Rusové jsou už fakticky odříznuti od informací z „druhé strany“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho spolupracovníka v Moskvě/

Bílá stránka prohlížeče po dlouhém načítání vydá hlášku „Tento web není dostupný“.

Od léta ruské úřady oficiálně omezují na svém území obsah více než 80 médií z Evropské unie. Mezi nimi je i zpravodajský server Seznam Zprávy. Ale také všechny stránky vázané na doménu České televize.

Že na svém území omezí přístup k další více než osmdesátce médií, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí koncem června. Restrikce se dále dotkly slovenských listů SME a Denník N, německého magazínu Der Spiegel, deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělského El País, italské La Stampa, La Repubblica, francouzského Le Monde, Libération, ale i serverů s celounijní působností Politico či EUobserver.

Svůj krok tehdy ruská diplomacie zdůvodnila odvetným opatřením po uvalení sankcí na ruskou mediální platformu RIA Novosti a listy Izvestija a Rossijskaja gazeta.

„Zatímco ruská média zcela prokazatelně šíří propagandu, tak tato média jsou nezávislá, mají vlastní kodexy a jsou vlastně objektivní a kritická,“ reagoval český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Ovšem: několik týdnů po prohlášení o blokaci byly „znepřátelené“ zpravodajské servery z Ruska stále přístupné. Ke zlomu došlo až na přelomu července a srpna, kdy se weby jak Seznam Zpráv, tak i České televize přestaly v Rusku načítat.

Ačkoliv se jedná čistě o symbolický krok – Rusové sotva sledovali satirické Šťastné pondělí Jindřicha Šídla nebo se chtěli zorientovat v české politice prostřednictvím podcastu Vlevo dole –, jde o součást tendence Kremlu čistit ruské mediální pole od „nežádoucích“ informačních zdrojů. Ty české jsou spíš jen do počtu.

Na černý seznam se bez uvedení příčiny dostaly i další stránky českých médií. V Rusku mají uživatelé zamezený přístup k zpravodajskému webu Novinky.cz, ale rovněž i na stránku televizní stanice CNN Prima News, která používá licenci amerického zpravodajského kanálu CNN. Ačkoliv ten přestal v Rusku vysílat krátce po ruském vpádu na Ukrajinu na jaře 2022, jeho web je bez zjevných omezení v zemi přístupný.

V Rusku je taktéž blokována stránka Parlamentních listů, které paradoxně ruská prokremelské média nezřídka citují.

Ruské úřady přitom dlouhodobě blokují ukrajinské stránky, nejen ty zpravodajské. Rusové jsou fakticky odříznuti od informací z „druhé strany“. Dění na Ukrajině jim distribuuje státem kontrolovaný a pečlivě vycizelovaný mainstream.

Samotné ruské mediální pole bylo sterilizováno ve prospěch Kremlu hned zkraje ruské války proti Ukrajině. Umlčeny byly nejznámější demokratické sdělovací prostředky, jako je rozhlasová stanice Echo Moskvy, televize Dožď či list Novaja Gazeta. Tato média působí ze zahraničního exilu a jejich dosah je v Rusku nízký.

„Úřady už dávno začaly blokovat významná ruská a zahraniční média, jako je třeba BBC a Deutsche Welle, Meduza, Rádio Svoboda. Jejich seznam je opravdu dlouhý. A to nehovořím o těch méně známých, lokálních médiích, jak evropských, tak i ruských, která přináší alternativní názory na různé dění,“ sdělil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Arťom Kozljuk, šéf ruské nevládní organizace Roskomsvoboda bojující proti internetové cenzuře.

Zakázané jsou v Rusku rovněž i investigativní weby, které odhalovaly a stále odhalují temná zákoutí Putinova režimu. Jako třeba server The Insider, který se dlouhodobě věnuje vážným kauzám, jako jsou otravy novičokem Alexeje Navalného a Sergeje Skripala, výbuchy ve Vrběticích, či tajnému luxusu ruské věrchušky. Letos zkraje února portál informoval, že navzdory sankcím jsou do Ruska stále vyváženy ze Západu, včetně Česka, zbraně. A rovněž odhalil, že dnes už bývalá lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoka spolupracovala s ruskou tajnou službou FSB.

Na černém seznamu je také investigativní web Projekt založený někdejším šéfredaktorem televize Dožď Romanem Badaninem, který krátce nesl název Agenstvo. Čímž se odkazoval na cejch zahraničního agenta, který médium, ale i samotný Badanin dostali ještě před válkou v červenci 2021.

Po ruském vpádu na Ukrajinu ruské úřady začaly aktivně udělovat diskriminační a dehonestující označení zahraniční agent známým nebo nepohodlným žurnalistům a tím jim znemožňovat práci a působení v Rusku.

„V Rusku existuje ohromné množství informací spadajících do kategorie zakázané umožňující Roskomnadzoru (úřad cenzurující ruský internet, pozn. red.) na základě svých vlastních rozhodnutí, ale také rozhodnutí desítky dalších státních orgánů - ať už na žádost generální prokuratury, Federálního daňového úřadu, Rospotrebnadzoru (ruského úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů, pozn. red.), ministerstva vnitra a dalších – blokovat internetová média. A souběžně s tím regionální prokurátoři mohou také žádat soudy, aby zakázaly šíření v Rusku konkrétní informace, včetně té, která se objevila v médiích, na základě toho, že se může jednat o výzvy k nepovoleným akcím, nebo může obsahovat náznaky extremismu,“ popisuje šéf Roskomsvobody.

„V posledních dvou letech přibyly další zákony v souvislosti s takzvanou zvláštní vojenskou operací na území Ukrajiny, které omezují činnost médií. Například zmíněný zákon o fejcích, o diskreditaci armády, a tak dále. Tyto zákony umožňují ruským úřadům blokovat informaci, ale také udělovat pokuty nebo trestně stíhat autory,“ dodává Kozljuk.

Za „hybridní“ cenzuru lze považovat i podstatné zpomalení serveru YouTube v Rusku, ke kterému došlo v červenci. YouTube byl za své plné síly jedním z mála pro Rusy lehce přístupných prostorů, kde mohou bez omezení působit autoři kritizující kremelskou politiku, kde se diváci mohli dozvědět nejen o korupci, jak to dělal ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, ale i o skutečném dění v zemi a na ukrajinské frontě.

Přestože oficiálně populární platforma není v zemi zakázána a problémy mají být technického charakteru, nedávno Alexandr Chinstějn, vlivný poslanec, který má vazby na bezpečnostní složky a zároveň vede v dolní komoře ruského parlamentu výbor pro informační politiku, přiznal, že úřady YouTube schválně omezují.

YouTube patří mezi nejpopulárnější sociální síť. Jak uvádí průzkum nezávislé ruské sociologické agentury Levada Centr z letošního března, platformu navštěvovalo 37 procent Rusů. Větší návštěvnost měl pouze „ruský Facebook“, síť VK, kterou navštěvuje 50 procent respondentů.