Situace mezi jadernými velmocemi eskaluje. Indie má nyní volnější ruce

Hranice mezi Pákistánem a Indií se opět stala místem střetů. Zatímco si obě strany vyměňují střelbu - naposledy v noci na neděli -, ve vzduchu visí obavy z rozhoření širšího konfliktu mezi těmito dlouhodobě znepřátelenými státy.

Nevraživost nyní vychází z teroristického útoku ve sporné oblasti Kašmíru, kde ozbrojenci zavraždili 26 civilistů. Jde o jeden z nejhorších útoků za poslední roky namířených proti civilistům v regionu a přihlásilo se k němu ne příliš známé uskupení Kašmírský odpor.

Indie ovšem obviňuje pákistánskou vládu z podpory teroristů a slibuje tvrdá odvetná opatření, Islámábád vyzval k nezávislému vyšetřování a jakoukoliv vinu odmítl. A prozatím neexistují veřejné důkazy, že by tomu tak opravdu bylo.

Jak poznamenal list The New York Times, za poslední dny hovořil indický premiér Naréndra Módí telefonicky s více než desítkou světových lídrů. Diplomaté ze 100 misí v indickém hlavním městě se dostavili na ministerstvo zahraničí na brífinky.

Úsilí se však z velké části netýká shromáždění pomoci k deeskalaci nebezpečné konfrontace Indie s Pákistánem, který obviňuje z „napojení“ na útok. Podle čtyř diplomatických představitelů oslovených deníkem, kteří jsou s diskuzemi obeznámeni, se naopak zdá, že Dillí buduje argumenty pro vojenskou akci proti svému sousedovi a úhlavnímu nepříteli.

Úterní masakr totiž vyvolal rozbouřené reakce v Indii, odkud pocházela většina obětí, a dostal Módího pod obrovský domácí tlak, aby na Pákistán udeřil.

„Existuje mnoho nepochopitelných věcí, se kterými se musí Módí vypořádat, včetně významných schopností pákistánské armády,“ napsal indický bezpečnostní analytik C. Raja Mohan v Indian Express.

„Ale vzhledem k děsivé povaze útoku a rozhořčení, které zachvátilo národ - oběti pocházely z 15 států po celé Indii - nemusí mít premiér jinou možnost než prozkoumat některá hlavní rizika,“ dodal.

Vztahy obou zemí nyní klesly na minimum za poslední roky a napětí už vzrostlo natolik, že Indie slíbila přerušit tok hlavního říčního systému do sousední země. K rozvázání této dohody trvající od 60. let přitom nedošlo ani během předchozích válek, které obě země vedly po desetiletí.

Případné zrušení smlouvy tak nyní představuje zlom s obrovskou symbolickou a strategickou váhou, popsala stanice RFE/RL.

Pákistán, jehož zavlažovací systém je z velké části závislý na horních tocích řek právě v indických oblastech, označil tento krok za „akt války“.

Indie také nařídila rovněž okamžitý odjezd některých zaměstnanců pákistánské diplomatické mise a pákistánských občanů, kteří zemi navštívili. V Kašmíru pak indické síly rovněž zahájily rozsáhlé zásahy a zatkly stovky osob, protože pokračují v pátrání po pachatelích.

Islámábád zase uvedl, že pozastaví účast na mezi nimi uzavřených dohodách, včetně té, která se týká „linie kontroly“ vymezující hranici mezi oběma zeměmi ve sporných oblastech, kde již několik let platí příměří.

Vojenská konfrontace mezi Indií a Pákistánem, tedy státy disponujícími jadernými zbraněmi, by mohla rychle eskalovat, jak už se ukázalo i v minulosti.

Poslední velký útok militantů v indické části Kašmíru se odehrál v roce 2019, kdy byly zavražděny desítky indických bezpečnostních pracovníků. Po tomto útoku zahájila Indie leteckou bitvu, která se zastavila těsně před totální válkou.

Indie však nyní není do značné míry omezována žádným globálním tlakem na omezení své reakce, zatímco v posledních letech s růstem své diplomatické a ekonomické moci rychleji posiluje svůj vliv i armádu.

„Bez výrazného mezinárodního tlaku na deeskalaci jsou přitom jedinými skutečnými omezeními na obou stranách obavy z možné jaderné eskalace a dopadu konfliktu na jejich ekonomiky,“ napsal analytik Chietigj Bajpaee v analýze pro britský think tank Chatham House.

Mezinárodní společenství se zatím spíše rétoricky snaží předejít většímu konfliktu. Organizace spojených národů i Evropská unie volají po zdrženlivosti obou stran a jejich společnému dialogu.

Vlády Íránu a Saúdské Arábie jednaly s oběma stranami a íránský ministr zahraničí veřejně nabídl zprostředkování.

Hlavní mocnosti, včetně Spojených států, jsou však rozptýleny jinými krizemi a podle analytiků citovaných listem NYT si Indie vykládá vyjádření podpory ze strany mnoha zemí svému úsilí o spravedlnost jako zelenou pro jakákoli opatření, která přijme.

Trump po teroristickém útoku vyjádřil podporu Módímu a Indii v úterním příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu James Hewitt pak v prohlášení pro NatSec Daily ovšem odmítl komentovat „citlivé diplomatické rozhovory se zahraničím“ a zopakoval, že Washington „udržuje pravidelné diplomatické komunikační kanály s vládami Indie a Pákistánu“.

Když byl Trump naposledy v úřadu, Spojené státy obratně zasáhly, aby rozptýlily podobné rozhoření konfliktu v Kašmíru v roce 2019. 

Poté američtí představitelé naléhali na Pákistán i Indii, aby neeskalovaly napětí poté, co Pákistán sestřelil indickou stíhačku a Indie bombardovala údajné teroristické tábory na pákistánském území, čímž se vyhnuli větším střetům.

Nyní je ale situace jiná, jak upozornil pro server Politico Irfan Nooruddin, profesor indické politiky na Georgetownské univerzitě. Nová Trumpova administrativa podle něj nemusí mít nyní v obou zemích potřebné vztahy, aby mohla hrát roli mediátora, pokud by se napětí vymklo z rukou.