Článek
V posledních dnech došlo na Slunci k několika silným erupcím, které vyslaly směrem k Zemi velké množství hmoty ze sluneční korony (okolí hvězdy složeném z horkých plynů). Důsledkem pozorovatelným přímo na naší planetě podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byly a budou magnetické bouře.
Erupce na Slunci začaly už v pondělí. Puls silného ultrafialového záření z jedné z nich zasáhl Zemi v úterý a projevil se v oblasti jižního Pacifiku, kde podle serveru SpaceWeather.com námořníci a amatérští provozovatelé rádií mohli zaznamenat ztrátu signálu na frekvencích pod 20 MHz asi na jednu hodinu.
Červenou oblast geomagnetická bouře postihla nejsilněji.
Další důsledky měla Země podle předpovědí pocítit ve čtvrtek a v pátek.
Původní předpověď NOAA uváděla, že na čtvrtek 30. listopadu se očekávají geomagnetické bouře intenzity G1, tedy nejnižší z celkem pěti úrovní. V pátek 1. prosince měly bouře dosahovat úrovně G2, tedy „střední“.
Takto silná geomagnetická bouře může kromě středně vážných výpadků rádiového signálu způsobovat například i problémy s elektrickým vedením vysokého napětí, navigačními systémy a posunutí polárních září například až nad město New York.
Ve středu nicméně NOAA předpověď na pátek změnila, když uvedla, že v pátek je pravděpodobná ještě silnější geomagnetická bouře dosahující úrovně G3, kterou NOAA na své stupnici popisuje jako „silnou“. Při té se polární záře mohou posunout ještě dál od pólů a všechny další problémy zmiňované u stupně G2 mohou být o něco výraznější.
Podle českého astronoma z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a odborníka na Slunce Michala Švandy by podle nejnovější předpovědi, která se ale může splést klidně i o několik hodin, měla hlavní bouře udeřit v pátek dopoledne našeho času.
Pozorování polárních září v Česku je podle něj nepravděpodobné. „Můj odhad je, že polární záři u nás neuvidíme. Teoreticky je možné, že by šla pozorovat alespoň fotograficky, proti tomu ale hraje načasování i počasí, protože má sněžit,“ řekl astronom Seznam Zprávám.
Důvodem změny předpovědi je podle SpaceWeather.com odhad, že dojde k takzvanému „kanibalskému“ efektu. Tímto pojmem se označují geomagnetické bouře, které způsobují výrony hmoty ze Slunce, které jsou tak rychlé, že cestou k Zemi „předběhnou“ i materiál z předešlých výronů a udeří tak o to větší silou. Různé erupce totiž vyvrhávají hmotu různou rychlostí a ta tak může cestovat k Zemi necelý den, ale klidně i několik dní.
Podle Švandy je konečná síla těchto výronů větší hlavně proto, že materiál z dřívějších explozí jim laicky řečeno „umete“ cestu vesmírem a mohou tak nabrat ještě větší rychlost.
Oblast, kde bude geomagnetická bouře nejsilnější, se podle Švandy nedá přesně odhadnout. „Jde o celoplanetární záležitost. Není to tak, že by byl zasažen třeba jen jeden kontinent. Nicméně vzhledem k odhadovanému času dopadu je vyšší pravděpodobnost silnějšího efektu v Americe, protože ta by zrovna měla být na noční straně,“ řekl Švanda.
Geomagnetických bouří o úrovni G3 se podle NOAA objevuje v průměru 200 za jeden sluneční cyklus, který trvá 11 let.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření experta Michala Švandy z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
