Článek
V posledních dnech došlo na Slunci k několika silným erupcím, které vyslaly směrem k Zemi velké množství hmoty ze sluneční korony (okolí hvězdy složeném z horkých plynů). Důsledkem pozorovatelným přímo na naší planetě podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byly a budou magnetické bouře.
Erupce na Slunci začaly už v pondělí. Puls silného ultrafialového záření z jedné z nich zasáhl Zemi v úterý a projevil se v oblasti jižního Pacifiku, kde podle serveru SpaceWeather.com námořníci a amatérští provozovatelé rádií mohli zaznamenat ztrátu signálu na frekvencích pod 20 MHz asi na jednu hodinu.
Další důsledky měla Země podle předpovědí pocítit ve čtvrtek a v pátek.
Původní předpověď NOAA uváděla, že na čtvrtek 30. listopadu se očekávají geomagnetické bouře intenzity G1, tedy nejnižší z celkem pěti úrovní. V pátek 1. prosince měly bouře dosahovat úrovně G2, tedy „střední“.
Takto silná geomagnetická bouře může kromě středně vážných výpadků rádiového signálu způsobovat například i problémy s elektrickým vedením vysokého napětí, navigačními systémy a posunutí polárních září například až nad město New York.
Ve středu nicméně NOAA předpověď na pátek změnila, když uvedla, že v pátek je pravděpodobná ještě silnější geomagnetická bouře dosahující úrovně G3, kterou NOAA na své stupnici popisuje jako „silnou“. Při té se polární záře mohou posunout ještě dál od pólů a všechny další problémy zmiňované u stupně G2 mohou být o něco výraznější.
Podle českého astronoma z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a odborníka na Slunce Michala Švandy by podle nejnovější předpovědi, která se ale může splést klidně i o několik hodin, měla hlavní bouře udeřit v pátek dopoledne našeho času.
Pozorování polárních září v Česku je podle něj nepravděpodobné. „Můj odhad je, že polární záři u nás neuvidíme. Teoreticky je možné, že by šla pozorovat alespoň fotograficky, proti tomu ale hraje načasování i počasí, protože má sněžit,“ řekl astronom Seznam Zprávám.
Důvodem změny předpovědi je podle SpaceWeather.com odhad, že dojde k takzvanému „kanibalskému“ efektu. Tímto pojmem se označují geomagnetické bouře, které způsobují výrony hmoty ze Slunce, které jsou tak rychlé, že cestou k Zemi „předběhnou“ i materiál z předešlých výronů a udeří tak o to větší silou. Různé erupce totiž vyvrhávají hmotu různou rychlostí a ta tak může cestovat k Zemi necelý den, ale klidně i několik dní.
Podle Švandy je konečná síla těchto výronů větší hlavně proto, že materiál z dřívějších explozí jim laicky řečeno „umete“ cestu vesmírem a mohou tak nabrat ještě větší rychlost.
Oblast, kde bude geomagnetická bouře nejsilnější, se podle Švandy nedá přesně odhadnout. „Jde o celoplanetární záležitost. Není to tak, že by byl zasažen třeba jen jeden kontinent. Nicméně vzhledem k odhadovanému času dopadu je vyšší pravděpodobnost silnějšího efektu v Americe, protože ta by zrovna měla být na noční straně,“ řekl Švanda.
Geomagnetických bouří o úrovni G3 se podle NOAA objevuje v průměru 200 za jeden sluneční cyklus, který trvá 11 let.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření experta Michala Švandy z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.