Článek
Soukromý majetek lidí na zeměkouli byl v roce 2021 navzdory pandemii covidu-19 rekordně vysoký, ale nerovnoměrně rozdělený. Podle německých médií to vyplývá ze zjištění poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG).
Ve druhém roce pandemie se finanční a hmotný majetek po odečtení dluhů meziročně zvýšil o 10,3 procenta na rekordních 473 bilionů amerických dolarů (téměř 11 trilionů korun). Byl to nejsilnější nárůst za déle než deset let.
Množina superboháčů, jejíž každý člen vlastní finanční majetek, který přesahuje 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč), se loni rozrostla o zhruba 300 členů.
Na prvním místě se umístily Spojené státy s 25 800 superbohatými, následované Čínou s 8 500 členy tohoto elitního klubu. Třetí skončilo Německo. Celosvětově drželo asi 69 tisíc ultrabohatých na 15 procent všech investovatelných finančních aktiv, uvádí studie BCG.
Podle World inequality database byl růst soukromého bohatství nerovnoměrný jak v rámci zemí, tak na světové úrovni. Globální multimilionáři získali v posledních několika desetiletích neúměrný podíl na růstu globálního bohatství.
Jedno procento nejbohatších lidí na světě v současnosti kontroluje celých 38 % veškerého světového bohatství, zatímco „spodní“ polovina populace disponuje jen 2 %, uvádí databáze.
Příkladem může být Rusko, kde je majetková nerovnost extrémní. Podle další zprávy z dílny BCG vlastní přibližně pět stovek nejbohatších Rusů dohromady více bohatství než 99,8 % zbylých obyvatel země. Ze zprávy vyplývá, že několik stovek ruských superboháčů, z nichž většina je označována za oligarchy s vazbami na prezidenta Putina, kontroluje 40 % veškerého domácího bohatství.
Mezi země s největší finanční nerovností patří dle listu Economic Times také Indie se svou rostoucí chudobou a bohatou elitou. Podle deníku ovládá v Indii 1 % nejbohatších 22 % veškerého bohatství, zatímco spodní polovina jen 13 %. Nejen tyto země mají na světové disproporci svůj podíl.
Navzdory ekonomickým důsledkům ukrajinské války poradenská firma BCG očekává, že se soukromé bohatství bude celosvětově dále zvyšovat. Silný nárůst se očekává především v Asii a Tichomoří. Pokud se tam míra růstu udrží i v dalších letech, mohl by být region do roku 2026 domovem téměř jedné čtvrtiny světového bohatství.
V rámci významného průmyslového posunu Hong Kong pravděpodobně v roce 2023 předstihne Švýcarsko jako sídlo spravující největší množství soukromého zahraničního bohatství, čímž ukončí švýcarskou nadvládu v tomto odvětví, která trvala více než 200 let.
Pokud ruský útok na Ukrajinu letos skončí, odhaduje BCG, že globální bohatství poroste do roku 2026 každoročně o 5,3 procenta. Pokud válka bude pokračovat a sankce budou zpřísněny, nebo budou trvat déle, počítá studie s nárůstem v průměru o pět procent.
„Vývoj prosperity je úžasně silný; i na pozadí geopolitických turbulencí bude bohatství nadále celosvětově růst,“ řekla analytička firmy Anna Zakrzewská.
