Článek
Těsná většina Slováků by uvítala spíše vítězství Ruska než Ukrajiny. Podle slovenského webu Denník N to ukazují data z průzkumu, který v červenci provedli na vzorku tisíce lidí výzkumníci z agentur MNFORCE, Seesame a Slovenské akademie věd.
Respondenti měli na otázku, komu by ve válce na Ukrajině přáli vítězství, odpovědět na desetibodové škále, přičemž 1 znamenalo „jasné vítězství Ruska“ a 10 „jasné vítězství Ukrajiny“.
Alespoň částečně se tak na stranu vítězství Ruska přiklonilo lehce přes 50 procent respondentů. Pětina všech přispěvatelů pak zvolila právě možnost, že si přejí, aby Rusko zvítězilo jasně.
Přesvědčivé vítězství Ukrajiny si vybrala rovněž asi pětina účastníků průzkumu, k jakékoli formě se pak celkem postavila asi třetina zúčastněných. 18 procent respondentů odpovědělo, že na otázku odpověď nezná.
Asi 16 procent respondentů označilo na škále možnost 5, což teoreticky znamená, že jsou spíše nakloněni tomu, aby Rusko válku vyhrálo, ale částečně se může jednat o lidi, kteří zvolili jakousi střední cestu. I s přihlédnutím k tomuto faktu si ale vítězství Ruska přálo více lidí než vítězství Ukrajiny, píše Denník N, který měl možnost do dat výzkumníků nahlédnout.
Slovenský web následně data analyzoval, podle stranických preferencí nebo podle regionu, ve kterém respondenti žijí. Došlo také na analýzu podle jejich věku, vzdělání nebo očkovacího statusu.
K vítězství Ruska se nejvíce přiklání věková kategorie 30–39
Možná nečekaným výsledkem průzkumu může být fakt, že se k vítězství Ruska nejvíce přiklání věková kategorie 30–39. Ve věkových kategoriích 18–29, 60–69 a 70 a víc dopadl průzkum téměř stejně – tázaní se shodli, že by vítězství spíše přáli Ukrajině. V téměř všech věkových kategoriích se ale průměr odpovědí pohybuje okolo středu, ani v jedné z nich nebyl vyhraněný.
Rozdělení podle politického spektra se naopak takovým překvapením nestalo. „Příznivci OLANO, Progresívneho Slovenska a SaS si nejvíce přejí vítězství Ukrajiny. Někde uprostřed jsou příznivci Sme rodina a Pellegriniho Hlasu, naopak na druhém konci spektra jsou příznivci krajní pravice a Smeru,“ napsal Denník N.
Z průzkumu také vychází, že se příklon k vítězství Ukrajiny v průměru zvyšuje s dosaženým vzděláním respondenta. „To však nemusí být jen odrazem vzdělání jako takového, ale skutečnosti, že lidé s nižším vzděláním mohou v důsledku energetické krize a inflace snáze upadat do sociální nejistoty,“ varoval Denník N před ukvapenými závěry.
Analogicky: Ukrajině přejí častěji obyvatelé hlavního města (koncentrace vzdělanějších osob, vyšší příjmy), Rusku slabší slovenské kraje – Nitranský a Prešovský.
Putin jako vlastizrádce
Dvacet let pečlivě budované image Vladimira Putina jako chytrého geopolitického stratéga dostává po obratu na bojišti na frak. A tentokrát ani nejde o zbožné přání Západu, jako o hlasy nespokojenosti přímo z Ruska.
Výraznější rozdíl pak výzkumníci odhalili v otázce očkovacího statusu.
Ti, kteří se proti onemocnění covid-19 nechali očkovat i posilovací dávkou, se v průměru jednoznačně hlásili k podpoře ukrajinského vítězství. Očkovaní proti covidu se drželi v průměru. A neočkovaní stáli jasně za Ruskem.
To podle Denníku N poukazuje na fakt, že „antivaxerská a proruská propaganda je velmi propojená“.
Průzkum probíhal online
Výzkumu se zúčastnilo 1 000 respondentů.
Data pro průzkum Ako sa máte, Slovensko? v červenci nasbírala společnost MNForce, což je webová stránka, kde se lidé sami registrují a vyplňují různé dotazníky. Za každý z nich dostávají takzvané eBody, které lze v případě dlouhodobé spolupráce proměnit v malý finanční obnos.
Z jiného šetření ze série Ako sa máte, Slovensko?, které bylo zveřejněno letos v dubnu, tedy krátce po začátku invaze, naopak vyplynulo, že válka na Ukrajině posunula Slováky geopoliticky na Západ. 46 procent odpovídajících si myslelo, že by Slovensko mělo usilovat o geopoliticky vyvážené postavení mezi Ruskem a Západem. 39 respondentů si tehdy přálo, aby se Slovensko postavilo na stranu Západu. Pouze 9 procent tázaných považovalo Rusko za spojence.
