Článek
Válka v Jemenu trvá už dlouhých sedm let, mír je ale v nedohlednu. Koalice vedená Saúdskou Arábií sice uznává, že konflikt by se měl vyřešit politicky, stále ale věří na vojenskou sílu.
„Politické řešení je pro krizi v Jemenu nejlepší možnost, snažíme se ho ale dosáhnout vojensky,“ prohlásil koncem prosince mluvčí koalice Turkí Malkí. Dodal přitom, že koalice má řadu terčů, na které neútočí jen proto, aby ochránila jemenské civilisty, zejména v hlavním městě San’á, jež ovládají Hútiové.
Navzdory nedávnému sebevědomému prohlášení jemenského premiéra Abdalmálika Sajjída o očekávaném vývoji v příštích dnech se nezdá, že by měla koalice hútijské povstalce brzy porazit: „Když začínali Hútiové bojovat proti jemenské vládě, měli méně zbraní než teď. Teď mají rakety i drony, kvůli tomu je prakticky nemožné je rychle porazit,“ citoval server al-Monitor nejmenovaného politického komentátora ze San’á. Boje v Jemenu na začátku roku zintenzivnily, jen 4. ledna přišly o život dvě stovky bojovníků z obou stran.
„V San’á je to ještě dobré, ostatní jemenská města bombardují více,“ řekla Seznam Zprávám v telefonickém rozhovoru Češka Sabina Addailamyová, která v jemenské metropoli žije. I díky relativnímu bezpečí tam podle ní míří spousta uprchlíků z jižního Jemenu.
Nálety ale zažívají i lidé zde: „Většinou se bombarduje na okrajích města, ale před třemi dny bombardovali školu asi pět set metrů od domu, kde bydlíme. Nebyly tam žádné sklady ani vojenská základna,“ říká Addailamyová. „V novinách píší, že bombardují vojenské základny, to ale většinou není pravda. Jsou to i školy, silnice, vodárny i civilní budovy a domy, kde žijí civilisté,“ popisuje.
Politiku nechce dcera jemenského otce a české matky příliš hodnotit, ale myslí si, že důvodem války není jen spor mezi rebely z kmene Hútiů a centrální vládou. „Jih země okupují Emiráty a Saúdové, leží tam strategický průliv Bab al-Mandáb i významná naleziště.“
Poté, co nad San’á převzali moc právě Hútiové, se ve městě nic nezměnilo. Případné obavy, že by povstalci spříznění s Íránem prosazovali striktnější výklad islámu, se nepotvrdily. „Politice moc nerozumím, myslím ale, že Hútiové prostě jen nechtějí, aby Jemen ovládaly cizí státy,“ říká Addailamyová. V samotném městě se prý názory liší: Někdo podporuje koalici vedenou Saúdy, další lidé zase rebely.
Výpadky elektřiny, chybí palivo
Do Jemenu se Sabina Addailamyová poprvé dostala v roce 1994. Přijela nejdříve na tři měsíce, v době jejího pobytu ale vypukla válka mezi Severním a Jižním Jemenem. Ta však podle ní nebyla tak strašná jako ta současná: „Bombardování jsem tehdy ani nezaslechla, v Jemenu se tenkrát žilo celkem dobře, je to krásná země.“
Během návštěvy potkala svého budoucího manžela, který má kromě jemenského občanství i britské, několik let proto strávili i v Londýně. „Teď je život v Jemenu daleko těžší, už jsme si ale zvykli. Teď právě nemáme elektřinu, v zemi je akutní nedostatek paliv a chybí nafta do generátorů,“ vypráví s tím, že podobné problémy zažívají lidé každé tři měsíce. Chybí ale také léky a letiště je uzavřené, takže se lidé nemohou ani odletět léčit do zahraničí, pokud by na to měli peníze.
Děsivé snímky hladem umírajících dětí, které z Jemenu občas zveřejňují fotografické agentury, pocházejí spíše z venkova a hůře dostupných oblastí, než je San’á. I tam ale mnozí trpí hlady: „Měli jsme tu souseda, který ztratil práci. Neměl rodinu, nechtěl jít ale žebrat ani někoho požádat o pomoc. Našli ho doma, zemřel hladem, prostě nechtěl nikoho obtěžovat. Kdyby se nestyděl zeptat, dalo by se mu pomoci. Dozvěděla jsem to až zpětně,“ líčí krutou válečnou realitu.
Podle OSN hrozí v nejchudší arabské zemi hladomor až 16 milionům lidí. Zpráva z loňského září mluví o 2,3 milionu přesídlených nezletilých, kteří jsou závislí na humanitární pomoci, u 400 tisíců z nich pak existuje „bezprostřední riziko úmrtí“.
Sama Addailamyová nicméně stojí za ostrůvkem naděje, k němuž se mohou ti nejzranitelnější obrátit. V San’á totiž provozuje jídelnu pro chudé, zejména pro matky s dětmi. „Většina lidí, kteří docházejí do naší kuchyně, jsou uprchlíci z města Hudajdá. Je to tam zničené, není tam ani obchod, potraviny se dají těžko sehnat, proto odešli,“ vysvětluje.
Kuchyně, kterou vede, připravuje každý den jídlo pro 25 rodin, tedy více než 170 lidí. Uprchlíci žijí v nevyhovujících pronajatých skladech, kde není elektřina ani voda.
Sabina Addailamyová.
Kuchyně je financována z příspěvků soukromých dárců převážně z Česka - vše začalo návštěvou dvou kamarádek Addailamyové v Jemenu. „Holky to v Jemenu milují a kontaktovaly mě, zda by se nedalo nějak pomoci. Nejdříve vybraly peníze, z nichž jsme nakoupily potravinové balíčky pro naše sousedy, pak se to postupně rozrostlo až k současné kuchyni.“
Otevření kuchyně předcházelo založení organizace Pomůžu, jak můžu. Nejdříve v Česku, později na základě ideje Addailamyové vznikla pobočka v San'á.
„Máme ale i další plány. Na ambasádě v Rijádu jsme podaly grant na pomoc dívkám ze státní školy. Máme tu jednu dívčí školu, žákyně pocházejí z chudých rodin. Do školy chodí hladové, někdy tam i omdlévají. Chtěly bychom jim přispět na nějaké svačiny ve formě balíčků a také na sešity,“ plánuje Češka ambiciózní projekt.
Pomoc trpícím civilistům bude potřeba, protože konflikt v Jemenu se spíše vyostřuje, než utichá. Deník Wall Street Journal před několika dny informoval, že pracovníci OSN jsou přesvědčeni, že tisíce zbraní zachycené americkou armádou v Arabském moři putovaly z Íránu právě do Jemenu.
List měl možnost nahlédnout do důvěrného dokumentu Rady bezpečnosti OSN, v němž se píše, že zbraně vyrobené v Rusku, Číně a Íránu směřovaly do rukou Hútiů, na něž už světová organizace uvalila zbrojní embargo před šesti lety. Z válečných zločinů lidskoprávní organizace i OSN nicméně obviňují obě strany a Jemen je bohužel dějištěm tzv. proxy války mezi Saúdy a Íránci.
