Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to v sobotu zveřejněném rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda.
Pavel v rozhovoru, ze kterého citoval také server listu Ukrajinska pravda, připomněl, že Česko už se podílí na práci koalice ochotných, tedy skupiny zemí, které o případných mírových silách diskutují. Dodal, že až bude nalezena společná vůle takové síly nasadit, měla by být součástí také Česká republika.
Šéf nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš, který má ambice sestavovat příští vládu, s tím ale nesouhlasí. „Naše vojáky potřebujeme především u nás doma,“ sdělil Seznam Zprávám v neděli.
„Mám z armády informaci, že pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly, tak to ani není možné, protože na to nemáme dostatek vojáků,“ dodal šéf ANO. A připomněl svou opakovanou výtku, že kabinetu Petra Fialy se nedaří nabírat nové vojáky.
To je problém i podle místopředsedy strany Karla Havlíčka. „Naše armáda na to není připravena. Odchází z ní vojáci a ti, kteří by připadali v úvahu, jsou na misích,“ tvrdí Havlíček.
Stínový ministr obrany za ANO Lubomír Metnar uvedl, že v tuto chvíli není ani jasné, zda by vyslání mírových jednotek bylo součástí dohody o příměří. „Česká republika je součástí NATO a český Parlament nedal souhlas k tomu, aby Česká republika byla součástí jakési paralelní koalice na unijní úrovni, tedy plňme hlavně naše závazky v rámci NATO, které nám dává bezpečnostní záruky,“ uvedl Metnar.
Podle europoslance Filipa Turka může být prezidentovo prohlášení dokonce kontraproduktivní. „Tady vyhrává myšlení generála nad myšlením prezidenta. Může to působit jako provokace a házet klacky pod nohy vyjednáváním,“ řekl Turek na CNN Prima News.
Že ne všichni čeští politici souhlasí ohledně pomoci Ukrajině s prezidentovými názory, hlavě státu připomněl i moderátor rozhovoru.
„Různí politici mohou mít různé názory, ale pokud tu bude silná skupina evropských národů, která bude chtít Ukrajině poskytovat bezpečnostní garance, jsem pevně přesvědčen, že Česká republika by měla být mezi nimi,“ odpověděl na to Pavel. Prezident v rozhovoru dodal, že to může znít jako klišé, ale že si myslí, že to ČR dělá do značné míry také pro sebe.
Obrana: Je to předčasné
Postoj vládních představitelů je zatím k této otázce zdrženlivý. „O této otázce nechci spekulovat, protože neznáme obrysy takové mírové mise. Nicméně platí, že Česko jakožto součást koalice ochotných je připraveno Ukrajině dál aktivně pomáhat a podílet se případně i na bezpečnostních zárukách pro trvalý mír,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.
Podle jeho vyjádření ministerstva obrany je na řešení této otázky příliš brzy. „Současné diskuze o zapojení ČR považujeme za předčasné, záležet bude na konkrétních parametrech případného příměří a míře zapojení našich spojenců, a to včetně americké podpory,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí ministerstva David Šíma.
Zapojení do mírových sborů podporuje ministr vnitra Vít Rakušan. Česko je podle něj jedna ze zemí , které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, a nemělo by se tedy zříkat odpovědnosti. „Mírové sbory by měly mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl Rakušan.
Že na konkrétní parametry případné mise je zatím brzy, ostatně připouští i sám prezident. Řekl to už v pátek na tiskové konferenci v Kyjevě po jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. „Pokud se dospěje k rozhodnutí vytvořit takovou společnou vojenskou sílu, Česko k tomu bude patřit,“ ujistil ukrajinský protějšek.
Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí Evropské unie zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland.
O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po dohodě o klidu zbraní opakovaně jejich političtí představitelé diskutují také v souvislosti se snahami americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa rychle dojednat příměří mezi bojujícími stranami.
Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, jakoukoliv přítomnost vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na ukrajinském území odmítá.
Aktualizovali jsme o stanovisko opozičních politiků a ministrů zahraničí a vnitra.
