Článek
Ruská nákladní loď Ursa Major se ve Středozemním moři potopila koncem prosince 2024. Vše se odehrálo v mezinárodních vodách během rutinní plavby z Petrohradu do Vladivostoku.
Původně se mělo za to, že k sérii výbuchů, jež protrhly trup, došlo kvůli problému ve strojovně. Čtrnáct členů posádky tehdy zachránily španělské lodě, dva zůstávají pohřešováni.
Nyní ale regionální deník La Verdad a další zdroje uvádějí, že španělští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že loď mohla převážet neohlášené komponenty pro dva jaderné reaktory určené do Severní Koreje. A z provozu ji mohlo vyřadit poškození odpovídající zásahu torpédem.
La Verdad uvedl, že vychází z toho, co označil za „oficiální verzi“ španělského vyšetřování. Původní dokumenty nezveřejnil, stejně jako neupřesnil, která španělská instituce vyšetřování vedla.
Co se zmíněných komponentů týče, mělo jít o nepalivové kryty námořních jaderných reaktorů sovětské konstrukce, které stále pohánějí ruské balistické ponorky třídy Delta IV. Každá sestava vážila kolem 65 tun, včetně silných ocelových vík pro ochranu proti záření.
Oficiální cílovou destinací lodi byl Vladivostok, podle novějších analýz ale ve skutečnosti mířila do severokorejského přístavu Rason, který však nemá infrastrukturu pro vykládku tak těžkého nákladu. Proto byly součástí Ursy Major i vlastní jeřáby, shrnuje deník The Telegraph.
Spekulace
K incidentu došlo přes 100 kilometrů od španělské Cartageny. Kapitán lodi a později i společnost uvedli, že došlo ke třem explozím a v trupu vznikl otvor s okraji ohnutými dovnitř. To by nasvědčovalo zásahu zvenčí.
The Telegraph v té souvislosti upozornil, že použití klasického těžkého torpéda by bylo nepravděpodobné, protože by loď poškodilo více.
La Verdad naznačil, že plavidlo mohlo být zasaženo superkavitujícím torpédem, vysokorychlostní zbraní, která podle deníku dokáže proniknout trupem bez výrazné výbuchové destrukce na palubě. Tyto úvahy ovšem odborníci zpochybňují kvůli omezené dostupnosti i pochybnému praktickému využití.
Teoreticky možný by byl útok podvodním dronem, ale vzhledem k velké vzdálenosti od Ukrajiny a pohybu lodi by šlo o technologicky náročnou operaci.
Podle britského deníku se tak za nejpravděpodobnější příčinu považuje přísavná mina s časovačem, umístěná na trup ještě před vyplutím. Tento typ útoku odpovídá charakteru poškození, je obtížně prokazatelný a v posledních letech byl opakovaně zaznamenán i v jiných případech.
Podezřelé aktivity
Ursa Major nebyla běžnou obchodní lodí. Provozovala ji společnost SK-Yug, která je součástí Oboronlogistiky, dceřiné společnosti ruského ministerstva obrany, a dříve se jmenovala Sparta III.
Spojené státy ji sankcionovaly za přepravu ruské vojenské techniky do Sýrie a jinam. Byla součástí ruského vojenského logistického řetězce podporujícího operace od Krymu po Blízký východ. Její pohyby v Černém moři byly sledovány velmi pečlivě.
Pro Severní Koreu, která se snaží vyrobit svou první balistickou ponorku s jaderným pohonem (a jejíž trup nedávno Pchjongjang představil veřejnosti), by ruská pomoc znamenala zásadní průlom. Dlouhodobě se předpokládá, že Moskva takovou pomoc poskytuje výměnou za dělostřeleckou munici a vojáky, kteří se zapojili do bojů proti Ukrajincům.
Z Moskvy zatím vyjádření nezaznělo. Kromě označení události za „teroristický čin“ Kreml mnoho dalšího neřekl.
Ruská vojenská loď Ivan Gren nicméně dorazila na místo incidentu velmi rychle a požadovala, aby se španělská plavidla stáhla, přičemž vypalovala světlice s cílem oslepit satelity.
O několik dní později dorazila k vraku v hloubce 2500 metrů výzkumná loď Jantar. Ta patří Hlavní správě hlubokomořského výzkumu (GUGI), která spadá pod ruské ministerstvo obrany. Podle některých náznaků se zodpovídá přímo vojenské rozvědce GRU. Na shromažďování informací o námořních aktivitách zemí NATO tato jednotka pracuje už od 60. let minulého století. Spekuluje se, že mohla získat nebo zničit důkazy.
