Smrt kojence ukázala hluboký problém. Nizozemsko nezvládá péči o migranty

Smrt tříměsíčního dítěte v ubytovně pro uprchlíky ve vesnici Ter Apel na severovýchodě Nizozemska dokresluje celostátní problém. V azylových střediscích chybí místo, obce už nápor nezvládají.

Kojenec zemřel v tělocvičně, která slouží jako nouzové ubytování pro uprchlíky. Na místo dorazili zdravotníci a poskytli dítěti první pomoc. Bez úspěchu.

Úřady o mrtvém nemluvněti nezveřejnily žádné bližší informace. Událost ale Nizozemsko zaskočila. „Jako každý jsem touto hroznou událostí hluboce šokován,“ uvedl na Twitteru nizozemský ministr pro migraci a azyl Eric van der Burg. Řada politiků už žádá po vládě vysvětlení.

Nizozemsko prochází bytovou krizí a z tohoto pohledu tak ani není divu, že nemá dostatek ubytovacích kapacit pro uprchlíky. Podle lidskoprávních organizací žijí tisíce migrantů v nouzových přístřešcích, jako jsou stany, společenské sály a právě tělocvičny.

V posledních dnech přespávalo v centru v Ter Apel asi 700 lidí pod širým nebem, uvedla agentura Reuters. Nizozemská rada pro uprchlíky již podala na Nizozemsko žalobu kvůli podmínkám, které v táboře panují. V zařízení nejsou sprchy, toalety jsou špinavé. Redaktor nizozemské veřejnoprávní stanice NOS podmínky v tamním zařízení přirovnal k těm v někdejším táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos.

Nyní na místě působí také nizozemská pobočka Lékařů bez hranic. „Je bezprecedentní, že poskytujeme lékařskou pomoc v Nizozemsku, ale podmínky, ve kterých se tito lidé nacházejí, jsou nelidské,“ uvedla v prohlášení Judith Sargentiniová, ředitelka Lékařů bez hranic pro Nizozemsko.

Organizace zpravidla působí v blízkosti válečných zón, její aktivita v uprchlickém centru je tak neobvyklá. Pětičlenný tým zde ošetřuje rány, infekce a kožní onemocnění, vydává recepty a poskytuje psychologickou první pomoc dospělým i dětem. V Ter Apel začal tento měsíc poskytovat pomoc také Červený kříž.

Munasar Muhidin, dospívající žadatel o azyl, který uprchl ze Somálska v roce 2020 poté, co islamističtí militanti zabili většinu jeho rodiny, řekl agentuře Reuters , že po příjezdu do Ter Apel byl nucen tábořit na kraji silnice, kde došlo mezi lidmi ke střetům. Lékaři bez hranic uvedli, že v davu lidí, kteří minulý týden uvázli před branami centra, byly těhotné ženy a děti.

„V naší zemi jsme se dostali na dno,“ řekl k události Koen Schuiling, starosta Groningenu, hlavního města provincie, kde vesnice leží. Vyzval ostatní obce, aby žadatele o azyl také začaly přijímat a ulevily tak Ter Apelu.

Výzva však narazila na tvrdý odpor. Obyvatelé malého města Albergen na východě země už několik dní protestují proti plánu nizozemské agentury pro uprchlíky umístit až 300 žadatelů o azyl v místním hotelu.

Skandují hesla jako „Ne žadatelům o azyl!“ a „Jděte pryč!“. Podle obyvatel jim úřady rozhodnutí vnutily navzdory námitkám, že město je příliš malé na to, aby se postaralo o stovky cizinců.

Ve čtvrtek v noci úřady na 150 migrantů z Ter Apelu přemístily do Apeldoornu. Ministr Eric van der Burg řekl, že pomoc nabídlo několik obcí, ale ne dost, aby se tábor před azylovým centrem mohl vyprázdnit.

Současná krize není podle odborníků způsobená vyšším počtem žadatelů o azyl v Nizozemsku. Oproti minulým rokům jich sice přibylo, přesto zůstává jejich počet výrazně nižší než v době vrcholící uprchlické krize v Evropě v letech 2015–2016.

Nizozemské úřady od té doby omezily počet zaměstnanců v migračních službách a uzavřely azylová centra, čímž se snížila kapacita pro administrativu a ubytování, uvádí Nizozemská rada pro uprchlíky, skupina zabývající se právy běženců.

„Krizi způsobila politická rozhodnutí, dalo se jí předejít,“ uvedla Nienke Torenová, mluvčí skupiny. Podle ní se mnoho nizozemských obcí nechtělo podílet na vytvoření nových ubytovacích kapacit pro uprchlíky.

Nizozemská vláda už v první půlce srpna uznala, že obrázky lidí spících venku na židlích nebo na trávě jsou „znepokojující“. Slíbila, že se prozkoumá možnosti, jak by se dala zlepšit azylová a migrační politika.

V Nizozemsku žádá o azyl každý měsíc několik tisíc lidí. Většinu podle vládních údajů tvoří Syřané, ale další pocházejí ze zemí jako Afghánistán, Eritrea, Turecko a Jemen.

Vláda navrhla některá neobvyklá řešení, jak nedostatečné kapacity vyřešit. Navrhla například ubytování žadatelů o azyl v hotelech a na výletních lodích. Úřady si od září pronajaly dvě výletní lodě, z nichž jedna pojme tisíc žadatelů o azyl na dobu maximálně šesti měsíců.