Hlavní obsah

Smrt Haníji nejspíš protáhne válku. Šance na přežití rukojmích klesly

Foto: Abed Rahim Khatib/Anas-Mohammed, Shutterstock.com

Šéf Hamásu Ismáíl Haníja.

Co bude znamenat smrt exilového vůdce Hamásu? Podle politologa Marka Čejky posílí nejradikálnější křídlo palestinského hnutí, a izraelskému premiérovi Netanjahuovi tak pomůže udržet se déle u moci.

Článek

„Širší blízkovýchodní válka není nevyhnutelná,“ okomentoval úterní izraelský útok v Bejrútu americký ministr obrany Lloyd Austin.

Neuplynulo ani 24 hodin a po poradci vůdce Hizballáhu Fuádu Šukrovi přišel o život vůdce Hamásu Ismáíl Haníja. Šéf teroristické organizace se údajně stal terčem atentátu.

Hamás i Írán ukázaly prstem na Izrael. Ten podobná nařčení obvykle nepopírá ani nepotvrzuje, o likvidaci vedení Hamásu nicméně neskrývaně dlouhodobě usiluje. Média si rovněž povšimla, že tisková kancelář izraelské vlády na oficiálním facebookovém profilu na krátko zveřejnila Haníjovu přeškrtnutou fotku s nápisem „eliminován“, vzápětí ale příspěvek bez vysvětlení zmizel.

Ismaíl Haníja sice žil od roku 2019 v Kataru, k útoku ale došlo v íránské metropoli Teheránu, kam přijel na inauguraci nového prezidenta Masúda Pezeškjána.

Co může atentát znamenat pro válku Izraele v Pásmu Gazy, ale také pro celý region? Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na klíčové otázky.

Ovlivní Haníjova smrt válku proti Hamásu?

Ismaíl Haníja byl tváří Hamásu ve světě. Těžko ale předpokládat, že by jeho smrt měla přímý vliv na bojové schopnosti a odhodlání členů hnutí v Pásmu Gazy.

„Jakýkoliv vůdce Hamásu –⁠⁠⁠ včetně celé generace duchovních a politických vůdců i polních velitelů, kterou Izrael už dříve zlikvidoval –⁠⁠⁠ byl vždy nahraditelný. To bude platit i u Haníji a případně i u Sinvára a dalších, pokud je Izrael zlikviduje v budoucnu,“ řekl Seznam Zprávám politolog Marek Čejka.

Pokud za smrtí stojí Izrael, jde ze symbolického hlediska nepochybně o jeho úspěch. Haníja byl vůdcem teroristického hnutí, které 7. října zaútočilo na Izrael a povraždilo 1200 lidí. Šlo nicméně o šéfa politického, nikoliv vojenského křídla hnutí, a jeho podíl na útoku ze 7. října není jasný.

„Z dlouhodobé perspektivy byl Haníja chápán –⁠⁠⁠ a dlouho i ze strany Izraele –⁠⁠⁠ jako pragmatičtější tvář Hamásu. Po 7. říjnu byl Haníja důležitou osobností v jednáních o příměří a měl také napjatý vztah s Jahjá Sinvárem, hlavním vůdcem Hamásu v Gaze, což byl hlavní architekt útoků ze 7. října. Likvidace Haníji tak posílí pozici nejdestruktivnějšího Sinvárova křídla, a to prodlouží konflikt v Gaze. A co je možná nejdůležitější –⁠⁠⁠ právě to napomůže Netanjahuovi udržet se déle u moci,“ popsal Čejka.

Ismáíl Haníja

Ismáíl Haníja se narodil 29. ledna 1962 v palestinském uprchlickém táboře Šatí nedaleko města Gazy. Svou militantní činnost začal ve studentské odnoži Muslimského bratrstva na Islámské univerzitě v Gaze, v letech 1983 až 1984 se stal členem svazu studentů univerzity.

V roce 1987, kdy vstoupil do Hamásu, absolvoval studia arabské literatury na Islámské univerzitě v Gaze a v téže době se stal spolupracovníkem zakladatele hnutí šajcha Ahmada Jasína a byl jeho pravou rukou. V letech 1998 až 2004 byl mluvčím Hamásu.

V letech 1989 až 1992 byl ve vězení a Izrael jej poté s dalšími extremisty vyhostil do jižního Libanonu. Do Gazy se ale následující rok vrátil a byl jmenován děkanem Islámské univerzity. Od počátku 90. let byl členem politického výboru Hamásu.

Haníja měl podle zdrojů Hamásu 13 synů a dcer.

Šaj Mozes, jehož strýce drží Hamás od 7. října v Pásmu Gazy, má z útoků v posledních dnech smíšené pocity. „Velmi se obávám, že vstupujeme do dalšího cyklu násilí. V Libanonu jsme se pomstili za 12 dětí zabitých v Madždad Šamsu. Teď doufáme, že ta eskalace neskončí válkou s Hizballáhem. Podobné je to se zabitím Haníji,“ řekl Seznam Zprávám.

„Na druhou stranu je ale možné, že Izrael získá nějaký pocit vítězství a premiér (Benjamin) Netanjahu by mohl říct, že dosáhl vítězství a může už podepsat dohodu. Nevím, jestli je tenhle optimistický pohled založený na realitě, ale musím si udržovat naději.“

Co znamená atentát pro jednání o rukojmích?

Bývalý izraelský vyjednavač s Hamásem Geršon Baskin, který před lety pomáhal domluvit propuštění uneseného vojáka Gilada Šalita, varuje před hrozivým scénářem.

