Jak číst situaci v Myanmaru, kde lidé umírají za tiše trpící Su Ťij

Deset měsíců od armádního puče čelí nyní 76letá Su Ťij další hrozbě života za mřížemi. V nejhorším možném případě může dostat trest až 102 let vězení.

Boj za nastolení demokracie ve vojensky ovládaném Myanmaru z Aun Schan Su Ťij udělal mezinárodní symbol mírového odporu tváří v tvář útlaku. Ačkoli jí ústava kvůli manželství uzavřeném s cizincem zakazuje být prezidentkou, široká veřejnost ji považuje za faktickou vůdkyni. Volby v listopadu 2020 to jen potvrdily.

Myanmarský soud v pondělí nad Su Ťij vynesl první verdikt od únorového převratu. Bývalou šéfku civilní vlády poslal do vězení na 4 roky, šéf vojenské junty Min Aun Hlain jí ho nakonec zkrátil na polovinu. Soud ji potrestal za podněcování veřejných nepokojů a porušování zdravotních předpisů souvisejících s covidem-19.

Další verdikt by měl padnout 14. prosince. Pokud by Su Ťij byla shledána vinnou ve všech 11 bodech obžaloby, hrozilo by jí zmíněných až 102 let za mřížemi. Su Ťij je aktuálně v domácím vězení v hlavním městě Neipyijto. Soud probíhá ve zvláštní soudní síni, která byla postavena v obývacím pokoji jiného domu.

Mluvčí vojenské junty Zaw Min Tun zpravodajským agenturám vysvětlil, že nositelka Nobelovy ceny za mír zatím „byla odsouzena ke dvěma letům vězení podle paragrafu 505 (b) a dvěma letům vězení podle zákona o přírodních katastrofách.“ Stejný trest dostal i bývalý prezident Win Myin. Vzhledem k tomu, že soud ještě není u konce, za mříže zatím ani jeden neputuje.

„Budou muset čelit dalším obviněním z míst, kde se v současné době zdržují,“ uvedl armádní mluvčí s narážkou na hlavní město Neipyijto. Další podrobnosti ale neuvedl.

Junta proti Su Ťij vrší obvinění dlouhodobě, ať už jde o porušení zákona o úředním tajemství, korupci nebo volební podvody. Například obvinění z porušení protiepidemických nařízení pochází z období předvolební kampaně v roce 2020, kdy Su Ťij stála venku v roušce a obličejovém štítu vedle svého psa Taichito a mávala kolemjdoucím příznivcům v autech.

Slyšení probíhají za zavřenými dveřmi. Právníci Su Ťij mají zákaz o případu mluvit s médii s tím, že by jejich komunikace mohla „destabilizovat zemi“. Proces kritizují OSN, Evropská unie i jednotlivé země jako politicky motivovaný a vybízejí k okamžitému propuštění Su Ťij i dalších politických vězňů v Barmě.

Do jaké míry bude Su Ťij nakonec uznána vinnou, pravděpodobně ovlivní také protestní hnutí, které od únorového převratu přimělo tisíce lidí chopit se zbraní a postavit se armádě.

Junta může z pokračujících demonstrací odhadnout, jak bude veřejnost reagovat na verdikt nad demokratickou vůdkyní. Protesty totiž ani po deseti měsících neutichají.

Ani nedělní demonstrace se neobešla bez obětí na životech. Do skupiny lidí, kteří procházeli ulicemi nejlidnatějšího města Myanmaru, Rangúnu, v plné rychlosti najelo vojenské auto. Akce přesto pokračovala až do pozdních hodin, kdy demonstranti na protest bouchali do hrnců a pánví.

Po vojenském převratu se dalo do pohybu Hnutí občanské neposlušnosti a jím iniciovaná národní stávka. Zavřely vládní úřady, nemocnice, banky, školy a další zařízení, která se dostala pod kontrolu režimu. Armáda zareagovala s řádnou dávkou brutality. Seznam Zprávy během posledních měsíců hovořily s několika místními, kteří popsali střílení do mužů, žen i dětí.

To však frustrovanou veřejnost nezastavilo. Momentálně jsou v kurzu nárazové protesty, kdy demonstranti ulicemi prochází či projíždějí na motorkách s transparenty a vykřikují hesla. Jiní pořádají protesty ve stylu flashmobu v nákupních centrech. Ale stejně jako neustála chuť protestovat, vojáci a policie neupustili od střílení ostrými.

Forma aktivního nasazování života během demonstrací ale není pro každého. Mnozí tak hnutí podporují jinak – odmítají se hlásit o práci na vládní pozice, platit daně či elektřinu státním společnostem, bojkotují vojenské společnosti, jako je Myanmar Beer nebo poskytovatele mobilních telefonních služeb Mytel.

