Článek
Brazilské Cerrado je jednou z biologicky nejrozmanitějších oblastí světa a druhým největším biomem v Jižní Americe po Amazonském pralese. Rozsáhlý komplex deštných pralesů a savan je domovem více než 330 tisíc druhů rostlin a živočichů, z nichž celá řada není nikde jinde na světě k nalezení, jak uvádí brazilská pobočka Světového fondu na ochranu přírody.
Jedná se také o oblast rozkládající se na území několika federálních států, kde v posledních letech kvůli zemědělství nejvíce zrychluje míra odlesňování - jen za letošní únor v Cerrado oproti tomu loňskému stoupla o 19 %. Biom také od srpna 2023 do února 2024 přišel o 3798 kilometrů čtverečních přírodní vegetace, jak uvádí s odkazem na Národní institut pro výzkum vesmíru (INPE) brazilská zpravodajská agentura Agencia Brasil.
Nejhorší je situace v Cerrado v části Bahia, kde se na obrovských plochách pěstují plodiny jako sója, kukuřice nebo bavlna. Tyto plantáže často vznikly a dál se rozšiřují nelegálně, jak dlouhodobě upozorňují brazilští environmentalisté. Odlesňování je pak nejen v Brazílii často spojované s dalšími protiprávními aktivitami, jako je zabírání půdy, porušování lidských práv a násilné konflikty.
Zatímco sója a kukuřice směřují především do potravinářského průmyslu, bavlna míří do toho módního. Oblečení z brazilské bavlny pak mohou zákazníci následně koupit v řetězcích Zara nebo H&M na evropském a americkém trhu.
Kam míří použité oblečení?
Co se stane s oblečením, které se rozhodneme vyřadit z šatníku nebo prodejci ze svých obchodů? Skončí pravděpodobně na skládce na druhém konci světa, kde znečišťuje životní prostředí a ohrožuje zdraví místních lidí.
Začarovaný kruh
Na provázanost nelegálního odlesňování a některých oděvních produktů dvou globálních módních řetězců upozornila investigativa neziskové organizace Earthsight.
Cyklus začíná právě na brazilských plantážích - v oblasti Cerrado ve státě Bahía - v souvislosti s tamními klíčovými pěstiteli bavlny – společnostmi SLC Agrícola a Grupo Horíta.
Ty podle zjištění organizace jen v letech 2014 až 2023 vyvezly na zahraniční trhy, především do Asie, minimálně 816 tisíc tun bavlny. Investigativci nicméně předpokládají, že vyvezené bavlny mohlo být ještě více, konkrétně až 1,5 milionu tun, především přes třetí strany.
FAKTA
- Společnost SLC Agrícola je se svými 44 tisíci ha bavlníkových plantáží (což odpovídá více než 60 tisícům fotbalových hřišť) jen v západní Bahii největším brazilským producentem bavlny.
- Společnost Grupo Horíta, která v regionu obhospodařuje nejméně 140 tisíc ha zemědělské půdy, patří mezi šest největších bavlnových producentů. Obě společnosti vlastní rodiny, které jsou považovány za jedny z nejbohatších v Brazílii.
- S odkazem na výzkumné a environmentální organizace uvádí brazilský zpravodajský server UOL, že v souvislosti s oběma společnostmi existují v oblasti Cerrado případy nelegálního velkoplošného odlesňování.
- Earthsight dále uvádí, že zemědělské podniky v západní Bahii spotřebují téměř dvě miliardy litrů vody denně. Samy pak pro své potřeby vypustí v Cerrado 600 milionů litrů pesticidů. Kácení vegetace v Cerrado pro zemědělskou výrobu vyprodukuje ročně tolik uhlíku jako roční emise 50 milionů automobilů.
- Organizace Earthsight se v rámci jednotlivých kauz soustředí na popisování provázanosti kriminální činnosti a případů sociálního bezpráví v souvislosti s globálním konzumerismem. Pro zmapování produkce brazilské bavlny investigativci sledovali tisíce záznamů o zásilkách a několik lokalit navštívili osobně.