„Bezprostřední reakcí na zabití vůdce Hamásu by se snadno mohla stát poprava rukojmích, o čemž Hamás hovořil bezprostředně po 7. říjnu. Nyní může být tato strašná varianta zpět na stole,“ napsal na síti X.

Foto: Wikipedia, Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Mezi čtyřmi nejhledanějšími teroristy Hamásu figuroval i Haníja.

O tom, že zabití Haníji „výrazně zkomplikuje, nebo zcela znemožní“ další jednání o rukojmích, je přesvědčen i politolog Čejka.

Podle Baškina byla jednání mezi Izraelem a Hamásem ještě před zavražděním Ismáíla Haníji ve slepé uličce. Zmínil, že Netanjahu poslal do Říma šéfa Mosadu s dodatečnými podmínkami, o nichž věděl, že je Hamás nepřijme. Izraelská armáda i tajné služby přitom podle něj premiérovi sdělily, že se s důsledky dohody dokážou vypořádat.

Navzdory tomu ale Netanjahu i nadále mluví o úplném vojenském vítězství a opakuje, že jen vojenský tlak uspíší propuštění rukojmích. Nikdo přitom neví, kolik z nich ještě žije, a izraelská armáda už připouští, že se ne všichni unesení vrátí domů.

„Všechny průzkumy dělané v posledních dvou měsících ukázaly, že izraelská veřejnost je z velké většiny pro dohodu o rukojmích. A taková dohoda by obsahovala i ukončení bojů. Slova se mohou lišit, ale šlo by o ukončení války. Většina veřejnosti si uvědomuje, že Netanjahuova rozhodnutí jsou založena na jeho osobních zájmech, zvláště těch justičních, a ne na zájmech izraelského státu. Bohužel jsme ale stále v jeho rukách,“ lituje již zmíněný Šaj Mozes, jehož rodiny se možná dohoda přímo týká.

Jak na zabití vůdce Hamásu reaguje svět?

Zhruba v době, kdy vychází tento text, zasedá v Jeruzalémě bezpečnostní rada státu, v níž by měli izraelští představitelé projednat hrozby na adresu židovského státu. Ty přišly pochopitelně od Brigád Izzadína Kásama, ozbrojeného křídla Hamásu, ale i od íránského režimu, který zabitého Haníju pozval na inauguraci nové hlavy státu.

Íránské revoluční gardy, které o atentátu informovaly jako první, slíbily „tvrdou a bolestivou odpověď“. „Írán a fronta odporu odpoví na tento zločin,“ píše se v jejich prohlášení. O „tvrdém potrestání“ mluvil i nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

Írán přitom už od začátku války v Gaze na Izrael jednou zaútočil –⁠⁠⁠ asi stovku raket odpálil jako odplatu za zabití jednoho z vůdců hnutí Hizballáh přímo v budově íránského konzulátu v syrském Damašku.

Kritiku si Izrael, který smrt Haníji nekomentoval, vyslechl i od některých spojenců. Atentát odsoudil například Egypt, jehož ministerstvo zahraničí mluví o „nebezpečné eskalaci, která podrývá mírová jednání“.

Ještě kritičtější byl turecký vládce Recep Tayyip Erdogan, který nazval Haníju bratrem. „Sionistické barbarství nedosáhne svých cílů,“ prohlásil s tím, že bůh Haníjovi žehná. Erdogan tak pokračuje ve své protiizraelské rétorice –⁠⁠⁠ tento týden vyhrožoval Izraeli invazí podobnou, jakou Turecko podniklo v Náhorním Karabachu nebo v Libyi.

Atentát odsoudil i palestinský prezident Mahmúd Abbás, jehož hnutí Fatah je dlouhodobě s Hamásem ve sporu. Na Západním břehu Jordánu zůstaly ve středu zavřené obchody a Abbás vyhlásil den smutku.

Co se dá čekat od Íránu?

Fakt, že k atentátu na šéfa Hamásu došlo v íránské metropoli Teheránu, je důležitým aspektem celé akce. Íránský teokratický režim je největším nepřítelem židovského státu a premiér Netanjahu při svém posledním projevu v Kongresu zdůraznil, že ať už Izrael bojuje proti Hamásu, Hizballáhu nebo jemenským Húthíům, vždy je to také proti Íránu.

Jak už bylo řečeno výše, Írán slíbil odvetu. Zásah v ultrazabezpečené čtvrti, kde Haníja nocoval po setkání s nejvyššími íránskými představiteli, znamená pro tamní bezpečnostní aparát doslova fiasko.

„Odveta určitě přijde, protože situace je pro Teherán velmi nepříjemná. Byl to útok na íránské půdě a na íránského spojence. Krátce před tím, než byl zabit, se fotil s nejvyšším íránským vůdcem Chameneím a objímal nového prezidenta Masúda Pezeškjána. To je pro Írán trapné,“ řekla Seznam Zprávám Golnaz Esfandiariová, novinářka íránského původu.

Zároveň ale zdůrazňuje, že Írán nemá zájem na rozpoutání války proti Izraeli, a je proto otázkou, jak bude odveta vypadat. Připomíná, že nešlo o první takový úder: „Není to poprvé, kdy Izrael udeřil hluboko na íránské půdě, v roce 2020 zabili nedaleko Teheránu špičkového jaderného vědce.“

Problém bude podle ní atentát i pro nového íránského prezidenta. Kandidát, považovaný spíše za reformního politika, sliboval před volbami zlepšení vztahů s různými zeměmi, teď ale íránští konzervativci získali další argument pro svůj nepřátelský postoj k Západu. Esfandiriová nicméně připomíná, že Pezeškján má ve svém týmu i zkušené diplomaty, jako je bývalý ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

Červencová eskalace

Pro zobrazení informací klikněte na jednotlivé body.

Doporučované