Hlavní obsah

Součástka z nejmodernější zbraně Tchaj-wanu skončila na opravě u nepřítele

Foto: Profimedia.cz

Model protilodní střely Hsiung Feng III byl představen během mezinárodní výstavy námořní techniky a obrany v roce 2016.

Na Tchaj-wanu způsobil rozruch incident, kdy část nejmodernější tchajwanské protilodní střely určená k opravě skončila v rukách Číňanů. Původně bylo zařízení odesláno evropskému dodavateli.

Článek

Tchajwanci odeslali původnímu výrobci do Evropy optický přístroj používaný k měření na odpalovacích zařízeních tchajwanských protilodních střel Hsiung Feng III. Jenže přístroj se na Tchaj-wan vrátil z provincie Šan-tung ve východní Číně, uvedla tchajwanská média.

Hsiung Feng III neboli Brave Wind 3 je nadzvuková protilodní střela. Na ostrově je označována za nejlepší způsob, jak odvrátit útok námořnictva Čínské lidové republiky. Střela má operační dolet 400 kilometrů a předpokládá se, že s posilovači může dosáhnout maximálního doletu 1 500 kilometrů. Může také útočit na pozemní cíle.

Tchajwanský vývojář raket Národní vědecký a technologický institut Chung-šan ve svém prohlášení uvedl, že zařízení bylo odesláno do Švýcarska společnosti, která ho tchajwanské armádě původně dodala. Odtud bylo odkloněno k opravě do střediska údržby výrobce v Asii v čínském městě Čching-tao, dodal institut s tím, že ze zařízení před odesláním do Evropy odstranil paměťové karty.

Kontrolu bezpečnostních informací Tchajwanci podnikli i po návratu, obavy z možného úniku informací tak nemají.

Nejvyšší tchajwanská vojenská výzkumná jednotka ve středu popřela, že by došlo k úniku dat. Potvrdila ale, že klíčovou součást její nejmodernější lokálně vyvinuté rakety opravovali v pevninské Číně.

Su Tzu-yun z tchajwanského Institutu pro výzkum obranné bezpečnosti poznamenal, že optická zařízení nejsou přímými součástmi raket. Tchaj-wan ale i tak musí být opatrnější.

„Tchaj-wan musí být přísnější a opatrnější při řízení svých smluv,“ řekl dle BBC. „Samozřejmě bychom nechtěli, aby se takové zařízení posílalo do Číny na opravu.“ Přístroj zvaný teodolit se používá k přesnému měření zeměpisné polohy pro odpalování raket a také úhlu a směru odpalovacích zařízení, vysvětlil Su.

„Je to, jako když si koupíte počítač, je to zařízení, které si dáte na stůl k přístroji,“ řekl a naznačil, že si výrobce nebyl vědom toho, že zařízení zakoupená dodavatelem na Tchaj-wanu sloužila pro vojenské účely.

Rok provokací

Tchajwanská vláda se domnívá, že se Čína chystá najít další „záminku pro nácvik budoucího útoku“ na ostrov, uvedl ministr zahraničí Joseph Wu v rozhovoru pro The Guardian. Tchaj-wan má za sebou, co se týče vojenských hrozeb a provokací, rekordní rok.

V návaznosti na zprávy místních médií, že by součástka mohla obsahovat informace o poloze raket, tchajwanské úřady zdůraznily, že se dotyčný teodolit používá k odpalování raket, nikoli k určování polohy.

Není to poprvé, co se objevily obavy ohledně bezpečnosti tchajwanského raketového programu. V loňském roce byli tři lidé odsouzeni ke čtyřem až deseti letům vězení za použití výrobků z Číny k padělání raketových komponentů, které měly být údajně vyrobeny americkými výrobci.

Nervózní nálada na Tchaj-wanu panuje zejména kvůli sílícím vojenským aktivitám, které Peking v okolí ostrova provádí. Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území a slíbila, že přijde den, kdy si v případě potřeby uzme ostrov silou. Samosprávný Tchaj-wan se za součást pevninské Čínské lidové republiky nepovažuje.

Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla

  • V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
  • Napětí v posledních letech opakovaně eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
  • Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.

Prezidentka Cchaj Jing-wen již oznámila nové plány na posílení obrany Tchaj-wanu v případě útoku ze strany Pekingu, včetně prodloužení povinné vojenské služby ze čtyř měsíců na jeden rok.

Doporučované