Článek
Hluboké přátelství budované deset let. Tak nazývali své vztahy v těchto dnech ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Na okraj summitu k plánu takzvané Nové hedvábné stezky si v Pekingu lídři velmocí pochvalovali propojení svých zemí a kritizovali současné uspořádání světa.
Nynější setkání provázelo vymezování se vůči Západu a představy o budování nového „spravedlivějšího multipolárního světa“. Putin na začátku konference poznamenal, že Čína a Rusko se musí vzhledem k současné situaci zasadit o užší koordinaci své zahraniční politiky. Si pak směrem k ruskému prezidentovi zopakoval, že po 42 schůzkách, které s Putinem od roku 2013 vedl, mezi státníky vzniklo hluboké přátelství.
Ne přátelství, ale sňatek z rozumu
Přes silná prohlášení o osobní blízkosti funguje ale v rusko-čínských vztazích nerovnocenná dynamika, v níž má navrch Peking, upozorňuje sinolog David Gardáš.
„Na osobní úrovni pravděpodobně mezi oběma autokraty skutečně jisté přátelství panuje. Co se týče bilaterálních vztahů mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou, tam se spíše než o přátelství dá bavit o jakémsi sňatku z rozumu,“ podotýká pro Seznam Zprávy expert ze Sinopsis.
Na pozadí prohlášení obou zemí se totiž ukazuje prohlubující se závislost Moskvy na Číně v důsledku invaze na Ukrajinu, která uvrhla Putinův režim do částečné mezinárodní izolace. Peking je ostatně nejdůležitějším partnerem Moskvy na globální scéně a poskytl jí diplomatické i ekonomické záruky poté, co ji západní země odstřihly. Podle Gardáše tak Rusku nezbývá, než se se svou rolí podřízeného partnera smířit.
Záběry z návštěvy ruského prezidenta v Číně a jeho proslov o přátelství mocností.Video: Jan Marek, AP
Že je ruská zahraniční politika v koutě, naznačuje i fakt, že jde teprve o druhou zahraniční Putinovu cestu od března, kdy na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač pro podezření z válečných zločinů.
Minulý týden ruský prezident odcestoval do Kyrgyzstánu, kde se zúčastnil summitu bývalých sovětských států. V září nicméně vynechal setkání zemí BRICS v Jihoafrické republice a summit G20 v Indii, na území obou zemí by mu totiž teoreticky hrozilo zatčení.
„Pro Vladimira Putina je přijetí v Pekingu naprosto zásadní. Na rozdíl od krátké návštěvy Kyrgyzstánu minulý týden, která měla primárně prohloubit ruské angažování v bezpečnostní sféře v centrální Asii, má Putinova cesta do Pekingu globální přesah,“ upozorňuje Gardáš.
Během svého vystoupení na summitu Putin vyzdvihl plán Nové Hedvábné stezky, masivního globálního infrastrukturního projektu, jehož otcem je Si Ťin-pching. Podle Putina může plán s přispěním Ruska sblížit svět.
„Rusko a Čína, stejně jako většina zemí světa, sdílejí touhu po rovnocenné, vzájemně výhodné spolupráci s cílem dosáhnout všeobecného udržitelného a dlouhodobého hospodářského pokroku a sociálního blahobytu při respektování civilizační rozmanitosti a práva každého státu na vlastní model rozvoje,“ řekl Putin, který na summitu mluvil hned po úvodní řeči čínského prezidenta.
Summit k plánu takzvané Nové Hedvábné stezky
Dvoudenní summit k projektu takzvané Nové Hedvábné stezky má podle Číny zlepšit obchodní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.
Si představil plány na obnovu starobylé Hedvábné stezky před deseti lety a s ní i na přetvoření globálního obchodu a politiky, v jejímž středu bude Čína pevně usazena.
