Článek
Představitelé slovenské vlády uvádí, že dohoda neohrozí suverenitu země, jak dříve tvrdily opoziční strany, ale i slovenská generální prokuratura. Čaputová uzavření dohody podporuje. Jednání a podpisu smlouvy se zúčastnil i slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok, který je spolu s Naděm na návštěvě v USA.
Dohoda umožní americkým vojákům využívat infrastrukturu dvou vojenských letišť v zemi, případně dalších dohodnutých zařízení a prostor. Bratislava by měla získat přes 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na jejich modernizaci. Smlouva by měla platit po dobu deseti let.
„Bilaterální spolupráce mezi Slovenskem a Spojenými státy je dlouhodobě na vynikající úrovni. Obranná spolupráce s USA významně přispěla k úspěšné transformaci a modernizaci slovenských ozbrojených sil, speciálních vzdušných sil a sil pro speciální operace. Dnes dáváme této spolupráci odpovídající právní základ. Je výrazem našeho společného závazku jako spojenců v NATO k transatlantické bezpečnosti,“ uvedl Naď podle portálu Aktuality.sk.
Slovenský ministr obrany také zdůraznil, že USA jsou pro Slovensko strategickým spojencem nejen od doby modernizace slovenských ozbrojených sil, ale také od vzniku samostatného Československa a začlenění země do NATO.
Přínosy dohody pro obě země vyzdvihl při slavnostním ceremoniálu i Blinken. Ohradil se také proti dezinformacím, které dohodu provázejí, a uvedl, že dokument je založený na vzájemné spolupráci a respektu a reprezentuje zájmy obou vlád.
„Tato dohoda našim ozbrojeným silám usnadňuje koordinaci společného obranného úsilí, například provádění společných vojenských cvičení. To povede k pravidelnějším konzultacím mezi našimi zeměmi o hrozbách pro naše občany, mezinárodní mír a bezpečnost,“ prohlásil americký ministr zahraničí.
O schválení dohody, která už několik týdnů rozděluje Slovensko, bude ještě hlasovat parlament. Poslanci slovenského vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) v úterý obdrželi anonym s nábojnicí. Důvodem měla být právě obranná smlouva.
„Každý poslanec, který bude hlasovat pro smlouvu, končí,“ stálo podle zdrojů deníku SME v dopise s nábojnicí, která byla adresována poslaneckému klubu vládního hnutí OĽaNO premiéra Eduarda Hegera.
„Mohu potvrdit, že výhrůžná zásilka byla zadržena pracovníky podatelny Národní rady, kteří následně informovali náš poslanecký klub,“ řekl deníku SME Peter Dojčan z mediálního týmu hnutí OĽaNO. „Případem se zabývá policie, a dále ho tak nebudeme komentovat,“ dodal Dojčan.
Smlouvu v polovině ledna úspěšně schválila slovenská vláda. Po podpisu americkou stranou ale dohodu ještě musí schválit slovenská Národní rada. Osud dohody při hlasování v parlamentu je však stále nejistý. Podle serveru Aktuality.sk s dohodou souhlasí většina poslanců OĽaNO a všichni poslanci dalších dvou koaličních subjektů, strany Za lidi a strany Svoboda a Solidarita.
Stále nejistá je ale podpora čtvrtého koaličního partnera strany Jsme rodina, vedené předsedou Národní rady Borisem Kollárem. Předseda parlamentu opakovaně uvedl, že je pro stranu zásadní, aby „parlament i po podpisu smlouvy nadále rozhodoval o přítomnosti cizích vojáků a jaderných zbraní na slovenském území“.
Naopak sjednocená v odporu proti dohodě je slovenská opozice. Předseda opoziční strany Směr a expremiér Robert Fico považuje dohodu za nevýhodnou a porušující princip suverenity a svrchovanosti Slovenska.
Stejně tak dohodu kritizuje další bývalý premiér Peter Pellegrini a předseda strany Hlas – sociální demokracie. Paradoxem je, že právě vláda v čele s Pellegrinim o podpisu smlouvy se Spojenými státy jednala. K nejhlasitějším odpůrcům pak patří opoziční krajně pravicová Lidová strana Naše Slovensko, vedená Marianem Kotlebou.
Proti podpisu smlouvy se pak otevřeně postavil také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka, který návrh označil za „jednostranný, asymetrický a výrazně zvýhodňující americkou stranu“. Za svá vyjádření si generální prokurátor vysloužil kritiku ze strany vládních uskupení a naopak pochvalu od opozice.
