Článek
Carles Puigdemont, bývalý katalánský premiér, a jeho dva kolegové neuspěli se snahou získat zpět imunitu, kterou jim předloni odebral Evropský parlament (EP).
Evropský soud zamítl jejich žalobu jako zcela neopodstatněnou. Katalánským separatistickým politikům ale bylo umožněno se proti rozhodnutí druhé nejvyšší unijní soudní instance odvolat.
Puigdemont, Toni Comín a Clara Ponsatíová přišli o imunitu v březnu před dvěma lety, kdy EP vyhověl žádosti španělských úřadů o jejich vydání. Španělsko usiluje o trestní stíhání tohoto triumvirátu katalánských politiků kvůli údajné vzpouře v souvislosti s neústavním referendem o nezávislosti Katalánska v roce 2017.
Podle agentury Reuters je rozhodnutí pro Puigdemonta, který žije v exilu Belgii, velkou ranou. Mohlo by totiž otevřít cestu k jeho vydání do Španělska, o které španělské úřady usilují již šest let.
Soudce Nejvyššího soudu Pablo Llarena podle Reuters uvedl, že v závislosti na rozhodnutí soudů EU předloží belgickým orgánům novou žádost o vydání Puigdemonta k trestnímu stíhání.
Ze Španělska
Během června přišlo ze Španělska několik zpráv o spatření žraloka. Jak ale v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozorňuje Jiří Peterka z Hydrobiologického ústavu AV ČR, nejspíše jde o pouhou náhodu.
Soudci v Lucemburku dnes podle agentury ČTK dospěli k závěru, že EP jednal v souladu s unijními normami. Zároveň odmítli tvrzení politiků, že je europarlament imunity zbavil s cílem omezit jejich činnost.
„Parlament nemůže přijímat rozhodnutí o ochraně imunity, která mají závazné právní důsledky vůči španělským soudním orgánům,“ uvedl soud.
Podle soudu není pravdivé ani tvrzení, že EP porušil princip nestrannosti tím, že nevybral pro jednotlivé žádosti o zbavení imunity různé zpravodaje. Soud konstatoval, že EP při více souvisejících žádostech určit jediného zpravodaje může.
Evropský parlament trojici europoslanců zbavil imunity mimo jiné proto, že činy, z nichž jsou obviněni, se staly ještě předtím, než usedli v EP a nesouvisely s výkonem jejich mandátu.
Loni soud celé trojici dočasně vrátil imunitu až do chvíle, než jeho definitivní rozhodnutí nabyde právní moci. Proti dnešnímu verdiktu se ale politici stále mohou odvolat. Puigdemont na twitteru uvedl, že tak hodlá učinit.
„Nic není u konce, právě naopak. Pokračuje. Obrátíme se na Evropský soudní dvůr a budeme hájit svá základní práva, která jsou zároveň základními právy Katalánců a Evropanů, až do konce. Ve stejném duchu jako od prvního dne budeme pracovat na vybojování svobody,“ napsal na twitteru.
„Máme dva měsíce na to, abychom odvolání předložili nejvyššímu evropskému soudu, který pak bude mít šest měsíců na rozhodnutí,“ napsal také Puigdemont.
Res no s’acaba, ben al contrari. Tot continua. Presentarem recurs al TJUE, i defensarem fins al final els nostres drets fonamentals, que són també els drets fonamentals dels catalans i els europeus. Amb el mateix esperit del primer dia, treballant per guanyar la llibertat.…
— krls.eth / Carles Puigdemont (@KRLS) July 5, 2023
Lidová strana Španělska (PP), druhá největší španělská politická strana, dnešní rozsudek slavila. „Další krok k tomu, aby se (Puigdemont) zodpovídal z převratu,“ uvedl jeden z nejvýše postavených politiků opoziční PP Elías Bendodo.
Neústavní referendum v roce 2017
Soudce španělského nejvyššího soudu v letošním lednu stíhání Puigdemonta kvůli obvinění ze vzpoury zastavil, zůstává ale obviněn ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí. Šlo ale o krok související s vládní reformou trestního zákoníku, která trestný čin vzpoury zrušila, protože je podle ní „zastaralý a v jiných evropských právních systémech nemá obdoby“.
To se nelíbí španělské opozici. „Po pěti letech je Puidgemont stále na útěku v Evropě,“ litoval Bendodo podle deníku La Vanguardia. Ten zároveň odsoudil, že „jediné, co španělský premiér Pedro Sánchez v tomto ohledu v posledních letech udělal, je, že zrušením trestného činu vzpoury „ušil pachatelům převratu oblek na míru“.
Stále však katalánský expremiér podle Reuters čelí obvinění z neposlušnosti a zpronevěry, za což mu hrozí až osm let vězení. Za vzpouru mu předtím hrozil trest odnětí svobody až na 15 let.
Puigdemont byl zvolen do Evropského parlamentu za formaci Společně za Katalánsko (JxCat) v roce 2019, Ponsatíová v roce 2020 poté, co byla po brexitu britská křesla v EP rozdělena několika ostatním zemím, včetně Španělska.
Puigdemont, Comín a Ponsatíová z vlasti utekli na podzim 2017, když španělská vláda rozhodla o dočasném převzetí přímé správy Katalánska kvůli snahám tehdejší regionální vlády o nezávislost této oblasti. Puigdemontovu vládu, která předtím uspořádala neústavní referendum o nezávislosti, Madrid sesadil a španělská prokuratura pak zahájila vyšetřování bývalého vedení Katalánska.
Španělská prokuratura tehdy obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení parlamentu ze vzpoury a zpronevěry veřejných prostředků a Puigdemont týž den odjel s několika katalánskými exministry do Belgie.
Během uplynulých let byl Puigdemont opakovaně zadržen v různých evropských zemích, naposledy v roce 2021 na Sardinii, kde se účastnil folklórního festivalu a jednal s tamními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii. Španělsko ale ani v Itálii, ani v jiných případech, kdy pobýval v Německu nebo Belgii, jeho vydání nedosáhlo.
Za uspořádání referenda v roce 2017 bylo odsouzeno devět katalánských politiků, a to k mnoha letům vězení. V červnu 2021 pro ně španělská vláda schválila milost a byli propuštěni na svobodu. Milost se ale nevztahuje na Puigdemonta ani další obviněné politiky, kteří před soudem uprchli do zahraničí.
Zatykač na Puigdemonta byl vydán počátkem listopadu 2017, kdy španělský soud požádal Belgii, aby Puigdemonta a čtyři exministry pobývající v Bruselu zatkla. Puigdemont se poté spolu se čtyřmi exministry vydal belgické policii, o den později byli propuštěni.