- Výroba bavlny je ve světě často spojovaná s nucenou nebo dětskou prací, utlačováním Ujgurů v Číně, ale také se zatěžováním životního prostředí, včetně degradovaní půdy užíváním pesticidů, obrovskou spotřebou vody a ničením přírodních vodních ekosystémů.
Analyzované dokumenty dovedly pracovníky Earthsight až k osmi asijským výrobcům - indonéské společnosti PT Kahatex; Noam Group a Jamuna Group v Bangladéši a Nisha, Interloop, YBG, Sapphire, Mtmt v Pákistánu. Stejné společnosti podle zjištění vyrábí oblečení právě pro značky H&M a Zara.
Zpráva zmiňuje několik konkrétních případů. Například mezi největší dodavatele bavlny pro PT Kahatex patří Horita a SLC. Zároveň největším klientem této indonéské společnosti je právě H&M. Eartsight dále uvádí, že švedský módní gigant koupil od PT Kahatex například miliony párů bavlněných ponožek, kraťasů a kalhot. Kusy oblečení pak bylo možné najít v prodejnách H&M v USA, Německu, Spojeném království, Švédsku, Nizozemsku, Belgii, Španělsku, Francii, Polsku, Irsku, Itálii nebo dalších evropských zemích.
Zara, spadající pod španělský konglomerát Inditex, zase za rok do srpna 2023 prodala v obchodech po Evropě džíny a džínové oblečení v hodnotě 235 milionů eur právě od společnosti Jamuna Group. Jak již bylo zmíněno, i této společnosti dodávají bavlnu Horita a SLC.
Oba brazilští dodavatelé bavlny také zásobují pákistánský Interloop, který v roce 2023 odeslal přibližně 30 milionů páru bavlněných ponožek společnosti H&M v Německu, Švédsku, USA, Belgii, Španělsku, Velké Británii, Itálii a Nizozemsku.
Pracovní podmínky v módním průmyslu
V extrémním vedru, vlhku nebo ve špinavé vodě. V takových podmínkách budou pracovat dělníci módy v kolébce textilního průmyslu, v jihovýchodní Asii. Odvětví kvůli tomu může přijít o miliardy a dělníci o zdraví, varuje studie.
Problematická certifikace
Podle Earthsight se Brazílie řadí mezi největšího vývozce bavlny s licencí Better Cotton (BC) na světě, a představuje tak 42 % celosvětového objemu. Mezinárodně uznávaná certifikace slouží jako záruka, že používaná bavlna vznikla eticky a s ohledem na životní prostředí. Spoléhají se na ni mimo jiných H&M i Zara.
Nedostatky v certifikaci BC zmiňují investigativci jako další zásadní problém v celé kauze. Dále pak ve zprávě popisují, jak je možné, že brazilská bavlna pěstovaná na úkor vzácného ekosystému je v globálním řetězci považovaná za „tu lepší“.
Na vině jsou podle ní například požadavky, aby producent dodržoval místní zákony, které investigativa označuje za příliš vágní a nic neříkající o vlastnictví půdy nebo sporech o půdu. Ustanovení, které řeší protiprávní odlesňování ekosystémů, zase podle výzkumníků neřeší starší případy než z roku 2019. Sporný je podle Earthsight i certifikační program, který má v Brazílii na starosti Národní sdružení producentů bavlny (ABRAPA), a upozorňuje na jeho střet zájmů.
H&M ve vyjádření pro Earthsight uvedlo, že zjištění „bere velmi vážně“ a je v kontaktu s BC pro další vyšetřování. Zara mimo jiné ve vyjádření uvedla, že od ve zprávě zmiňovaných dodavatelů v Pákistánu a Bangladéši odebírá jen zlomek produktů.
Better Cotton informovala, že vše prošetřuje. Dodala, že její standardy v Brazílii nezajišťuje přímo ona, ale její strategický místní partner, se kterým je v kontaktu ohledně dalšího vyšetřování.
