Spalující vedra v Řecku nepřežil další turista, smrtících incidentů je už deset

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Záchranáři na řeckém ostrově Kréta nalezli v pondělí už bez známek života sedmašedesátiletého německého turistu. Jak na svém webu popsal athénský deník Kathimerini, v neděli se vydal sám na túru do kaňonu v oblasti Sougia. „Po několika hodinách zavolal své ženě, že se necítí dobře,“ uvedl list.

Také mu došla voda. Neznal svou polohu.

Úřadům se podařilo vystopovat signál jeho mobilního telefonu, ale bylo pozdě. Tělo objevila v neděli večer speciální záchranná jednotka s drony v soutěsce Tripiti v těžko přístupném terénu, vyzvednout pozůstatky musel vrtulník. „Soudě podle polohy těla musel být muž dezorientovaný a skončil na stezce vedoucí Tripiti,“ cituje deník záchranáře.

Oficiální příčina úmrtí dosud nebyla oznámena. Podle listu New York Times jde nicméně už o desátý případ, kdy letos v Řecku za podobných okolností zemřel, nebo se ztratil (a dosud nenašel) zahraniční turista. Tedy: podcenil horko, terén, svou kondici.

Šest těchto případů se stalo jen během června.

Minulý týden byl na řeckém ostrově Mathraki v Jónském moři nalezen mrtvý 55letý Američan. Na Krétě pak zemřeli v předchozích týdnech 80letý Belgičan, 70letý Nizozemec a stejně stará Francouzka. „Všichni během samostatných pěších výletů,“ uvádí NYT. „Další nizozemský turista (74) byl nalezen mrtvý na řeckém ostrově Samos. Dne 9. června byly na ostrově Symi nalezeny ostatky známého britského novináře Michaela Mosleyho, který se ztratil během procházky v extrémním horku…“

Nejméně tři další turisté, kteří se vydali na túru, jsou stále pohřešováni. Jde o 59letého amerického policistu Alberta Calibeta, který se ztratil 11. června na dovolené na ostrově Amorgos. „Úřady také stále pátrají po dvou Francouzkách ve věku 73 a 64 let, které zmizely 14. června na ostrově Sikinos,“ dodává NYT.

Středomořskou zemi svírá neobvykle brzká vlna veder s teplotami dosahujícími (i přesahujícími) 40 stupňů Celsia.

Vedra v červnu v minulosti nebývala ani v Řecku běžná. Světová meteorologická organizace (WMO) nedávno zveřejnila údaje, podle nichž 23 z 30 nejsilnějších vln veder od roku 1950 v Evropě nastalo po roce 2000. Pět z nejsilnějších se pak odehrálo jen v posledních třech letech. Nejen podle této organizace byl navíc rok 2023 nejteplejším od předindustriálního období.

„Je velmi patrné, že pozorujeme rostoucí trend extrémních veder,“ cituje web Skift Álvara Pimpãa Silvu, programového pracovníka WMO, s tím, že právě tyto vysoké teploty jsou jedním z nejdůležitějších jevů, které vedou k nadměrné úmrtnosti.

Přestože jsou údaje dostupné veřejnosti a svá varování si pro sebe nenechávají ani odborníci, objevují se kritické hlasy, že evropské vlády nejsou na to, co se bude dít, připravené. Tématu jsme se podrobně věnovali v přiloženém textu.