugalského pobřeží. Pro představu: V kontejneru bylo tisíc pytlů, přičemž každý z nich obsahoval 25 kilogramů peletek.

Kontejnery patří dánské společnosti Maersk, plavidlo samotné nikoliv. Podle agentury Bloomberg na sobě pytle měly značku firmy Bedeko Europe, která sídlí v Polsku.

Co přesně k incidentu vedlo, je zatím nejasné. Španělské vyšetřování se nyní zabývá otázkou, zda mohou být plastové peletky toxické. Spekuluje se i tom, zda se nerozšířily až k francouzským břehům.

Vzhledem ke své velikosti mohou peletky plné škodlivých chemikálií snadno znečistit vodní toky, varují neziskové organizace. Podle jedné z nich - The Great Nurdle Hunt - jsou dokonce „druhým největším zdrojem primárního znečištění mikroplasty na světě“.

„Jakmile se do životního prostředí nurdle dostanou, velmi těžko se jich zbavuje,“ uvedla organizace podle televize CBS News. „Jakmile se dostanou do moře, mohou je mořské proudy roznést po celém světě. Neexistuje žádný praktický způsob, jak všechny nurdle z okolí odstranit,“ dodala.

Greenpeace varuje, že se nesesbírané peletky stanou součástí potravních řetězců. Existuje prý riziko, že si je mořští ptáci a rybou spletou s potravou a pozřou je, což v konečném důsledku může vést k jejich úhynu.

„Tyto malé kuličky plastu jsou environmentálním problémem, protože ryby si je spletou s rybími vajíčky a snědí je, tak se dostanou do potravinového řetězce… A pak skončí na našich stolech,“ vysvětlil mluvčí španělské environmentální organizace Ecologistas en Acción, která přijela pomáhat přímo na zasažené pláže.

Španělská ministryně pro životní prostředí Teresa Ribera označila znečištění oceánů a ekosystémů plasty za „jeden z největších problémů, kterým lidstvo čelí“.

Komplikace, jelikož přímořské oblasti ve španělské Galicii, jejichž pláže plastové kuličky pokryly, jsou do velké míry závislé na rybolovu.

„Žijeme z moře - 80 % lidí z oblasti Ribeiry (město ležící v Galicii, pozn. red.) žije z moře, ať už přímo, nebo nepřímo,“ vysvětlil pro stanici RTVE radní pro životní prostředí Antía Alberte.

Server Euronews připomíná, že to není poprvé, co pobřeží Galicie zasáhla ekologická pohroma. Podobnou situaci zažila už v roce 2002, kdy nedaleko tamního pobřeží havaroval ropný tanker Prestige, který způsobil rozsáhlou ropnou skvrnu.

Podle kritiků nedostatečně. Incident rozpoutal spory mezi galicijskou konzervativní samosprávou a španělskou národní vládou vedenou socialisty.

Předseda regionální vlády Alfonso Rueda tvrdí, že vláda v Madridu o úniku věděla dva týdny před tím, než 4. ledna informovala místní úřady, a neaktivovala plán znečištění moří.

Španělská ministryně životního prostředí Teresa Ribera v pondělí namítla, že byli připraveni s řešením krize pomoci a že týmy vyrazí na místo hned, jakmile dostanou pokyn.

To se nakonec stalo v úterý, kdy samosprávy v Galicii i sousední Asturii vyhlásily druhý stupeň pohotovosti a tím si vyžádaly pomoc ze strany ministerstev životního prostředí a dopravy.

Na otázku, proč s žádostí o pomoc tak dlouho otáleli, Rueda odpověděl, že se o vážnosti situace dozvěděli „teprve před pár dny“, zatímco centrální vláda „znala detaily už měsíc“.

Tvrdí, že reakce na ekologickou katastrofu je zpolitizovaná, jelikož Galicii čekají 18. února volby. Na regionální úřady apelují, aby se nenechaly zaslepit politickou kampaní a neopakovaly chyby z roku 2002, kdy spolupráce mezi regionem a Madridem taktéž vázla.

„Žádáme, aby se katastrofa nevyužívala stranicky a aby se společně usilovalo o řešení dlouhodobých dopadů úniku, stanovení odpovědnosti a posílení pravidel pro výrobu, přepravu a používání plastů,“ uvedlo ve společném prohlášení několik organizací.

Stovka ekologických skupin a organizací věnujících se rybolovu svolala na 21. ledna demonstraci pod heslem En defensa do noso mar (Na obranu našeho moře). Konat se má v hlavním městě regionu Santiagu de Compostela.

„Správci komunity s největším počtem kilometrů pobřeží ve Španělsku nechávají nejproduktivnější moře v Evropě umírat. Jejich reakce je vždy stejná: dívat se jinam,“ uvedl podle listu El País Xaquín Rubido z organizace Plataforma pola Defensa da Ría de Arousa s tím, že regionální vláda se podle něj chová nekompetentně, stejně jako v případě havárie tankeru Prestige.