Článek
Země Evropské unie se ve čtvrtek shodly na tom, že zahájí jednání o ukrajinském členství. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za vítězství pro Ukrajinu i celou Evropu.
Radost ale o několik hodin později zakalil další unijní verdikt, který pro Kyjev nevyznívá příliš dobře.
Maďarský premiér Orbán zablokoval vyčlenění další pomoci Kyjevu z unijního rozpočtu a vzkázal, že peníze by se měly brát odjinud.
Podle odborníka na Evropskou unii Petra Kanioka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se schválení přístupových jednání ve světle toho stává „smutným, v podstatě Pyrrhovým vítězstvím“ a pouhým „marketingovým gestem“.
„Je zjevné, že Ukrajina v tuto chvíli mnohem více potřebuje konkrétní finanční a materiální vojenskou pomoc,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Není to poprvé, co se Maďarsko na půdě Evropské unie vymezilo proti větší pomoci Ukrajině. Můžeme čtvrteční rozhodnutí považovat za potvrzení toho, že Rusko má v EU svého „trojského koně“ v podobě Maďarska?
Myslím si, že bohužel. Maďarská vláda se dlouhodobě snaží od zbytku EU značně vymezit. Nejedná se jenom o přístup k Rusku, ale projevuje se to v celé řadě dalších politik či aktivit.
Pozice Maďarska je známá od začátku války a ruského napadení Ukrajiny. Není to náhlá změna či nějaké překvapení. Je to důsledek toho, co Maďarsko dlouhodobě hlásá a jak se k válce staví.
Více o summitu EU, kde se rozhodovalo o pomoci Ukrajině
Šéfům států a vlád zemí EU se v noci ze čtvrtka na pátek nepodařilo najít shodu na změnách v unijním rozpočtu na roky 2021 až 2027, které by umožnily dlouhodobou finanční podporu bránící se Ukrajině.
Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil i maďarský premiér Viktor Orbán.
K zablokování další finanční pomoci došlo krátce po tom, co země EU schválily zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Jak to vnímat?
Ve světle toho, že se v rámci EU i celého Západu snižuje snaha podporovat Ukrajinu a EU nebyla schopná schválit finanční pomoc, se to jeví jako takové smutné, v podstatě Pyrrhovo vítězství a víceméně spíše jako marketingové gesto.
Je zjevné, že Ukrajina v tuto chvíli mnohem více potřebuje konkrétní finanční a materiální vojenskou pomoc, než zahájení něčeho, co se podle mě – pokud by měla Ukrajina skutečně dodržovat všechny závazky, podmínky a kritéria – bude vléct strašně dlouhou dobu. A to už může být situace na Ukrajině naprosto jiná.
Právě na to mířila moje další otázka. Jak dalekosáhlé důsledky může zablokování finančních prostředků na půdě EU mít, když vezmeme v potaz, že na schválení další pomoci se nemůže shodnout ani další klíčový spojenec Kyjeva Spojené státy?
Jsou samozřejmě dalekosáhlé, protože ukazují, že při stávajícím rozhodování, když chtějí státy využít rámec EU, se musí domluvit úplně všichni.
Nevím, co by se muselo stát, aby se pozice Maďarska, které tu dohodu zablokovalo, v horizontu nižších jednotek týdnů změnila. Zdá se, že Maďarsko chce skutečně tu svoji smutnou roli hrát až do konce. Opravdu nevím, co mohou v příštích týdnech lídři hlavních členských států a představitelé EU vykonat, aby maďarskou pozici změnili.
Samozřejmě je to důležité, jak v tom faktickém hledisku, tedy jednoduše, že finance hned nepřitečou, tak i v té symbolické rovině. Znovu to vysílá signál, že EU není jednotná, že není schopna se domluvit a že skutečně jeden malý stát může zablokovat všechny ostatní.
Dřívější rozhovor s expertem na EU Kaniokem
Hodnoticí zpráva Evropské komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Kdyby se Unie stejně jako ke Kyjevu chovala k balkánským státům, dávno by je musela přijmout, říká pro Seznam Zprávy odborník na EU Petr Kaniok.
Maďarsko ještě před hlasováním dalo najevo, že by možná mohlo své veto přehodnotit, pokud by Brusel odblokoval prostředky zmražené kvůli obavám z ohrožování právního státu v Maďarsku. Je to něco, co by mohla EU udělat, aby vyšla Budapešti vstříc?
To je extrémně dvojsečná zbraň. Samozřejmě, dalo by se říct, že by to Brusel udělat měl, protože výdrž Ukrajiny je v tuto chvíli důležitá. Na druhou stranu to je čisté vydírání.
Když vyděrači jednou ustoupíte, bude požadavky v příštích vyjednáváních stupňovat. Když to vyjde jednou, je pravděpodobné, že se takhle Maďarsko bude chovat i v dalších situacích, kdy se bude s EU o něčem dohadovat.
Může se to tedy zdát jako účelné v krátkodobém hledisku, v dlouhodobém horizontu je to ale cesta do pekla. Nehledě na to, že se to může stát inspirací i pro jiné státy, které si řeknou, že když to vyšlo Maďarsku, zkusí to také. To je zásadní výzva, respektive zásadní problém pro fungování celého rozhodovacího systému EU.
Jak Orbán dosahuje svého
Zabránit tomu, aby Maďarsko spojovalo vyplácení evropských fondů s pomocí Ukrajině, by pomohlo zrušení práva veta v zahraniční politice. Tomu se ale řada českých politiků brání s odkazem na národní suverenitu.
Prezident Petr Pavel dříve uvedl, že by bylo dobré zamyslet se nad tím, zda by se členské státy EU neměly práva veta vzdát. Je vůbec něco takového možné?
V tuto chvíli to možné není. Změna práva veta by u důležitých věcí pochopitelně znamenala to, že by se musely otevřít a reformovat smlouvy, což by znovu vyžadovalo jednomyslnost.
EU je tedy do značné míry, řekněme, v bludném kruhu, protože v tuto chvíli nemá žádný mechanismus, jak situaci odblokovat. Jak zamezit tomu, aby se to neopakovalo v příštích měsících znovu. Aby se z toho nestala nějaká infekce a státy nezačaly vyhlašovat, že leccos je jejich národním zájmem a je to důležité.
V tuto chvíli je to ve stávajícím ústavním právním rámci EU v podstatě neřešitelné, protože nejsou mechanismy, jak využívání jednomyslnosti zabránit. A také jak zabránit tomu, že jeden stát může, i když k tomu nemá žádné věcné důvody, ale z politických důvodů, zablokovat rozhodování celé EU.
