Za tragédii se stovkami mrtvých může řecká pobřežní stráž, tvrdí analýza

Pokusy řecké pobřežní stráže odtáhnout rybářskou loď se stovkami migrantů mohly naopak způsobit potopení plavidla. Vyplývá to z vyšetřování deníku The Guardian a dalších zapojených médií.

Vlečná loď převážející migranty z Libye do Itálie se 14. června potopila u řeckých břehů. Na základě svědectví přeživších stanovila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) počet mrtvých a nezvěstných této námořní katastrofy na 596. Z moře se podařilo vyzvednout na osm desítek těl.

Přežilo 104 osob. Někteří souhlasili se zapojením se do vyšetřování médií a reportéři s nimi vedli během uplynulého měsíce více než 20 rozhovorů. Autoři analýzy také čerpali ze soudních dokumentů a zdrojů blízkých řecké pobřežní stráži.

Z výše popsaných materiálů je podle Guardianu zjevné, že řecká pobřežní stráž promarnila hned několik příležitostí, kdy bylo možné posádku lodi zachránit. Několik přeživších dokonce uvedlo, že potopení lodi způsobily pokusy řecké pobřežní stráže o odtah plavidla.

Pobřežní stráž tyto informace důrazně popřela hned na začátku a dodnes popírá, že by se pokoušela rybářskou loď odtáhnout.

Jaká fakta jsou ale na stole?

Noc, kdy se vlečný člun – trauler – převrátil, analytici rekonstruovali pomocí interaktivního 3D modelu lodi, který vytvořila berlínská výzkumná agentura Forensis zaměřená na vyšetřování případů porušování lidských práv.

Forensis zmapovala poslední hodiny před potopením lodi na základě údajů z deníku pobřežní stráže a výpovědi kapitána lodi, jakož i letových tras, údajů o námořní dopravě, satelitních snímků a informací z videí pořízených blízkými komerčními plavidly a dalších zdrojů.

Díky této simulaci přineslo společné pátrání deníku Guardian, německé veřejnoprávní televize ARD a řeckého investigativního časopisu Solomon jeden z nejúplnějších popisů průběhu plavby rybářské lodi – až do jejího potopení.

Vyšetřování přineslo nové důkazy. Zjištění, že jedno z plavidel řecké pobřežní stráže kotvilo v bližším přístavu a dostalo by se k přetíženému člunu rychleji. Vůbec však nebylo vysláno.

Vratkou situaci na palubě člunu zaregistrovala hodiny před tragédií agentura EU pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex a další neziskové organizace, které se na pomoc migrantů ve Středozemním moři zaměřují. Nabídly řecké pobřežní stráži pomoc. Podle výsledků vyšetřování však řecké orgány na nabídky Frontexu nereagovaly ne dvakrát, jak se dosud uvádělo, ale dokonce třikrát.

Zásadním zjištěním je, že poslední pohyby lodi jsou v rozporu s údaji pobřežní stráže a odhalují nesrovnalosti v oficiálním popisu událostí, včetně směru a rychlosti plavidla. Vyšetřování ukázalo, že se přeplněný trauler po setkání s jediným plavidlem řecké pobřežní stráže, které bylo na místo vysláno, začal pohybovat směrem na západ.

Loď se potopila u poloostrova Peloponés, asi 75 kilometrů jihozápadně od města Pylos:

Podle výpovědí několika přeživších, které poskytli deníku Guardian a řeckým prokurátorům, pobřežní stráž migrantům řekla, že je dovede do Itálie – což je v rozporu s oficiální verzí, že se trauler začal pohybovat na západ sám od sebe.

Vyšetřování také ukázalo, že se člun stočil na jih a nejméně hodinu se téměř nehýbal, dokud podle přeživších nedošlo k druhému a osudnému pokusu o odtažení.

Jeden přeživší zvlášť uvedl a popsal, že loď byla krátce před potopením asi 10 minut vlečena. „Mám pocit, že se nás snažili vytlačit z řeckých vod, aby jejich odpovědnost skončila,“ řekl s tím, že slyšel křik lidí, že „řecká armáda připevnila lano“.

Právnička Maria Papamina z Řecké rady pro uprchlíky, jedné ze dvou právních organizací zastupujících 40 až 50 přeživších, rovněž uvedla, že její tým zaznamenal dva pokusy o odtažení. Ze soudních dokumentů také vyplývá, že ve výpovědích provedených 17. a 18. června o přítomnosti lana a o vlečení hovořilo sedm z osmi přeživších.

Přesné okolnosti potopení nelze bez důkazů jednoznačně prokázat. Důkazy ale teoreticky existují – několik přeživších vypovědělo, že jim úřady zabavily telefony, a někteří se zmínili o tom, že natáčeli videa jen chvíli před potopením lodi. Otázkou zůstává, proč nedávno pořízené – a tudíž moderně vybavené – plavidlo řecké pobřežní stráže na místě nezaznamenalo operaci na své termokamery.

Plavidlo s názvem 920 bylo z 90 procent financováno Evropskou unií s cílem posílit schopnosti agentury Frontex v Řecku. Agentura Frontex přitom na svých webových stránkách doporučuje, aby, „pokud je to možné, byly všechny akce spolufinancované agenturou Frontex důsledně dokumentovány pomocí videozáznamů“.

V oficiálním prohlášení řecká pobřežní stráž uvedla, že operace nebyla zaznamenána, protože se posádka soustředila na záchrannou operaci. Nejmenovaný zdroj z pobřežní stráže však pro The Guardian uvedl, že kamery nepotřebují neustálou ruční obsluhu a jsou zde právě proto, aby takové incidenty zachytily.

