Slovenské vnitro uzavřelo smír s Babišem. S StB podle něj vědomě nespolupracoval

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovenské ministerstvo vnitra informovalo, že uznalo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé Státní bezpečnosti (StB) neoprávněně evidován jako její agent a s tajnou policií vědomě nespolupracoval.

S Babišem prý resort uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti, který zdůvodnil dvěma právními analýzami a také tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu.

Ministerstvo vnitra, které vede Matúš Šutaj Eštok (Hlas), podotklo, že v takovém případě by Babiš mohl dodatečně uplatňovat vysoké finanční nároky na náhradu škody. „Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné,“ napsal úřad.

Smír uzavřený na základě dvojice právních analýz tak podle ministerstva předchází možným finančním ztrátám státu. „Postup je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenska a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými financemi,“ napsalo ministerstvo vnitra.

Podle ministerstva se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti s jeho evidencí u StB a stáhne své stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva.

„Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju, proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud,“ reagoval Babiš.

„Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu,“ dodal.

Babiš se již léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. Naposledy soudy na Slovensku rozhodly, že Babiš měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra, a nikoliv slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který na Slovensku svazky StB spravuje.

Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.

V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky, a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly.

Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.

Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.