Hlavní obsah

Krajské volby

Konečné výsledky voleb v ČR
Sečteno 100 %
Výsledky voleb
StranaHlasy
ANO
842 947
ODS
140 544
KDU+ODS+TOP 09
131 058
STAN
130 347
Piráti
85 169

Volby do Senátu

Výsledky 1. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Smrt prezidenta mění íránské plány. Raisího otisk ale zůstane

Foto: Twitter @raisi_com

Ebrahím Raísí v březnu tohoto roku.

Nečekaná smrt íránského prezidenta Ebrahíma Raisího příliš mnoho politických změn nepřinese. Podle některých odborníků by ale mohla znamenat novou šanci pro protestní hnutí, která z Íránu nikdy nezmizela.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když Ebrahím Raísí v roce 2021 vyhrál prezidentské volby, které v Íránu nelze považovat za svobodné, mnozí jeho novou funkci považovali pouze za odrazový můstek k vyššímu postavení. Dlouholetému nejvyššímu vůdci Íránu ajatolláhu Alímu Chameneímu, kterému je 85 let, se totiž krátí čas a právě Raísí byl považován za jeho možného nástupce.

Nakonec to ale bude jinak: íránský prezident v neděli zahynul při pádu vrtulníku.

Tragédie vyvolává logicky otázku, jak moc Íránem a jeho mocenskou strukturou smrt otřese. Přestože prezident hraje v íránském politickém systému důležitou roli, odpověď je spíše taková, že minimálně po technické stránce se toho příliš nezmění.

Důvodem je existence již zmíněného nejvyššího vůdce, který prezidentskou moc výrazně omezuje. Prezident je tak až druhou nejvýše postavenou osobou země, která je sice zodpovědná za stanovení hospodářské politiky, dohled nad výkonnou mocí a vedení správy země, jeho pravomoci ale omezuje ústava, která právě výkonnou moc podřizuje primárně Chameneímu.

Na rozdíl od mnoha jiných zemí prezident v Íránu navíc neřídí ozbrojené síly a také záležitosti zahraniční i vnitřní bezpečnosti diktuje nejvyšší vůdce. Ten pak jako jediný může i vyhlásit válku nebo mír.

Konzervativci už ovládají vše

Pokud jde o to, co ztráta prezidenta bude znamenat pro vnitroíránskou politickou situaci, mnoho se podle analýz stanice BBC či časopisu Foreign Policy nezmění ani zde.

Raísího kritici, kterých nebylo málo, jeho odchod uvítají. Nicméně strategie prosazovaná zemřelým prezidentem se již ve vyšších patrech íránského vedení upevnila a jeho spojenci, tvrdí zastánci konzervatismu, v současnosti ovládají všechny složky moci.

Jak na smrt prezidenta reagují Íránci?

Zatímco íránská státní média po zprávách o nehodě přerušila veškerý běžný program a vyzývala k modlitbám za Raísího po celé zemi, mezi Íránci se na sociálních sítích i na veřejnosti kromě smutku objevovala i úleva nebo oslavyvtipy. Prezident totiž nebyl všeobecně obdivován a milován a mnozí si ho pamatují kvůli brutálním zásahům proti opozici.

Raisí si vysloužil přezdívku „řezník z Teheránu“, opozice ho totiž jako jednoho ze čtyř soudců vinila z dohledu nad popravami tisíců politických vězňů v roce 1988 po íránsko-irácké válce. Podle organizace Human Rights Watch bylo tehdy zabito odhadem 2800 až 5000 lidí, Írán však tento incident nikdy veřejně nepřiznal.

Za jeho vlády pak došlo třeba k tvrdým represím proti lidem demonstrujícím po smrti mladé Íránky Mahsá Amíníové, která zemřela v důsledku surového zacházení ze strany íránských policistů poté, co byla na veřejnosti spatřena bez tradičního „hidžábu“.

Íránský politický systém by však nynější situace mohla dostatečně prověřit.

„Systém se bude masivně ohánět jeho smrtí a držet se ústavních postupů, aby ukázal funkčnost, zatímco bude hledat novou posilu, která dokáže udržet konzervativní jednotu a loajalitu vůči Chameneímu,“ cituje BBC Sanam Vakilovou, ředitelku programu pro Blízký východ a severní Afriku v think tanku Chatham House.

Za téměř tři roky u moci Raísí posunul íránskou domácí politiku konzervativnějším směrem a utvrdil pozici země coby protivníka Spojených států. Írán pod jeho vedením podporoval Rusko ve válce s Ukrajinou a po 7. říjnu, kdy členové hnutí Hamás zaútočili na Izrael, se zvýšily útoky regionálních milic podporovaných Teheránem proti americkým i izraelským jednotkám.

Nemluvě o tom, že pouhý měsíc před prezidentovou smrtí Írán podnikl masivní dronový a raketový útok proti Izraeli.

Jsou ovšem i tací, kteří se částečného otřesu íránské politiky přece jenom obávají. Jedním z nich je Afšon Ostovar, odborník na Írán z kalifornské Naval Postgraduate School, podle kterého se v režimu nyní rozšíří názory o nečisté hře a některé ambiciózní elementy by se ze situace mohly snažit vytěžit určité výhody.

Více o zesnulém prezidentovi

Při nedělní nehodě vrtulníku zemřel íránský prezident Ebrahím Raísí. V čele Íránu stál tento ultrakonzervativní klerik od roku 2021.

I když je podle expertů nepravděpodobné, že by se nyní v Íránu objevila osobnost prosazující liberalizaci, Raísího smrt by mohla otevřít malý prostor pro oživení protestních hnutí, která bublají pod povrchem.

Podle Bena Taleblua, experta z think tanku Foundation for Defense of Democracies, kterého cituje Foreign Policy, je totiž v případě íránského protestního hnutí vždy otázkou kdy, nikoliv jestli.

V nejbližších týdnech

Co se týče nejbližšího dění, íránská ústava hovoří jasně. Pokud prezident zemře ve funkci, úřad po něm s požehnáním nejvyššího vůdce přebírá první viceprezident. Do čela se tak nyní dostal Mohammad Mochbar, který dosud žil ve srovnání s ostatními politiky íránské teokracie spíše ve stínu.

Navzdory nevýraznému veřejnému profilu však podle agentury AP zastával významné pozice v mocenské struktuře země a vysloužil si tak i uvalení sankcí ze strany USA či Evropské unie. Byl navíc i součástí vyjednávání o dodávce zbraní pro Moskvu po únoru 2022.

Mochbar však bude funkci zastávat jen dočasně. Rada složená z jeho osoby, předsedy parlamentu a šéfa justice totiž musí nejpozději do 50 dnů uspořádat nové prezidentské volby. Podle ústavních pravidel tak lze očekávat, že se hlasování uskuteční do začátku července a zatím není jisté, koho by nejvyšší vůdce, který určuje i to, kteří kandidáti jsou způsobilí ucházet se o veřejné funkce, mohl schválit.

Doporučované