Dva přeživší také popsali přítomnost maskovaných mužů, kteří se k rybářské lodi připoutali lanem. To, že na lodi takoví muži byli, je rovněž zdokumentováno v lodním deníku. Ten obsahuje záznam o tom, že se k plavidlu 920 té noci připojil tým speciálních operací známý jako KEA.

Podle zdrojů z pobřežní stráže by nasazení KEA – která obvykle působí při rizikových situacích, jako je podezření na pašování zbraní nebo drog po moři – nebylo vzhledem k neznámému statusu plavidla nic neobvyklého. Jeden zdroj ale uvedl, že jejich přítomnost naznačuje, že plavidlo mělo být zadrženo z bezpečnostních a námořních důvodů.

Jeden ze zdrojů, s nimiž hovořila německá ARD, označil selhání při mobilizaci pomoci blíže k incidentu za „nepochopitelné“. Loď 920 byla vyslána z Chanie na Krétě, asi 150 námořních mil od místa potopení. Zdroj uvedl, že pobřežní stráž měla k dispozici o něco menší, ale stále schopná plavidla, která se nacházela v Patrasu, Kalamatě, Neapoli Voionu, a dokonce i v samotném Pylosu.

Velitelství pobřežní stráže nařídilo plavidlu 920 „lokalizovat“ trauler 13. června kolem 15. hodiny místního času. Stráži se ale podařilo navázat kontakt téměř o půlnoci. Očitý svědek potvrdil, že 14. června bylo v Kalamatě umístěno další plavidlo, které mohlo k rybářské lodi dorazit během několika hodin. „Měla to být situace ‚pošlete všechno, co máte‘. Na lodi jednoznačně potřebovali pomoc,“ uvedl zdroj.

Řecká pobřežní stráž a agentura Frontex byly na trauler upozorněny 13. června ráno. Obě agentury jej vyfotografovaly ze vzduchu, ale žádná pátrací a záchranná operace se nekonala – podle řecké strany proto, že loď pomoc odmítla. Úřady prý obdržely naléhavé SOS v 17:53 místního času prostřednictvím nouzové linky Alarmphone.

Dva zdroje z pobřežní stráže sdělily deníku Guardian, že pravděpodobnou příčinou převrácení lodi bylo vlečení. To by nebylo bezprecedentní. V roce 2014 stál pokus o odtažení uprchlické lodi u pobřeží Farmakonisi 11 životů. Řecké soudy pobřežní stráž očistily, ale Evropský soud pro lidská práva vynesl v roce 2022 odsuzující rozsudek.

Objevují se také obvinění, že přeživší mohli být ohledně svých výpovědí manipulováni. „Na lodi, která byla stará a zrezivělá, bylo příliš mnoho lidí, proto se nakonec převrátila a potopila,“ shodli se při výpovědi pro pobřežní stráž dva různí přeživší různých národností téměř slovo od slova.

O několik dní později ti samí přeživší před civilním prokurátorem z potopení lodi vinili řeckou pobřežní stráž a její pokus o odtažení lodi. Tentýž přeživší, který ve výpovědi pobřežní stráže uvedl, že se trauler převrátil kvůli svému stáří a přeplněnosti, později uvedl: „Když na to šlápli, a je mi líto, že to musím zmínit, naše loď se potopila. Domnívám se, že důvodem bylo vlečení řeckou lodí.“

Brusel už požádal o „transparentní“ vyšetřování ztroskotání. Příslušníci agentury Frontex, která řeckým úřadům opakovaně nabídla prostředky (dvakrát letadlo a později dron), jsou z toho, kolik životů bylo při nehodě zmařeno, frustrováni. Ačkoli Frontex čelí stále častějším výzvám, aby se z Řecka stáhl, podle informací Guardianu zvažuje méně drastická opatření, jako je například ukončení spolufinancování plavidel řecké pobřežní stráže.

Po nehodě řecké úřady na základě obvinění z neúmyslného zabití, způsobení ztroskotání a pašování migrantů, zadržely devět Egypťanů – ti vinu popírají. Podle informací Guardianu i tito domnělí „pašeráci“ vypověděli, že došlo ke dvěma pokusům o odtažení, přičemž druhý z nich vedl k potopení lodi. Bratr jednoho z obviněných uvedl, že jeho sourozenec zaplatil za pobyt na lodi asi tři tisíce liber, což podle něj představuje důkaz, že nebyl převaděčem.

Pozůstalí a rodiny obětí se mezitím snaží pochopit, co se stalo. Tři přeživší Pákistánci uvedli, že letěli z Pákistánu přes Dubaj nebo Egypt do Libye. Dva se domnívali, že poletí z Libye do Itálie, a byli šokováni, když uviděli rybářskou loď, na niž vstupovaly stovky lidí. „Nemůžu pořádně spát. Když spím, mám pocit, že se potápím do vody a zemřu,“ řekl jeden z nich.

Předpokládá se, že téměř polovina z přibližně 750 osob na palubě byli Pákistánci, kteří se vydali na nově vznikající pašeráckou cestu do Itálie. Pákistánské úřady odhadují, že 115 z nich pocházelo z Gudžranvaly na východě země, regionu proslulého rýžovými plantážemi a bavlníkovými poli, který se však jen velmi těžce potýká s hospodářskou krizí, která v zemi panuje.

Ve Středozemním moři se pohřešuje či v něm zemřelo v prvním pololetí letošního roku 1874 migrantů. To je nejvyšší údaj za první pololetí od roku 2017. V prvním pololetí loňského roku údaj činil 1108 lidí.