Situace na bojišti: Pád Mariupolu se blíží, ruský „ústup“ může být hrozba

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou uvedeny obvykle prokliky v textu. Tím nejvýznamnějším jsou pravidelné zprávy amerického Institute for the Study of War (ISW), což je spíše konzervativní nezisková organizace (více na Wikipedii), která publikuje pravidelné situační zprávy o stavu ukrajinského bojiště.

Během mírových jednání v Istanbulu Rusko oznámilo, že pro „posílení vzájemné důvěry“ výrazně omezí bojové aktivity v severních částech ukrajinské fronty. Zatím ovšem není vůbec jasné, zda se Moskva snaží hrát o čas, nebo jde skutečně o posun v jednáních o míru (či případně obojí).

Současně také stále podle všeho pokračují těžké boje v Mariupolu. Ruské síly zřejmě rozdělily město na několik částí a obránce izolovaly v několika uzavřených oblastech. Město tak nejspíše padne během několika příštích dní.

Invazní síly se údajně stále potýkají s potížemi při doplňování stavů bojovníků i vybavení. Ukrajinský generální štáb 29. března uvedl těžko ověřitelné tvrzení, že ruské jednotky, které dostaly techniku z rezervních skladů ve Voroněžské oblasti, s ní mají ohromné potíže. Až 40 procent těchto strojů údajně není provozuschopných. Invazní jednotky také podle Ukrajinců nedostanou prakticky žádné posily od Tichomořské flotily, protože její muži odmítají bojovat.

Nic z toho není pochopitelně nezávisle potvrzeno. Ovšem prohlášení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua z 29. března, že Rusko nebude nasazovat brance do míst, kde se bojuje, může být vnímáno nejen jako uklidňování veřejnosti, ale také de facto přiznání toho, že ruští branci skutečně nemají příliš vysokou morálku.

Vzhledem ke změně situace nelze očekávat, že by Ukrajinci získali tolik zajatců jako v prvních dnech války, nějaké ale asi získají. Uvidíme, zda a případně jaký podíl mezi nimi budou tvořit branci.

Současně také pokračují snahy o doplnění ruských jednotek z jiných zdrojů. Nově i britské ministerstvo obrany 28. března například oznámilo, že mezi tisícovkou žoldnéřů z Vagnerovy skupiny, které Rusko podle zpráv přesouvá na východní Ukrajinu, by měli být i vyšší velitelé této organizace. Možná tedy budou mít na starosti i plánování a vedení operací ruských jednotek v této oblasti.

Situace v této oblasti se příliš nemění. Ruské jednotky ovšem navzdory tvrzení představitelů ruského ministerstva obrany od útoků zcela neupustily. Pokračovaly v bojích o udržení svých předsunutých pozic na východním a západním okraji Kyjeva.

Ruské jednotky v oblasti Kyjeva nebyly samozřejmě zcela statické. Ale výrazná změna vidět nebyla: „Došlo v posledních dnech k nějakému pohybu některých ruských jednotek směrem od Kyjeva? Ano, myslíme si, že ano, v malém počtu,“ uvedl podle The New York Times John Kirby, mluvčí Pentagonu. Dodal však: „Domníváme se, že se jedná o přeskupování, nikoliv o skutečný ústup, a že bychom měli bedlivě sledovat, zda nedojde k velké ofenzivě proti jiným oblastem Ukrajiny.“

Celá řada pozorovatelů skutečně zaznamenala pohyb ruských jednotek směrem na sever, do Běloruska. Záběry tohoto typu se objevily například v běloruské televizi.

Rusové ovšem přesunovali některé jednotky zřejmě i opačným směrem. K ukrajinsko-běloruským hranicím zdá se směřují dělostřelecké jednotky, a to údajně včetně raket krátkého doletu Iskander (to znamená zhruba do 500 kilometrů). Všechny by mohly být v relativně krátké době nasazeny v Kyjevské a Černihivské oblasti.

Britské ministerstvo obrany pak na Twitteru varovalo, že Rusko a především jeho dělostřelecké či raketové jednotky „stále představují významnou hrozbu pro město“.

Invazní síly se nevzdávají svých pozic. Aktivně odolávají ukrajinským protiútokům v oblasti Irpině a Hostomelu. I 29. března také pokračovaly v ostřelování Makarivu a Irpině, v jejímž okolí také zůstávají některé jednotky zakopány (osamocené jednotky jsou dost možná přítomny i v samotném městě, které Ukrajina označila před dvěma dny za dobyté). Ruské dělostřelectvo a rakety nadále ostřelují ukrajinské pozice na řadě místech severně a západně od hlavního města.

