Článek
Menstruační dovolená, větší dostupnost hygienických potřeb a další uvolnění potratových pravidel. Španělská vláda pokračuje ve své nastolené politice. Deník El País uvádí, že nový soubor zákonů bude „bojovat se stereotypy a mýty o menstruaci, které stále existují a ztěžují ženám život“.
Jedním z výrazných hlasů podporujících zmíněnou legislativu, kterou má podle španělských médií příští týden schválit tamní vláda, je státní tajemnice pro rovnost a boj proti násilí na ženách Ángela Rodríguezová. „O právech souvisejících s menstruačním zdravím se nikdy nediskutovalo a data jsou zastaralá,“ řekla Rodríguezová deníku El Periodico.
Nová legislativa má pomoci především ženám, které trpí obzvláště bolestivou periodou. „Je důležité si ujasnit, co je bolestivá menstruace. Nemluvíme o mírném nepohodlí, ale o vážných příznacích, jako je průjem, silné bolesti hlavy nebo horečka,“ vysvětlila státní tajemnice.
Nový soubor zákonů, o kterém jako první informovala rozhlasová stanice Cadena Ser, zahrnuje také další změny, které zahrnují například lepší dostupnost hygienických potřeb. Ty by tak nově mohly být zdarma dostupné například ve školách. Mimo to má být podle stanice součástí nové legislativy také zrušení DPH z prodeje menstruačních pomůcek v obchodech.
„Jedna ze čtyř žen si z finančních důvodů nemůže vybrat dámské hygienické výrobky, které si chce koupit. Proto navrhujeme, aby byly zdarma vydávány ve vzdělávacích a sociálních centrech,“ vysvětlila Rodríguezová.
Podle Španělské gynekologické a porodnické společnosti asi třetina žen, které menstruují, trpí silnou bolestí známou jako dysmenorea. Příznaky zahrnují akutní bolest břicha, průjem, bolesti hlavy a horečku. „Když problém nelze vyřešit lékařsky, myslíme si, že je velmi rozumné, aby s tímto problémem byla spojena dočasná neschopnost,“ řekla Rodríguezová. Podle deníku El País by na základě neschopenky od lékaře bylo možné dovolenou prodloužit ze tří až na pět dnů.
Kromě toho se nové zákony zaměřují také na sexuální výchovu. V návrhu zákona je tak zmíněna hormonální antikoncepce i takzvaná nouzová antikoncepce hrazená z veřejných peněz a dostupná například v centrech a na akcích, kde probíhá výuka sexuální výchovy.
Možná ještě větší pozornost byla ale ve Španělsku věnována změně pravidel ohledně potratů, kterou nová legislativa také přináší. Nově tak i dívky ve věku šestnácti a sedmnácti let budou moci ukončit těhotenství bez souhlasu svých rodičů nebo opatrovníků.
Každý rok se v zemi uskuteční asi sto tisíc potratů. Teoreticky je předčasné ukončení těhotenství právem každé ženy ve Španělsku, tak jednoduchá situace ale v zemi není a ženy zde čelí mnoha překážkám.
Často mezi ně patří až nepřátelské prostředí ve státních zdravotnických zařízeních, která by podle zákona měla zákrok poskytovat zdarma. I proto ve státních zařízeních potrat v roce 2019 absolvovalo jen okolo patnácti procent žen, zbytek musel zamířit na soukromou kliniku, kde se ale již za potrat platí, uvádí stanice La Sexta.
Samotní lékaři, kteří potrat provedou, pak podle stanice FRANCE24 často čelí kritice a stigmatizaci ze strany svých kolegů, kteří potraty odsuzují. Ti pak zákrok provést odmítají a odvolávají se na takzvanou výhradu svědomí, která jim dává možnost zákrok neprovést s odůvodněním, že je to v rozporu s jejich přesvědčením nebo vírou.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví pak dokonce v pěti ze sedmnácti autonomních oblastí ve Španělsku žádná veřejná nemocnice nenabízí potraty, informuje server The Local.
Současná legislativa, kterou zavedla minulá socialistická vláda v roce 2010, ženám ve Španělsku dává právo na potrat až do 14. týdne těhotenství, což je standardem ve velké části Evropy. Mají také zákonné právo na umělé přerušení těhotenství až do 22. týdne těhotenství v případech, kdy je ohroženo zdraví matky nebo se prokáže vážné poškození plodu.
