Článek
Generální inspektor německé armády Eberhard Zorn tvrdí, že Ukrajinci zatím neprovádí skutečnou protiofenzivu, ale pouze „protiútoky, které mohou sloužit k opětovnému získání míst nebo jednotlivých úseků fronty, ale ne k zatlačení Ruska zpět na široké frontě“.
„Jsem opatrný s termíny,“ osvětluje své výroky Zorn, který poskytl rozhovor německému zpravodajskému časopisu Focus. Vyjádřil se v něm k současné situaci na frontě i německému postoji k dodávání zbraní.
„Ještě před čtrnácti dny bych řekl, že celý Donbas bude do půl roku v ruských rukou,“ uvedl Zorn. Dodal, že ukrajinská armáda si podle něj počíná „chytře, jen zřídkakdy se pouští do útoku a vede operace suverénně a velmi mobilně“.
Ukrajinské síly v posledních dnech obracejí zisky, které Rusko budovalo dlouhé měsíce a které zemi stály mnoho obětí. Pokračují zejména v protiútoku v Charkovské oblasti a pronikly hluboko na území ovládané Ruskem. Také dosáhly úspěchů v Luhansku, který je spolu s Doněckem klíčovým ruským válečným cílem.
Podle think-tanku Institut pro studium války Ukrajina od konce srpna osvobodila přibližně 9 tisíc kilometrů čtverečních území.
Více o ruských útocích na Ukrajině
Rusko při své invazi na Ukrajinu opakovaně útočí na civilní infrastrukturu. Zásahy zintenzivnilo poté, co se ukrajinské armádě povedl průlom v Charkovské oblasti. Na co všechno Rusové cílí?
Generální inspektor německé armády ovšem upozorňuje na to, že přicházející zima s sebou může přinést mnohé těžkosti. „Utrpení nezmírní, naopak,“ tvrdí generál.
Dodávky zbraní na Ukrajinu
Zorn v rozhovoru také vyzdvihoval dosavadní pomoc Německa v oblasti dodávek zbraní. „Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude nutné,“ tvrdí Zorn. Vývoz zbraní by ale podle něj Německo mělo do budoucna výrazně omezit.
„Seznam je značný, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. Společně s Nizozemci jsme vybavili celý ukrajinský prapor samohybnou houfnicí 2000 a raketometem MLRS. Obě pocházejí z našich vlastních zásob. Ukrajincům byl právě předán poslední z 30 gepardů (německá protivzdušná obrana, pozn. red.). Kromě toho jsme dodali nespočet vozidel, munice a vybavení. Se systémem IRIS-T vysíláme systém protiraketové obrany, který bychom sami chtěli mít,“ vysvětluje Zorn.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová ve čtvrtek oznámila, že Německo poskytne ukrajinské armádě 50 obrněných vozů Dingo a dva salvové raketomety MARS s municí.
Salvové raketomety MARS, jak německá armáda označuje americká zařízení M270 MLRS, už Berlín podle vládního seznamu dodaných zbraní poskytl Ukrajině i s municí tři. Nyní k nim podle Lambrechtové přidá další dva s 200 raketami. Vůbec poprvé pak Německo pošle na Ukrajinu obrněné vozy typu MRAP, které mají posílenou odolnost vůči minám a nástražným výbušným zařízením. Konkrétně Berlín předá ukrajinským silám 50 vozů Dingo, jež má ve výzbroji i Česko.
Jak válku na Ukrajině vidí na Slovensku?
Těsná většina Slováků by uvítala spíše vítězství Ruska než Ukrajiny. Podle slovenského webu Denník N to ukazují data z průzkumu, který v červenci provedli na vzorku tisíce lidí výzkumníci z agentur MNFORCE, Seesame a Slovenské akademie věd.
Ukrajina požaduje po Německu také obrněné transportéry a tanky Leopard 2. K jejich dodání se zatím vláda kancléře Olafa Scholze staví zdráhavě. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková nicméně v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung řekla, že navrhuje na úrovni vládní koalice a mezinárodních spojenců co nejrychleji rozhodnout, zda Berlín ukrajinskému požadavku vyhoví.
„Moje rada zní, abychom si opravdu uvědomili naše počty: Všechno, co rozdáme, potřebujeme zpátky,“ varoval Zorn před dalšími dodávkami zbraní na Ukrajinu.
Podobný postoj zastává také Lambrechtová, která dříve hájila své ministerstvo před obviněními, že neposkytuje Ukrajině potřebné zbraně, tím, že její primární povinností je zajistit, aby byla německá armáda dostatečně vybavena k obraně své země.
Podle Zorna Putin rozumí jen jednomu jazyku, a to jazyku moci. „Pro účinné odstrašení potřebujeme odpovídající síly. Naši partneři na nás spoléhají,“ uvedl generál s tím, že Rusko má prostředky na to, aby otevřelo další frontu na jiném místě.
„Kaliningrad, Baltské moře, finská hranice, Gruzie, Moldavsko… možností je mnoho,“ vyjmenovává Zorn možná ohniska. „Putin by měl schopnosti. Přestože je asi 60 procent jeho pozemních sil nasazeno ve válce na Ukrajině, pozemní síly a zejména ruské námořnictvo a letectvo mají stále nevyužité kapacity. Kdyby Putin nařídil všeobecnou mobilizaci, neměl by problémy s lidskými zdroji,“ dodává generál.
Německo čelí opakovaně kritice Ukrajiny za zdrženlivost v poskytování zbraní. Po počátečním váhání německé vlády, zda poslat válčící Ukrajině nějaké zbraně, dodalo Německo ukrajinské armádě vybavení, munici a protiletadlové tanky.
Přislíbilo také, že v roce 2023 pošle zbraně v hodnotě více než 500 milionů eur, aby pomohlo Ukrajině odrazit ruskou invazi, upozorňuje stanice Deutsche Welle. Tlak na Německo však vzrostl, když Ukrajina v rámci protiofenzivy vytlačila ruské jednotky a získala zpět rozsáhlé území. Berlín stále trvá na tom, že veškeré dodávky zbraní bude posílat v koordinaci se svými blízkými spojenci.
