Článek
Singapur tento týden oběsil hned dva lidi odsouzené za držení drog. Už ve středu byl podle místní lidskoprávní organizace Transformative Justice Collective (TJC) popraven šestapadesátiletý Mond Aziz bin Hussain, který byl odsouzen za obchodování s 50 gramy heroinu.
V pátek pak Singapur poprvé takřka za 20 let vykonal trest smrti na ženě. Pětačtyřicetiletou Djamino Saridewiovou poslal soud na šibenici už v roce 2018 za držení 30 gramů heroinu, které měla podle verdiktu v plánu prodat.
Naposledy singapurské úřady popravily ženu v roce 2004. Tehdy se jednalo o šestatřicetiletou kadeřnici Yen May Woenovou, která měla též obchodovat s drogami, uvedla aktivistka z TJC Kokila Annamalaiová.
Městský stát Singapur má jeden z nepřísnějších protidrogových zákonů na světě. Za pouhých 500 gramů konopí hrozí trest smrti. V případě heroinu stačí k cestě na šibenici jen 15 gramů, vysvětluje britský list The Guardian. Za tento drakonický zákon čelí mezinárodní kritice.
„Účinný odstrašující prostředek“
Podle Kirsten Hanové, novinářky a aktivistky, která již 10 let vede kampaň proti trestu smrti, je Saridewiová jednou ze dvou žen, které v současnosti čekají v singapurském vězení na trest smrti. „Jakmile vyčerpala své možnosti odvolání, bylo jen otázkou času, kdy jí bude doručeno oznámení o popravě,“ uvedla Hanová pro britský deník.
Češi a drogy
Češi se dál drží alkoholu a cigaret. Ale nejen to. Analýza odpadních vod ukázala, že koncentrace pervitinu je v Praze zdaleka nejvyšší ze všech hlavních evropských měst. A mladí si našli nové, donedávna málo známé návykové látky.
„Úřady nedojímá, že většina lidí odsouzených k trestu smrti pochází z marginalizovaných a zranitelných skupin. V celách smrti jsou lidé, které drogoví králové i singapurský stát považují za postradatelné. Na to by Singapurci neměli být hrdí,“ dodává.
Vláda přesto tvrdí, že trest smrti je účinným odstrašujícím prostředkem proti drogové kriminalitě. Údajně udržuje bezpečnost ve městě a má širokou podporu veřejnosti. Tvrdí také, že singapurské soudní procesy jsou spravedlivé.
I v případě Saridewiové singapurský Ústřední úřad pro boj s drogami ujišťoval, že ženě se dostalo „plného řádného procesu“ v souladu se zákonem, píše BBC.
Lidskoprávní organizace ale účinek tak tvrdých trestů zpochybňují. „Neexistují žádné důkazy o tom, že by trest smrti měl jakýkoliv odstrašující účinek nebo že by měl nějaký vliv na užívání a dostupnost drog,“ uvedla Chiara Sangiorgiová, odbornice na monitoring trestu smrti z organizace Amnesty International, která sleduje situaci vězňů po celém světě.
„Zatímco země po celém světě ruší trest smrti a reformují protidrogovou politiku, singapurské úřady nedělají ani jedno, ani druhé,“ tvrdí Sangiorgiová.
Podle průzkumu Amnesty byl Singapur spolu s Čínou, Saúdskou Arábií a Íránem jednou z mála zemí, které v loňském roce za drogové zločiny vůbec popravovaly. Singapur popravy přerušil během pandemie covidu-19. Od jejího konce už na šibenici skončilo 13 lidí.
O spravedlivosti soudního řízení panují také pochyby. TJC tvrdí, že Hussainovy výpovědi, které poskytl vyšetřujícím policistům, nejsou přístupné. Policisté ho měli údajně nutit k přiznání, za což mu měli slibovat snížení trestu. Vyšetřující policista tato tvrzení zpochybnil a soudce dospěl k závěru, že všechny výpovědi byly učiněny dobrovolně.
Ani případ Saridewiové není zcela průhledný. TJC uvádí, že obžalovaná nebyla schopna vypovídat, protože trpěla silnými abstinenčními příznaky. Soudce vrchního soudu toto z časti potvrdil. Podle něj měla Saridowiová „v době, kdy podávala výpověď, nanejvýš mírný až středně silný abstinenční syndrom od metamfetaminu“. I tak tvrdí, že to neovlivnilo její schopnost vypovídat.
V singapurských věznicích čeká na trest smrti téměř 60 vězňů, převážně za drogové trestné činy, doplňuje server Independent.
