Silný nástroj Putinovy války. Propagandu šíří mezi miliardu uživatelů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čínští cenzoři, kteří v zemi v tichosti určují směr diskuzí na sociálních sítích, umlčují hlasy protestující proti ruské invazi na Ukrajinu.

Od prvního dne ruské invaze, tedy od 24. února, mizí z čínských platforem Weibo, WeChat či Douyin příspěvky obhajující mír a podporující Ukrajinu. Na první pohled tak převládají proputinovštví uživatelé.

Agentura Reuters získala svědectví lidí, kteří se se silou čínské cenzury setkali na vlastní kůži. Mezi nimi je i Ťin Sing, bývalá moderátorka populární talk show a první čínská otevřeně transgender celebrita. O svůj účet na Weibo přišla minulý týden, když sdílela dva příspěvky. V nich obhajovala mír a Putina označila za „blázna“.

„Jediné, co jsem řekla, bylo, že podporuji život a jsem proti válce, to bylo vše. Neřekla jsem, že podporuji USA, Rusko nebo Ukrajinu,“ řekla Reuters Kin, jejíž účet sledovalo 13,6 milionu uživatelů. „Jakou chybu jsem udělala?“

Obdobnou zkušenost popsala také čínská herečka Kche Lan, která na Weibo dostala ban „kvůli porušení příslušných pravidel a předpisů“. Provinila se sdílením komentářů volajících po míru a obrázků z protiválečného protestu v Petrohradu.

Z WeChatu zmizely také příspěvky prominentních historiků, kteří se pokoušeli organizovat petice proti válce. „Být vnímán jako spojenec Ruska bude krokem ke ztrátě celosvětové podpory veřejnosti,“ napsal v dnes již nedohledatelném článku Lü Siao-jü, odborný asistent mezinárodních vztahů na Pekingské univerzitě.

Společnosti Weibo a Tencent Holdings, která vlastní WeChat, na žádost o komentář agentury Reuters a dalších médií nereagovaly. Stejně tak mlčí Čínský internetový regulátor, Cyberspace Administration of China (CAC), který dohlíží na zpravodajská a sociální média v zemi.

Právě na čínské soukromé technologické skupiny včetně Tencent, Sina Weibo a ByteDance vrhá ukrajinská krize špatné světlo kvůli šíření dezinformací. Pro zahraniční investory firem bude ještě obtížnější obhájit si své angažmá. Pokud jim nestačila obvinění z genocidy páchané v autonomní oblasti Sin-ťiangu (popsali jsme třeba zde), přijmou popírání války v Evropě?

Podle listu Financial Times jen obtížně. Hrozí totiž, že tím poruší vlastní závazky. „Internetové platformy technologických gigantů v Číně propagují obsah podporující útok ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu a zároveň potlačují příspěvky, které sympatizují s Kyjevem, což je potenciálně v rozporu se závazky mezinárodních fondů k podnikové a společenské odpovědnosti,“ napsal list.

Tencent vlastní WeChat – platformu na zasílání zpráv a síťovou službu s 1,2 miliardy uživatelů. ByteDance patří Douyin, čínská obdoba videoaplikace TikTok, kterou používá více než 600 milionů uživatelů. Mikroblogovací stránka podobná Twitteru, Sina Weibo, má 500 milionů uživatelů.

Čínské technologické akcie byly populární mezi mezinárodními investorskými společnostmi toužícími proniknout na největší světový spotřebitelský trh. A to zejména do konce roku 2020, kdy Peking začal i v tomto sektoru tvrdě zasahovat.

Zaměření na čínské technologické giganty a jejich investory přichází v době, kdy západní vlády tlačí na vlastníky sociálních médií, aby pomohli zablokovat šíření kremelské propagandy.

TikTok už mimo území Číny zablokoval přístup k nejznámějším hlásným troubám ruského režimu – k Russia Today a Sputniku. V Číně však mají obě média stále desítky milionů followerů.

Blokování obsahu ruských služeb by prý vyžadovalo příkazy z Pekingu. „Osobně jsem opravdu, opravdu smutný z toho, co se děje na Ukrajině. Ale existuje hranice mezi tím, co můžete udělat, a tím, co je mimo naši kontrolu,“ řekl pro FT zaměstnanec velké platformové skupiny, který si nepřál být jmenován.

V prvních dnech konfliktu Peking po vzoru Moskvy obviňoval z podněcování krize USA. V Číně také dlouho kolovaly smyšlené zprávy o útěku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z Kyjeva a kapitulaci ukrajinských jednotek.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí a následně i státní média zopakovali ruskou dezinformační senzaci o biologických laboratořích „s velkým množstvím nebezpečných virů“, které mají na Ukrajině provozovat Spojené státy.

Těmto příběhům na sociálních sítích pak propůjčují legitimitu i nacionalističtí influenceři.

Oproti tomu články, názory, komentáře a fotky či videa, které kritizují invazi a podporují Ukrajinu, cenzoři mažou.

Čínská vláda se nechala slyšet, že si cenzury příspěvků podporujících Ukrajinu není vědoma.

„Co vám mohu říci je, že čínský postoj k otázce Ukrajiny je z principu otevřený, transparentní a konzistentní,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí ve snaze posílit iluzi, že je Čína naprosto nezaujatým hráčem.

Cenzurou netrpí jen sociální sítě. Redaktorům nejméně dvou čínských státních médií bylo nařízeno držet se dále od článků, které se odchylují od oficiálního postoje Pekingu k Rusku a Ukrajině, řekli agentuře Reuters tři lidé obeznámení s touto záležitostí.

22. února, dva dny před ruskou invazí, zveřejnil účet Weibo patřící společnosti Horizon News, pobočce státního deníku Beijing News, cosi připomínající interní směrnice pro obsah související s Ukrajinou. Podle těchto notiček neměly být zveřejňovány příspěvky „nepříznivé pro Rusko“ či „prozápadní“. Příspěvek byl krátce poté smazán. 

Cenzura je citelná také z televizní vysílání.

K míru během zahajování paralympijských her v Pekingu vyzýval prezident Mezinárodního paralympijského výboru (IPC) Andrew Parsons. Čínská státní stanice CCTV však tuto část jeho projevu domácímu publiku nepřeložila do čínštiny.

Na druhou stranu z čínských platforem mizí i některé agresivní proválečné, silně protiukrajinské názory či příspěvky zlehčující situaci. Včetně toho, že jsou někteří uživatelé „ochotni přijmout hezké mladé Ukrajinky“. Z Douyinu mělo zmizet asi 6 400 videí, která „zlehčovala bolest jiných lidí“.