Článek
Na začátku to bylo pár příspěvků na sociálních sítích. „Ahoj, prosím tě, teď mi psala kamarádka z domobrany, že obce osvobozené od skřetů (přezdívka pro ruské vojáky, pozn. red.) potřebují ASAP (co nejdříve to bude možné) co největší množství Postinoru a podobných přípravků, detaily psát nechci, je to k blití,“ napsal Čech bojující vedle Ukrajinců Vítu Samkovi.
Samek zprávu vyvěsil ve čtvrtek na Facebooku s tím, že lidi žádá o příspěvek na velký nákup nouzové antikoncepce, kterou v příštích dnech doveze na Ukrajinu. Za jediný den se na tyto účely vybralo přes 1,3 milionu korun.
Na Facebooku Samek v pátek odpoledne uvedl, že spolu s kolegy Martinem Pánkem a Václavem Hnátkem pořídili 479 tablet přípravku ellaOne. A ty chtějí dopravit na Ukrajinu.
Co je nouzová antikoncepce?
Jedná se o přípravek, který lze použít po nechráněném sexuálním styku nebo v případě, že selhala obvyklá antikoncepční metoda. Účinnost přípravku se liší podle výrobce, jedná se ale řádově o několik dní (zpravidla od tří do pěti dní), přičemž největší účinnost má pilulka při použití do 12 hodin od styku. V Česku lze od roku 2015 koupit konkrétně přípravek ellaOne bez receptu i prokázání občanským průkazem.
Nákup postkoitální antikoncepce ohlásil i reportér a šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Zamířil totiž znovu do válkou sužované země, konkrétně na jih Ukrajiny, a uvedl, že tabletky pořídí po cestě ve slovenských Košicích.
Máme 69 balení za 1950€, slevu jsme nakonec měli jen v jedné lékárně. Kolik jste nám naposílali jsme ještě nestihli spočítat, ale je to mnohem víc. Zkusíme poshánět po cestě Ukrajinou další, cíl je Oděsa nebo Mykolajev. Budeme informovat. pic.twitter.com/kkcv53XgNr
— Vojtěch Boháč (@Svratkin) April 8, 2022
Proč radši nepřispějete na nákup houkadel?
Na pomoc ukrajinským ženám a dívkám přispěchaly stovky lidí. „Díky, že pomáháte! HEROYINYAM SLAVA,“ připsala ke svému příspěvku 1500 korun Linda. „Kéž by tahle platba nemusela být provedena,“ povzdychla si Lucie v poznámce u převodu 500 korun. Výše příspěvků se liší, čiší z nich ale jedno – touha pomoci.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že bude postoj společnosti vůči hrůzám války v tomto případě jednotný, není tomu tak. Hnutí Pro život, konzervativní katolický spolek známý vystupováním proti potratům, zpochybnilo „funkčnost“ takové pomoci.
Opravdu by nás zajímalo, jak to zabrání dalším znásilněním. Skutečným lékem pro kteroukoli ženu, která zažila znásilnění, není nějaká tableta, ale kvalitní psychologická pomoc. A především prevence, aby ke znásilnění vůbec nedocházelo. Proč Češi nepřispějí místo toho na nákup houkadel, pepřáků nebo elektrických paralyzérů? Postinor apod. žádnou ženu před znásilněním a zejména pak souvisejícími traumaty neochrání.
Podobnou rétoriku razí konzervativní hnutí i na dalších sociálních sítích. Jeho vyjádření získalo velkou pozornost a schytalo také notnou dávku kritiky.
„Houkadla, pepřáky a elektrické paralyzéry zaženou muže s noži, kalašnikovy, tanky a granáty raz dva. Jednou se takovému stříkne do očí pepřák a on se zastydí, omluví se a nechá ženu na pokoji. Anebo ji rozřeže nožem na dvacet kousků a nakrmí jimi psy. Ale je to samozřejmě padesát na padesát, takže proč to s tou prevencí nezkusit,“ komentoval na Facebooku uživatel Roman.
