Sněmovna hostila ugandskou poslankyni, která by trestala gay sex smrtí

V pátek a sobotu proběhl na půdě Poslanecké sněmovny summit Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC). Hlavním cílem aliance je především „reformovat přístup demokratických zemí směrem k Číně“ a mimo jiné i věnovat náležitou „pozornost univerzálním lidským právům“.

Může se zdát paradoxní, že se konference zúčastnila i ugandská poslankyně Lucy Akkelová. Ta stojí ve své zemi za zákonem, který experti označují za jeden z „nejhorších antiLGBTQ+ zákonů na světě“. Kvůli němu hrozí Uganďanům za pohlavní styk s osobou stejného pohlaví vysoké tresty, doživotí, nebo dokonce i trest smrti.

Zprávu o tom, že se konference zúčastnila i kontroverzní poslankyně, zveřejnil na základě upozornění českého aktivisty Kryštofa Stupky server Refresher. Setkání více než 50 zákonodárců z 30 zemí světa proběhlo pod záštitou předsedkyně dolní komory Parlamentu Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).

Ta podle svých slov o účasti Akellové nevěděla. „O účasti homofobní členky jsem nevěděla a podobné názory nepatří do společnosti států, které mají za úkol chránit lidská práva,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského nedává účast ugandské poslankyně na summitu smysl. „O pozvání dotyčné jsem nevěděl. Vzhledem k hodnotám, které IPAC prosazuje, mi její účast a přísně vzato ani její členství v IPAC nedává smysl.“

Od názorů Akellové na LGBTQ+ lidi se distancovala i jedna z organizátorek summitu poslankyně za ODS Eva Decroix. „Ptáte se mě, zda mi vadí, že některý člen IPAC zastává antiLGBTQ+ postoje? Vadí. Pokud ale chci změnit něco ve vztahu k závislostem na Číně, musím brát v potaz, že i ona (Akellová) má zájem tuto diskuzi vést,“ vysvětlila.

Není to nicméně poprvé, co se debata ohledně ugandské poslankyně v Česku otevřela. Na spolupráci kontroverzní ugandské poslankyně a českých zákonodárců upozornil poprvé letos v květnu opět aktivista Kryštof Stupka.

Tehdy právě poslankyně Decroix na svém facebooku uvedla, že se se svou ugandskou kolegyní (v rámci IPAC) setkala na kodaňském Copenhagen Democracy Summit. Akellovou označila za „milou kolegyni“, která na jednom z diskuzních panelů „velmi trefně, byť syrově popsala, jak si Čína kupuje Afriku“. „Za svoje lidi bojuje s vervou…“ napsala na svůj facebook Decroix.

Po vlně kritiky příspěvek smazala. „S těmito jejími názory nesouhlasím, nevěděla jsem o nich. Setkaly jsme se v souvislosti se zvyšujícím se vlivem Číny v Africe,“ napsala tehdy na vysvětlenou.

Decroix i Pekarová Adamová v pondělní reakci pro SZ zdůraznily, že je meziparlamentní aliance IPAC zcela zásadní pro koordinaci a výměnu zkušeností mezi členy ohledně rostoucího vlivu Číny. Obě připustily nutnost řešit otázku lidských práv, především ale v otázce „vraždění a mučení Ujgurů“.

Podle Decroix se její kolegyně z Ugandy zúčastnila summitu proto, že je členkou zákonodárců v rámci sítě IPAC.

„Organizátorem je IPAC a já jsem ta, která akci hostila. Pozvánky šly všem ze strany IPAC z celého světa a následně někteří svou účast potvrdili, jiní ne,“ vysvětlila česká poslankyně, jak se Akellová na summitu v Praze ocitla.

Další vysvětlení přinesla pro SZ z ústředního sekretariátu IPAC Laura Harthová. Podle ní má v alianci IPAC každá členská země dva zástupce. Za Ugandu je jednou z nich právě Akellová. Podle stanov je vždy jeden ze zástupců představitelem vládní strany a druhý opozice. Tím je zajištěn rozmanitý pohled na problematiku „výzev ohledně Číny“.

Na otázku, zda nejsou odlišné pohledy členů na další lidskoprávní otázky včetně názorů Akellové překážkou, uvádí, že to není téma, které by členové IPAC řešili. Připouští nicméně, že ne vždy si všichni zákonodárci ve všech otázkách rozumějí. Prioritou je nicméně Čína.

„Když se lidé hlásí a chtějí se angažovat… i o tom diskutovat (o tématu Číny), tak je jako členy přijmeme,“ vysvětluje dále. Podobného názoru je Decroix: „Musíme být schopni témata oddělovat. Jinak debata o nich nepřinese konkrétní řešení, která potřebujeme.“

Jak Decroix, tak Harthová zdůrazňují, že je nicméně IPAC inkluzivní, jelikož má ve svých řadách i LGBTQ+ členy.

Pro kontext – zatímco Českou republiku v IPAC reprezentuje Eva Decroix z ODS, která dle svých slov LGBTQ+ komunitu podporuje, a senátor Pavel Fischer s kontroverzními výroky ohledně manželství stejnopohlavních párů, Ugandu tedy reprezentuje žena, která prosazuje mimo jiné doživotní zatčení nebo smrt LGBTQ+ lidí. Druhým zástupcem z Ugandy je pak poslanec Lawrence Songa Biyika.

Akellová navštívila pražskou konferenci jen pár dnů poté, co přinesla světová média zprávu o prvním zatčeném Uganďanovi pod nově platným antihomosexuálním zákonem.

18.srpna byl podle tamních úřadů obviněný 20letý muž z okresu Soroti z nezákonného pohlavního styku s 41letým mužem, jak informoval americký deník The New York Times.

Zatímco nejen pro některé české zákonodárce a další členy IPAC tak není členství Akellové překážkou, skutečností je, že názory, které zastává – a které přijala ugandská vláda – jsou v rozporu s mezinárodním právem a smlouvami.

„Uganda je zavázaná respektovat základní lidská práva, jak už ve své ústavě, nebo v rámci mezinárodních smluv. Například Mezinárodní pakt občanských a politických práv (International Covenant on Civil and Political Rights) uznává právo na stejnou ochranu před zákonem a právo na svobodu před diskriminací, právě na základě sexuální orientace, a zakazuje diskriminovat na základě sexuální orientace,“ vysvětluje pro SZ vedoucí advokátní činnosti organizace Amnesty International Irena Hůlová.

„Výbor OSN pro lidská práva zase naléhá na státy, aby zrušily zákony, které kriminalizují homosexualitu, nebo ji nějak diskriminují. Tento (ugandský antiLGBTQ+) zákon jde jasně proti tomu,“ říká dále.

Podle české expertky je proto překvapující, že jsou základní lidská práva, která by měla být platná pro všechny, takto oddělována. „Nemůžeme si vybírat, že zrovna v případě lidských práv LGBTQ+ osob nás to nezajímá, protože řešíme Čínu,“ dodává.