Hodnota projektu se rozrostla na jeden bilion dolarů, ale stále se jedná pouze o volně koordinovanou síť elektráren, přístavů, silnic a železnic. Plán vyvolal značné kontroverze. Země, které jsou jeho součástí, jako Srí Lanka a Nepál mají čím dál větší potíže s dluhy, zatímco v zemích jako Laos se aktivisté obávají, že čínská velkorysost je spojena s ohrožením národní suverenity, popsal deník The Washington Post.
Ekonomická provázanost
Vedle účasti na fóru a schůzkách s čínskými ministry došlo i k tříhodinovému jednání státníků mezi čtyřma očima. Podle deníku The New York Times má ruský lídr jasně stanovené priority.
Mezi ně patří například plynovod Síla Sibiře 2, který by pomohl přesměrovat dodávky ruského plynu, jež dosud směřovaly do Evropy, do Číny. Není ovšem jasné, nakolik tento projekt, který vyžaduje výstavbu plynovodu přes Mongolsko, podporuje Peking.
Taková dohoda by ve výsledku ale ještě utvrdila již hluboce propletené ekonomické vazby mezi Čínou a Ruskem. Obchod mezi velmocemi za prvních devět měsíců tohoto roku vzrostl oproti minulému roku o 30 procent.
Jak si Čína kupuje svět
Čína poskytuje obrovské půjčky zemím, u nichž je zjevné, že nemohou splácet, na projekty, které mnohdy už na první pohled nemají šanci uspět. Nesplácení je pak pro Čínu příležitost k šíření vlastního vlivu. Například Srí Lanka, která se aktuálně topí v ekonomických problémech, se stala klíčovou destinací iniciativy Pásu a stezky, což je dlouhodobý plán Si Ťin-pchinga na propojení Číny se zbytkem světa.
Ačkoliv tedy Peking nevyjadřuje podporu ruské válce otevřeně a odmítá pomáhat Moskvě se zbrojením, podíl na financování konfliktu má. Více než třetina veškerého ruského vývozu ropy totiž nyní směřuje do Číny, což Kremlu poskytuje klíčový zdroj financování války, hodnotí deník.
Peking svou pozici v mezinárodní politice, která se vymezuje proti sankcím Západu, ostatně utvrzoval i během fóra, které ve středu skončilo.
„Pro čínské vedení je summit příležitostí prezentovat se jako významný mezinárodní aktér, který má ambice a kompetence přetvářet architekturu globálního řízení. Vřelým přijetím Putina a jeho symbolickým zviditelněním jako hlavního účastníka po boku Si Ťin-pchinga navíc Peking dává najevo, že nemusí respektovat a následovat kroky Západu, odmítá mezinárodní sankce uvalené na Ruskou federaci, a nic si nedělá ani ze zmíněného mezinárodního zatykače,“ komentuje Gardáš.
Na konferenci prakticky chyběly země Evropské unie, a to především kvůli bojkotu schůzek s ruským prezidentem kvůli válce na Ukrajině. Jediným unijním lídrem, který Peking navštívil a dokonce se s Putinem i vyfotografoval, byl maďarský premiér Viktor Orbán.
Přátelství bez hranic kazí čínský obraz ve světě
Kritika Západu, zejména Spojených států, zazněla na summitu opakovaně. Deník The Guardian konferenci označuje za příležitost čínského prezidenta za předložení svého postoje desítkám zemí globálního Jihu, které od zahájení projektu hedvábné stezky mají na Peking úzké napojení. Mnohé z těchto zemí dosud nezaujaly k válce na Ukrajině jasné stanovisko.
Vřelé přijetí ruského prezidenta však nemůže přispět zlepšení vztahů mezi Čínou a EU, která je jedním z největších obchodních partnerů Pekingu, upozorňuje list The Financial Times.
V Číně si totiž zjevně nic nedělali z varování od vysokých představitelů EU. Například šéf unijní diplomacie Josep Borrell minulý týden v Pekingu prohlásil, že neschopnost Číny odsoudit invazi na Ukrajinu kazí její obraz v Evropě. Napjaté zůstávají i vztahy na ose Washington-Peking.
