Slunce, luxus, žádné sankce. Oligarchové si našli v Dubaji nový ráj

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se v únoru hlasovalo v Radě bezpečnosti OSN o rezoluci odsuzující ruský útok na Ukrajinu, Spojené arabské emiráty se zdržely. Výsledek byl prý dohodnutý předem. Blízkovýchodní stát se už od začátku ruské agrese rozhodl, že si dobré vztahy s Putinovským Ruskem zachová.

Ruští oligarchové a přátelé ruského prezidenta Vladimira Putina se tak o své jachty, tryskáče a luxusní sídla v Emirátech bát nemusejí, vláda v Abú Dhabí na ně žádné sankce neuvalila.

I proto se nedávno na dubajském letišti objevil soukromý tryskáč patřící Romanu Abramovičovi, někdejšímu majiteli fotbalové Chelsea. Jak informovala agentura Bloomberg, hledá si nyní Abramovič bydlení na Palm Džumeira. Tento umělý ostrov ve tvaru palmy je jedním z oblíbených míst miliardářů.

Abramovič není ani zdaleka sám. Jak informoval ruský list Kommersant, zvedl ve v březnu zájem Rusů o koupi nemovitosti v Dubaji o 40 procent oproti předchozímu měsíci. Do Dubaje také míří desítky tisíc ruských turistů měsíčně, letecké spojení funguje na rozdíl od evropských metropolí i nadále. Na plážích je tu běžně k dostání ruská zmrzlina a dubajské supermarkety nabízejí i řadu ruských lahůdek.

Dubajský server Russian Emirates nabízí svým čtenářům v ruštině odpovědi na mnoho dotazů včetně toho, kde se dají nejlépe nakoupit ruské potraviny. Zdaleka nejčastějším dotazem čtenářů je ale ten, jak získat občanství Spojených arabských emirátů. Server Deutsche Welle napsal, že se v prvních dvou týdnech od začátku invaze návštěvnost webu téměř zdvojnásobila na 300 tisíc prohlédnutí týdně.

Ruští boháči napojení na Kreml si v Dubaji nejen pořizují bydlení, ale také tu registrují své firmy. I Rusové, kteří nemají žádné vazby na Kreml a své příjmy mohou prokázat, se nyní bojí, aby spolu se sankcionovanými byznysmeny o své majetky nepřišli.

Podle Darii Něvské z advokátní kanceláře FTL Advisers, která se specializuje na bohaté klienty, se nyní někteří z nich snaží své majetky přeorganizovat tak, „aby se nestali terčem honu na čarodějnice“.

Dubaj nicméně přitahovala pozornost kvůli svým finančním tokům už před válkou na Ukrajině. Finanční akční výbor (FATF), mezinárodní instituce bojující proti praní špinavých peněz, už v únoru Dubaj zařadila na svůj „šedý“ seznam, na němž figurují například Panama nebo Jižní Súdán – tedy jurisdikce, které nedělají dost proti praní špinavých peněz.

„U nemovitostí nebo investičních fondů se nikdo na nic ptát nebude,“ řekla Deutsche Welle Maira Martiniová z organizace Transparency International. Při nákupu nemovitosti v Dubaji dostane zákazník automaticky povolení k pobytu, papírování je minimální a kdo má hotovost, je zde králem.

USA už vyslaly do Spojených arabských emirátů diplomaty, kteří měli dlouholetého spojence varovat – pokud by se stal útočištěm ruských oligarchů, a pomohl tak Kremlu obcházet sankce, mělo by se to projevit na zhoršení vzájemných vztahů obou spojenců.

K oblíbenosti Dubaje mezi investory i velkými zaměstnavateli – svou moskevskou pobočku sem přesunula například firma Goldman Sachs Inc. – přispívá vyspělá infrastruktura, liberální vízová politika i to, jakým způsobem se emirát vyrovnal s covidovou pandemií. Vysoce proočkované SAE patřily mezi bezpečné destinace i v době, kdy většinu ostatních zemí v regionu svíraly lockdowny.

Velkou výhodou je i fakt, že v zemi působí i mnohé nadnárodní společnosti, Dubaj tedy nestojí jen na „špinavých penězích“. Právě kombinace peněz špinavých s těmi legálními dělá z Dubaje tak atraktivní místo, domnívá se Jodi Vittori, profesor z Georgetown University ve Washingtonu, expert na korupci a nelegální financování.

Kromě Dubaje přitahují ruské oligarchy i další destinace. O jejich snaze ukrýt své majetky v Izraeli jsme informovali v tomto textu, další alternativou může být i Katar, který rovněž k žádným sankcím nepřistoupil. Další možností je Turecko, k jehož břehům tento týden připluly dvě Abramovičovy superjachty.

Zátah proti ruským majetkům ale pokulhává i v Evropě. Například Švýcarsko se sice připojilo k unijním sankcím, ale z majetků ve výši 213 miliard dolarů dosud zmrazilo pouze 6,2 miliard, informoval Samuel Ramani z thinktanku RUSI. Úřady kantonu Zug se k protiruským sankcím připojit odmítly.