Analytici ISW se tak domnívají, že ruské vrchní velení už pracuje s předpokladem, že se nemůže zmocnit Kyjeva a možná ani nebude schopno přesunout dělostřelectvo blíže k centru, aby tak město donutilo ke kapitulaci. Z velké části tedy mohou ruská prohlášení být pouze uznáním reality na bojišti, které Rusko jen „zabalí“ jako ukázku ochoty Ruska zapojit se do seriózních jednání o příměří nebo míru.

Pro Ukrajinu je ovšem současná konsolidace ruských sil také z vojenského hlediska příznakem možných horších problémů. Naznačuje totiž například, že by mohla přestat dosavadní praxe, kdy ruské velení nutilo jednotky pokračovat v beznadějných útocích i poté, co utrpěly velké ztráty. A na frontu posílalo jednotky, jakmile byly k dispozici, místo aby je soustředilo na větší a lépe připravené operace. Jinak řečeno, ruská vojska se mohou stát nebezpečnějším protivníkem než dosud.

Ukrajinci podnikli v okolí Kyjeva a na dalších místech na severu země několik protiútoků s různými výsledky. Základní přehled míst, kde k bojům došlo, poskytuje následující mapka deníku The New York Times. V tuto chvíli ovšem málokdo předpokládá, že by Ukrajina měla síly na velkou „všeobecnou ofenzivu“, která by ruskou armádu vytlačila z dobytých území ve velkém měřítku. Možná se samozřejmě odhady mýlí, ale shoda mezi odborníky je v tomto ohledu poměrně jednoznačná.

Na sever a východ od Kyjeva také ruské síly nebyly příliš aktivní. Podle ukrajinských zdrojů pokračovaly i 29. března v obklíčení a bombardování města Černihiv. Také se potvrzuje informace z posledních dní, že ruské síly u Černihivu zaujímají obranné postavení a vyhazují do vzduchu mosty, které by ukrajinské síly mohly využít k případnému postupu na jejich pozice.

Ukrajinský generální štáb 29. března oznámil, že ruské síly se pokoušejí udržet své současné pozice v Brovarech a jejich okolí na východním břehu řeky Dněpr. Na několika místech této oblasti se také údajně nachází obklíčené či alespoň odříznuté ruské jednotky, například v okolí Baširivky, zhruba 58 kilometrů od Kyjeva.

U města Sumy dále na východě byly údajně části ruské 1. gardové tankové armády převeleny do jiných oblastí fronty, pravděpodobně směrem na jihovýchod, tedy k Donbasu. Jiný ukrajinský zdroj uvádí, že jednotky 1. gardové tankové armády posilují ruské pozice v okolí Kamjanky, zhruba 130 kilometrů jihovýchodně od Charkova a poblíž města Izjum, které Rusové obešli. Zatím ovšem není jasné, zda se jedná o tytéž síly.

V okolí Charkova nebyly v posledních desítkách hodin hlášeny žádné větší operace. Dále na východ, v Luhanské a Doněcké oblasti, boje pokračují. Bojovalo se například u Slovjansku, jenž leží na důležité silnici k městu Izjum dále v ukrajinském vnitrozemí. (Slovjansk v roce 2014 byl krátce v rukou proruských separatistů, pak ho dobyly zpět ukrajinské síly.)

Prudké boje stále probíhají v Mariupolu. Podle proruských zpráv útočící jednotky dosáhly významného pokroku. Ukrajinský generální štáb zase tvrdí, že ukrajinské síly si nadále udržují své obranné postavení.

Podle analytiků ISW ovšem Mariupol pravděpodobně padne během několika dní. Obránci nejspíše byli rozděleni do oddělených oblastí, možná dvou, možná tří. Ruské zisky pravděpodobně nejsou tak velké, jak představitelé invazních sil tvrdí, ale je jasné, že postupují dále do hloubi města. V posledních dnech se podařilo několikrát nezávisle z dostupných videí ověřit, že jsou až v samém srdci města.

V jiných částech jižního bojiště, například v okolí města Cherson, nebyla hlášena žádná významnější aktivita.

Analytici z ISW znovu vydali seznam několika předpovědí pro vývoj následujících dní: