Článek
Evropský soud rozhodl o vyřazení ruských miliardářů Michaila Fridmana a Pjotra Avena z unijního sankčního seznamu, na němž se ocitli krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Brusel podle soudu nepředložil dostatek důkazů, že tito dva oligarchové podporovali válku Kremlu proti Kyjevu.
Sankční seznam uváděl, že si Fridman „vypěstoval silné vazby na administrativu Vladimira Putina“ a je „pomocníkem Putinova okolí“. Vláda Spojeného království jej pak označila za „prokremelského oligarchu“, který je „úzce spojen s Vladimirem Putinem“ a jehož Alfa-Bank pomáhá podporovat ruský režim.
To devětapadesátiletý podnikatel, který se narodil na Ukrajině, popírá a považuje přístup Unie za vykonstruovaný. „Vypadá to, že naše snaha budovat byznys mimo Rusko byla vlastně zbytečná, už jen proto, že odtud pocházíme,“ řekl Fridman v březnu 2022.
Krátce po invazi miliardář označil události za „tragédii“ a prohlásil, že válka „nikdy nemůže být řešením“. Odmítl nicméně proti Putinovi vystupovat důrazněji a naznačil, že by se za to mohl dočkat odvety, která by uškodila jeho podnikání. V říjnu se podnikatel podle listu The Financial Times do Ruska vrátil.
Fridman přitom dlouhodobě balancoval mezi snahou začlenit se do byznysu na Západě i svým fungováním v Rusku.
Fungují protiruské sankce?
Moskva se velmi dobře naučila sankce obcházet. Politoložka Roberta Bonazziová proto doporučuje do jejich vymáhání lépe zapojit banky a auditory.
Vazby s Kremlem jako záruka
Devětapadesátiletý Fridman, který žil dlouhodobě v Londýně, je v žebříčku miliardářů agentury Bloomberg uveden jako jeden z 200 nejbohatších lidí planety - s celkovým jměním ve výši přibližně 11,5 miliardy dolarů.
Svůj byznys odstartoval prodejem lístků do divadel na černém trhu v bývalém Sovětském svazu. Jeho aktivity pak vzkvétaly během divokého kapitalismu 90. let v éře prezidenta Borise Jelcina.
V Rusku vydělal miliony v ropném a telekomunikačním průmyslu, bankovnictví a maloobchodu.
Vždy se řídil tím, že každý podnikatel, který chce v Rusku uspět, musí udržovat dobré vztahy s Kremlem, popisuje britský deník The Times.
Fridman a lidé, s nimiž spolupracoval, ovšem na druhé straně patřili k těm nejotevřenějším vůči Západu.
Po Putinově návratu do prezidentského křesla v roce 2011, které se setkalo s velkou řadou protestů, se podnikatel rozhodl přesunout do Velké Británie. V Londýně s Avenem založili investiční skupinu LetterOne a investoval obrovské částky po celé západní Evropě.
Vazby mají oba dva nadále i v Rusku, kde jsou spolumajiteli největší ruské soukromé banky Alfa-Bank, největšího řetězce supermarketů v zemi X5 a mobilního operátora Veon.
Petr Aven na snímku z roku 2016.
Není to poprvé, kdy se podnikatelé dostali na sankční listinu. Poté co v roce 2014 Rusko anektovalo Krym a rozpoutalo konflikt na Donbasu, uvalily Spojené státy a EU první sankce na ruskou elitu, které se dotkly i Fridmana.
Zastánci sankcí poukazují na to, že Aven má ke Kremlu blíže a byl mezi podnikateli, které si Putin předvolal v den zahájení invaze. Zdůrazňují také, že Alfa Group, v níž mají Fridman a Aven významné podíly, hraje v ruské ekonomice i nadále klíčovou roli.
Dopis opozičníků
Fridman se k režimu otevřeně nikdy nehlásil. Naopak se netajil vazbami s opozičním politikem Borisem Němcovem, který byl v roce 2015 zavražděn nedaleko Kremlu. Podnikatel udržoval styky s dalšími osobnostmi vystupujícími proti režimu, které vyzývaly k jeho vyřazení ze sankčního seznamu.
Opoziční politik Ilja Jašin se dokonce ze své moskevské vězeňské cely přimlouval za zrušení sankcí vůči Fridmanovi.
Evropská komise a sankce proti Rusku
Evropská komise představila návrh, jak by členské státy mohly sjednotit definice trestných činů a postihů v případě porušení unijních sankcí.
„Michail Fridman nikdy nebyl tím, komu se obvykle říká ‚Putinův oligarcha‘. A tím spíše ho nelze považovat za válečného štváče nebo sponzora války,“ napsal Jašin v dopise zaslaném vládám EU a Spojeného království.
Fridmanově kauze naopak nepomáhá, že právník, který mu radí v jeho sporu s britskými sankcemi, je Roger Gherson, který zastupoval Jevgenije Prigožina, zakladatele Vagnerovy skupiny, v jeho pokusu žalovat investigativní server Bellingcat.
Někteří tvrdí, že Fridman by neměl být zproštěn sankcí, pokud nebude ještě důrazněji odsuzovat válku. Kreml navíc oligarchy povzbuzoval, aby sankce napadli u soudu v naději, že proti nim vytvoří právní precedens, uvedla pro FT analytička Carnegie Russia Eurasia Center Alexandra Prokopenko.