Zatímco v Asii už dovolenou kvůli silným menstruačním bolestem mohou čerpat ženy například v Japonsku, Jižní Koreji nebo na Tchaj-wanu, v Evropě zatím k této možnosti žádný stát nepřistoupil. Dosud tak byl podobný krok na jednotlivých společnostech nebo institucích.
Například v Polsku zavedla „menstruační dovolenou“ herní distribuční společnost GOG (Good Old Games), a to v dubnu 2022. Podle manažerky pro komunikaci Gabriely Siemienkowiczové jde zatím o „experimentální“ krok. Společnost tak plánuje na konci roku vyhodnotit, jakým způsobem tyto dny volna navíc „ovlivní pohodu menstruujících zaměstnanců“ a následně zváží zavedení této dovolené i v nadcházejícím roce, píše server Bussiness Insider.
Evropu pak předběhly například i Spojené státy nebo africká Zambie. Přitom téma menstruační dovolené už se řešilo například v roce 2016 v Itálii, tehdy ale tamní parlament zákon nepřijal. V tehdejší veřejné diskuzi totiž mimo jiné převládal hlas, že by zákon nadělal více škody než užitku a firmy by s menší ochotou zaměstnávaly ženy.
Podobně se aktuálně argumentuje i ve Španělsku. Zástupkyně předsedy největšího španělského odborového svazu UGT Cristina Antoñanzasová řekla španělským médiím, že tento krok „stigmatizuje ženy“. „Ženám to dělá akorát medvědí službu,“ uvedla Antoñanzasová.
Proti nové legislativě se pak postavila i vicepremiérka a ministryně obchodu a digitální transformace Nadia Calviñová, která se podle svých slov obává, že bude mezi zaměstnavateli o ženy menší zájem, píše server Sky News.
Přitom například nizozemský průzkum z roku 2017 mezi 32 748 ženami publikovaný v odborném časopise British Medical Journal zjistil, že 14 procent respondentek si během menstruace vzalo volno v práci nebo ve škole. Jiné ženy uvedly, že se sice dostavily do práce, ale měly během pracovní doby potíže, a tím klesla jejich produktivita. Autoři studie pak odhadli, že každá žena takto ztratila téměř devět produktivních dní ročně.
„S žádostí o toto volno by neměla být spojena žádná hanba nebo stigma,“ napsal generální ředitel indické společnosti Zomato Deepinder Goyal svým zaměstnancům v e-mailu v roce 2020. „Klidně řekněte lidem v interních skupinách, že máte daný den menstruační volno,“ dodal šéf společnosti, která menstruační dovolenou stejně jako GOG zavedla nezávisle na rozhodnutí vlády.
Přesto v zemích, kde tamní vlády menstruační dovolené zavedly, využívá této možnosti jen malé procento žen. Je tomu tak například v Japonsku, které přitom toto opatření zavedlo už v roce 1947 na nátlak odborových organizací. Zatímco v 60. letech té možnosti využívala asi čtvrtina žen, podle výzkumu z roku 2017 se jejich poměr snížil na necelé procento, píše CNN. Pokles, ačkoli ne tak výrazný, zaznamenala i Jižní Korea.
Stejně tak si příliš mnoho žen tuto dovolenou nevybírá ani ve Spojených státech, dodává CNN. Právě Spojené státy společně s Japonskem patří podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj mezi země s největším rozdílem v odměňování žen a mužů. Za nízkým zájmem jsou pak podle stanice kulturní i finanční důvody nebo obavy z diskriminace.
V čem se už ale pomalu situace ve světě mění, to je dostupnost menstruačních pomůcek zdarma. Aktuálně se podle organizace Global Citizen pro tento krok rozhodlo dvacet regionů nebo států světa, nicméně i v tomto srovnání Evropa zaostává.
Na starém kontinentu se s takzvanou menstruační chudobou rozhodlo bojovat Skotsko a francouzský region Île-de-France. Mezi dvacítku zemí pak patří také Nový Zéland, australské státy Nový Jižní Wales a Victoria, pět států USA (Illinois, Washington, New York, New Hampshire a Virginie), Keňa, Jižní Afrika, Botswana, Uganda, Zambie, jihokorejský Soul a čtyři kanadské provincie Britská Kolumbie, Ontario, Ostrov prince Edwarda a Nové Skotsko.