Politici z Národní ligy za demokracii, kteří unikli zatčení, vytvořili konkurenční vládu. Ta se snaží o uznání u mezinárodního společenství. Podpořila vytvoření Lidových obranných sil pro boj proti armádě. K opozici prý přešlo asi 8000 vojáků a policistů.

Fotogalerie: Tajný výcvik v lese. Tady se povstalci připravují na boj s barmskou armádou

Tyto obranné jednotky fungují poměrně autonomně. V některých oblastech provádějí ozbrojené skupiny povstalců útoky na vojáky a policii a sabotují jakákoli nařízení, která mají co do činění s armádou. Junta však nedává nic zadarmo. Její rukou zemřelo více než 1 300 lidí, zatkla více než 10 600 dalších, uvádí Assistance Association for Political Prisoners, organizace pro lidská práva se sídlem v Thajsku.

Pro přesvědčené partyzány, demonstranty i tiše trpící je Su Ťij jediná politička, která může dovést Myanmar k úplné svobodě. Popisují ji jako obránkyni demokracie v zemi, za což ostatně získala i Nobelovu cenu za mír. Její pověst však na mezinárodní scéně utrpěla značný šrám kvůli spoluúčasti na masových zvěrstvech proti Rohingům, muslimské menšině.

Právě její mlčení k počínání armády v barmském Arakanském státě zpodhybnilo pověst Su Ťij - ženy oceněné Nobelovou cenu míru, kterou dostala v roce 1991 ještě jako disidentka. „Aun Schan Su Ťij Nobelovu cenu dostala za svůj boj za demokracii a svobodu až do roku 1991, kdy ocenění získala,“ uvedl v roce 2018 tajemník norského Nobelova výboru Olav Njölstad. Kromě toho pravidla Nobelových cen neumožňují ocenění odebrat, připomněl tajemník.

Vojenská junta vládla Myanmaru od převratu v roce 1962. Od kormidla ji nedostalo vítězství strany Su Ťij v roce 2015, ani to v listopadu 2020.

Více než před rokem dovedla Su Ťij Národní ligu za demokracii k drtivému volebnímu vítězství. Jen několik hodin předtím, než měla ona a její kolegové ze strany usednout do parlamentních křesel, je armáda zadržela a obvinila z volebního podvodu. Myanmar po vojenském puči zachvátil naprostý chaos.

Část rozsudku si v pondělí nevyslechla pouze Su Ťij. Trest si s ní odsedí i dva její dlouholetí spojenci, svržený prezident Myanmaru U Win Myint a svržený starosta hlavního města Naypyidaw Myo Aung. Všichni byli shledáni vinnými z odpovědnosti za dva dopisy zaslané po převratu Národní ligou pro demokracii. V dopisech měli naléhat na mezinárodní společenství, aby neuznalo režim a prohlásilo všechny zákony přijaté juntou za nezákonné.

Obhajoba tvrdí, že žádný z trojice nemůže být v tomto bodě vinen. Všichni obžalovaní byli v době odeslání dopisu ve vazbě.

„Temnou stranu síly“ v Myanmaru vede generál Min Aun Hlain, známý jako velmi ambiciózní muž neochotný pustit otěže moci. Ve svých 60 letech, v roce 2016, měl povinně odejít do důchodu, nechal si ale funkční období prodloužit o pět let. Brzy po převratu a těsně předtím, než dovršil 65 let, povinný věk odchodu do důchodu pro vrchního velitele zrušil úplně. Mnozí věří, že by se rád stal prezidentem.

Pod jeho vedením na severovýchodě Myanmaru v roce 2009 došlo k vyhnání desítek tisíc příslušníků etnických menšin. Šlo o součást brutální kampaně vražd, znásilňování a systematického žhářství. Jako vrchní velitel dohlížel v roce 2017 na etnické čistky muslimských Rohingů, při kterých zemřely tisíce lidí a více než 700 000 Rohingů ze země uprchlo.

Podle ústavy přijaté vojenským režimem v roce 2008 zůstává prezidentský úřad v rukou vojenských vůdců. Vrchnímu veliteli armády dává pravomoc jmenovat 25 procent členů parlamentu, a vládě pravomoc zvolit prezidenta. Rovněž zakazuje prezidentství komukoli, kdo se provdá či ožení za občana cizí země, nebo s ním bude mít dítě. Ustanovení je tak přímo „ušité na míru“ Su Ťij, která má se svým britským manželem dva syny.