Hlavní hygienik USA volá po varovných nálepkách na sociální sítě

Situace je prý vážná: „Stav duševního zdraví u mladých lidí je kritický a ukázalo se, že důležitou roli v tom hrají právě sociální sítě,“ píše Vivek Murthy, americký hlavní hygienik, ve svém sloupku pro The New York Times. Zdůvodňuje, proč usiluje o varování ohledně negativních dopadů sociálních sítí na psychologické zdraví adolescentů.

Odkazuje třeba na studii dokládající, že náctiletí lidé, kteří tráví na sociálních sítích více než tři hodiny denně, mají dvojnásobné riziko úzkostí a depresí.

„Ve skupině náctiletých uživatelů činí – k létu 2023 – průměrná doba strávená na sociálních sítích čtyři hodiny a 50 minut,“ podtrhává nutnost zvýšené pozornosti americký hlavní hygienik.

Murthy navazuje na své loňské varování, ve kterém se obracel přímo na rodiče: „Nejčastěji se mě rodiče ptají, jestli jsou sociální média pro jejich děti bezpečná. Odpověď zní, že nemáme dostatek dokladů o tom, že bezpečná jsou, a máme naopak narůstající množství studií, které spojují čas adolescentů na sociálních sítích s poškozením jejich psychiky.“

Nyní chce Murthy kromě varování přistoupit ke konkrétní akci a umístit na sociální sítě virtuální nálepky podobné těm, které začaly od poloviny 60. let úřady vyžadovat od výrobců cigaret.

Jak konkrétně by to vypadalo, není z návrhu jasné. Mohlo by se jednat o grafické upozornění, které by provozovatelé sociálních sítí museli uživatelům ukazovat při registraci, případně dokonce při každém spuštění. Takový požadavek lze stanovit zákonem a schválit by jej musel americký Kongres.

Virtuální „nálepka“ by měla sloužit i jako varování pro rodiče. Murthy na nedávných datech ukazuje, že mnozí rodiče zvažují omezit svým dětem přístup na sociální sítě poté, co se dozvěděli o varování hlavního hygienika.

„Je jasné, že samotná nálepka neudělá ze sociálních sítí bezpečné místo pro mladé,“ přiznává Murthy. Volá také po dalších regulačních i dobrovolných opatřeních. Úřady by podle něj mohly zpřísnit požadavky na ochranu dat dětí a mladistvých nebo vyžadovat po platformách, aby zveřejňovaly klíčová data o tom, jaký vliv mají jejich služby na mladé lidi a jejich zdraví.

Technologické firmy provozující oblíbené sociální sítě by se zase měly zavázat ke transparentnímu vyhodnocování dat, založit vědecká oddělení pro vytváření bezpečného prostředí pro děti a upřednostňovat ve svých algoritmech duševní zdraví. Současné algoritmy totiž obvykle maximalizují tzv. „engagement“, tedy „zapojení uživatele“, což má často za následek častější zobrazování emocionálně nabitého nebo kontroverzního obsahu, u kterého je zapojení uživatelů obvykle větší.

Rodiče by pak měli přistoupit k problému z několika úhlů. Namísto zákazů si mohou vytvořit například „rodinný plán pro konzumaci médií“, na kterém se dohodnou a budou jej dodržovat. Dále by měly rodiny ochránit zejména hodinu před spaním nebo zavést časy „bez digitálních zařízení“, například během společného jídla.

Podstatnou roli má hrát i mediální vzdělávání, a to jak dětí, tak rodičů. Právě rodiče by navíc měli jít příkladem a ukázat svým potomkům, jak může vypadat smysluplné a uměřené využívání digitálních technologií i sociálních sítí.

Vliv sociálních sítí na duševní zdraví, zejména duševní zdraví mladých uživatelů, je dlouhodobě diskutované téma. Tvořilo například podstatnou část informací, které z firmy Meta (provozovatel Facebooku, Instagramu a WhatsAppu) vynesla whistleblowerka Frances Haugenová.

Podle ní třeba Instagram – síť populární zejména mezi mladšími dívkami – věděl o tom, že jeho používání má negativní dopady na nezletilé dívky. Investigace The Wall Street Journal zveřejnila interní data firmy Meta. Teenageři trpící duševními poruchami přímo uvádějí, že používání služby jejich problémy umocňuje.

Informace o tom, že čím více mladí používají sociální sítě, tím častěji mají psychické problémy, jsou časté. Obecně je ale poměrně obtížné ukázat na takových datech kauzální vztah.

Pokud například platí, že mezi častými uživateli sociálních sítí je vyšší výskyt lidí trpících úzkostmi, lze si představit obě varianty příčiny a následku. Úzkost může vést k tomu, že dané dítě častěji vyhledává sociální sítě. Nebo používání sociálních sítí může zvyšovat jeho úzkost. Případně kombinace obou efektů.

Studie z roku 2020 zdůrazňuje, že vlivy sociálních sítí nejsou u všech náctiletých uživatelů stejné. U některých dětí není vliv sociálních sítí na jejich emocionální stav patrný. Jiné hlásí pozitivní efekt. A pouze menší množství dětí hlásilo dopady negativní. Taková studie samozřejmě zachytí jen malou část celkových dopadů, neboť uživatelé si některých vlivů vůbec nemusí být vědomi.

To ostatně uvádí i zpráva amerického hlavního hygienika: „Vztah mezi sociálními médii a duševním zdravím mládeže je složitý a dost možná obousměrný. Vědecká komunita má široký zájem o tento problém, ale nedostatečný přístup k datům a nedostatek transparentnosti ze strany technologických společností brání pochopení plného rozsahu a škály vlivu sociálních médií na duševní zdraví a pohodu.“

Podle kritiků je ale navrhované opatření s „nálepkami“ příliš striktní a dotýká se svobody slova: „Z právního hlediska se to nijak neliší od prohlášení hlavního hygienika Trumpovy administrativy, že na mainstreamová média je třeba umístit varovný štítek, protože je považuje za falešné zprávy,“ řekl pro The New York Times Adam Kovacevich, ředitel lobbistické společnosti Chamber of Progress. „Je to stejné zneužívání vládní moci k zasahování do svobody projevu.“

Další kritici poukazují na to, že vztah mezi sociálními sítěmi a psychickými problémy není tak jasně prokázaný, jako byl vztah mezi kupříkladu rakovinou plic a kouřením cigaret. BBC cituje studii z roku 2023, která v 72 zemích světa sledovala používání sociálních sítí mezi mladými a neprokázala, že by s sebou celosvětové rozšíření Facebooku neslo celosvětovou vlnu psychických potíží. „Jak vypadá pohoda obyvatelstva v zemích, které jsou stále více nasyceny sociálními médii?“ shrnul výzkumnou otázku Andrew Przybylski z Oxford Internet Institute. „Běžně se má za to, že je to pro blahobyt špatné. Ale data, která jsme dali dohromady, a údaje, které jsme analyzovali, to neprokázaly.“

„Když je zdravotní krize, nemůžete si dovolit čekat, až budete mít k dispozici dokonalá data,“ zdůraznil ale Murthy, který chce varovné nálepky prosadit. „Když je epidemie, musíte posoudit dostupná data, použít svůj nejlepší úsudek a reagovat rychle.“