Článek
Všech 27 států Evropské unie se jednomyslně shodlo, že je nezbytné reagovat na dění v Kosovu. Mluvčí Evropské komise Peter Stano ve středu oznámil, že EU vůči Prištině zavádí balíček „vratných a dočasných opatření“, jejichž trvání bude záviset na tom, jak bude země a její premiér Albin Kurti postupovat dále.
Podle evropského bloku předseda kosovské vlády selhal v přístupu k nejnovějšímu napětí na severu země, kde žije srbské obyvatelstvo. Kurtiho viní z toho, že nepodnikl kroky potřebné k zažehnání širší krize.
Některá z opatření začala platit okamžitě, o jiných se ještě diskutuje. Mluvčí Stano zdůraznil, že nejde přímo o sankce, vyhýbal se však bližším detailům.
V pondělí přitom premiér Kurti zaslal EU dopis, ve kterém nastínil své pětikrokové řešení aktuálního napětí. Zahrnuje třeba stažení násilných skupin ze země, požadavek, aby kosovská policie a mírová mise NATO v Kosovu (KFOR) každých 15 dní prováděla společné hodnocení bezpečnosti, či obnovení dialogu o normalizaci vztahů se Srbskem.
Jak ale v úterý naznačila odpověď vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella, plán to nebyl dostačující a zcela opomíjel klíčové aspekty, které se podepsaly na nynější vyhrocené situaci.
„Musíme přejít od krizového řízení k udržitelnému procesu a na severu Kosova je třeba obnovit klid,“ citoval mluvčího Evropské komise web Balkan Insight. Pokud nebude plnit požadavky, je podle něj EU připravena přijmout opatření i vůči Srbsku. V současné době však země začala stahovat části svých sil od hranic s Kosovem, což naznačuje opak.
Spouštěčem nejnovějšího napětí se staly lokální volby na severu Kosova, které se tamní srbské obyvatelstvo rozhodlo bojkotovat. K volbám nakonec dorazili pouze kosovští Albánci, kterých jsou v oblasti asi jen tři procenta a kteří svými hlasy získali místa albánským předsedům v několika tamních obštinách.
Kosovští Srbové proti jmenování nových starostů protestovali a na severu země došlo koncem května k nepokojům, jejichž součástí byly i šarvátky s kosovskou policií. Do těch se pak - navzdory svým pravomocím - zapojily i jednotky KFOR, jejichž řady následně čítaly 30 zraněných.
Již tehdy - v reakci na násilné události - se Kosovo rozhodly potrestat Spojené státy, které ho vyloučily z účasti na jejich tehdy probíhajícím vojenském cvičení v Evropě. Důvodem prý bylo, že země ignorovala doporučení USA, aby na severu nezvyšovalo napětí dosazením albánských lídrů.
Rozhovor nejen o Srbsku
Neutuchající srbsko-kosovské napětí i v červnu opanovalo titulky světových médií. Srbsko však řeší problémy i na vlastní půdě. Co můžeme čekat dál?
Šarvátkou, jejíž součástí byly i jednotky Severoatlantické aliance, však dusno na severu Kosova neskončilo. Nejnovější eskalace se týká srbského zatčení tří kosovských policistů, o kterém ve středu informovaly jak úřady Kosova, tak i úřady Srbska.
Další podrobnosti o tom, co se vlastně stalo, se různí podle toho, která strana události líčí. Zatímco Srbové tvrdí, že ozbrojení policisté byli zatčeni na srbském území poblíž hranic s Kosovem, kosovská vláda tvrdí, že byli zadrženi uvnitř Kosova, poblíž hranic se Srbskem, a tím pádem se jedná o únos.
Dohadům pak kromě vyhrocené situace nepomáhá ani fakt, že jasná hraniční linie mezi Kosovem a Srbskem nebyla nikdy stanovena dohodou o demarkaci, jelikož Srbsko neuznává nezávislost Kosova a hranici považuje pouze za „administrativní linii“, nikoliv za mezinárodní hranici.
„Jsme na křižovatce, zda bude mír, nebo ne… A na Balkáně je jeden člověk, který chce za každou cenu vyvolávat konflikty - Albin Kurti,“ citovala agentura Reuters slova srbského prezidenta Aleksandara Vučiće. Ten mimo jiné odmítl Kurtiho obvinění, že srbská policie vstoupila do Kosova, a je prý ochoten dodat veškeré důkazy, které jeho země má.
Rozhovor o Kosovu
Kosovo oslavilo 15 let od vyhlášení nezávislosti, kterou nadále neuznává například ani Slovensko. Podle politologa Arbena Hajrullahua z Prištinské univerzity je nyní důležité, aby země dostala od Západu reálnou šanci.
Kosovský premiér již událost označil za pomstu Srbska za úterní zatčení kosovského Srba Miluna Milenkoviče kvůli podezření z organizování již zmiňovaného útoku na mírové jednotky NATO. Zatčení bylo podle zpráv médií poměrně dramatické a byl při něm využit i slzný plyn.
Ve čtvrtek pak Albin Kurti oznámil, že Kosovo požaduje okamžité propuštění tří policistů a že zpřísnilo kontroly na hranicích se Srbskem. Podle původních informací měla země také zakázat vjezd všem vozidlům se srbskou poznávací značkou, na hranicích však byli lidé svědky toho, že se do Kosova nedostaly pouze srbské kamiony se srbským zbožím.
Tenze mezi Kosovem a Srbskem trvají již řadu let a zdá se, že konec je v nedohlednu. I když v posledních měsících probíhají jednání o normalizaci vztahů mezi zeměmi, co pár měsíců se objeví nové problémy. Že by však mezi Srbskem a Kosovem mohl vypuknout otevřený ozbrojený konflikt, odborníci nepřipouštějí.
Srbsko-ruské vztahy
Lavírování Aleksandara Vučiće mezi EU a Ruskem by se mohlo blížit ke konci. Přesto se Západ musí mít na pozoru. Pokud by se mezinárodní síly z Balkánu stáhly, nikdo nezaručí, že tam nevypukne válka.
Situace nicméně poškozuje vztahy Kosova i s jinými zeměmi. Web Balkan Insight například informoval o zrušeném zasedání albánské a kosovské vlády, které bylo plánováno na středu.
Podle albánského premiéra Ediho Ramy se schůzka nemohla konat „za okolností zhoršených vztahů Kosova s celým euroatlantickým společenstvím“. Seznam sporů mezi ním a Kurtim se tak rozrostl o další bod.
Kontrolu nad Kosovem ztratilo Srbsko v roce 1999, kdy Bělehrad ke stažení srbských jednotek přiměly nálety NATO. Nezávislost pak země vyhlásila v roce 2008, uznává ji ale jen asi polovina zemí OSN, mezi nimi USA a většina zemí EU, včetně České republiky.
Ve druhém „táboře“ najdeme například Rusko, Čínu nebo Ukrajinu, ale i čtyři členské země NATO – Rumunsko, Španělsko, Řecko a Slovensko.