Špička ledovce
Na Ukrajině došlo od začátku války podle ukrajinských ozbrojených sil k několika stovkám případů znásilnění. Mezi oběťmi mají být i dvanáctileté dívky. Svědectví o hrůzných momentech, jimž musely ukrajinské ženy a dívky čelit, se stále množí.
Když ruské jednotky ze severu Ukrajiny zahájily přesun k bojům na východě země, začaly se kupit i příběhy o sexuálním násilí, jehož se ruští vojáci dopustili. Přeživší oběti sdílely prožitou hrůzu s ukrajinskou policií, médii nebo lidskoprávními organizacemi: čelily mimo jiné skupinovým znásilněním, sexuálním napadením se zbraní u spánku či těm, které se odehrály před očima dětí.
Mnoho žen ale své příběhy sdílet nemůže. Třeba ty, jejichž nahá mrtvá těla ležela spolu s jedním mužským na cestě nedaleko dálnice jen 20 kilometrů od Kyjeva. Ruští vojáci se je tam měli snažit spálit.
Dead civilians are seen near a highway 20 km outside of Kyiv. Under the blanket are 4-5 dead naked women whom the 🇷🇺 barbarians tried to burn right there on the side of the road. Photo by @mpalinchak#russiawarcrimes pic.twitter.com/QJxxznxte2
— Defence of Ukraine (@DefenceU) April 2, 2022
„Na naši nouzovou linku volalo mnoho žen a dívek, které potřebovaly pomoc, ve většině případů ale nebylo možné ji jim poskytnout osobně. Nemohli jsme se k nim dostat kvůli bojům,“ uvedla pro list The Guardian Kateryna Čerepachová, ředitelka charitativní organizace La Strada Ukraine. Ta se zaměřuje na pomoc přeživším domácího a sexuálního násilí i obchodu s lidmi.
13. března, Charkovská oblast
Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch informovala o případu ženy, již ruský voják několikrát znásilnil 13. března ve sklepních prostorách školní budovy ve vesnici v Charkovské oblasti. Ukrývala se tam spolu se svou pětiletou dcerou, matkou, třináctiletou sestrou a čtyřiadvacetiletým bratrem. A dalšími asi 40 lidmi.
„Řekl mi, abych ho uspokojila ústy. Celou dobu mi při tom držel zbraň u spánku nebo mi mířil do obličeje. Dvakrát vystřelil do stropu a řekl, že to bylo ‚pro motivaci‘,“ sdělila HRW jednatřicetiletá žena. Pak ji ještě několikrát znásilnil.
Ukrajinka vypověděla, že ji útočník zbil a pořezal v obličeji, na krku a seřízl jí nožem vlasy – HRW od ní získala i fotografie zranění. Přeživší se druhý den podařilo dostat do Charkova, kde jí poskytli zdravotní i jinou pomoc.
„Znásilnění je stigmatizovaný problém a zločin, který je nahlašován málo i v časech míru. Obávám se, že případy, o nichž se dozvíme, jsou jen špička ledovce,“ dodala Čerepachová.
Znásilnění a sexuální napadení patří mezi válečné zločiny, jde zároveň o porušení mezinárodního humanitárního práva. A také platí za jednu z válečných zbraní, taktik. Jak ve svém textu pro The Conversation uvádí bezpečnostní expertka Mia Bloomová z Georgia State University, mluví se v takových případech o „gendercidě“.
„Jakožto odbornice na případy znásilnění při etnicky motivovaných konfliktech vím, že (stejně jako jiné konflikty) i válečné násilí založené na genderu vychází z celé řady motivací. Může jít o trest, mučení, snaha získat informace nebo úmysl zničit morálku protistrany,“ vysvětlila v analýze Bloomová.
Nakonec nejde o nic ojedinělého. Stačí se ohlédnout do nedávné minulosti: obrovské množství žen čelilo znásilnění a sexuálnímu násilí například při válce v Bosně a Hercegovině v devadesátých letech. Podle různých odhadů šlo o desítky tisíc obětí. Při druhé světové válce se pak takového zločinu dopouštěly ve větší či menší míře prakticky všechny strany zapojené do konfliktu.
