Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„O těch mučírnách jsme už věděli, věděli jsme, že se odtamtud lidé nevracejí. Šel jsem rozvážet polévku, varoval jsem lidi, kterým jsem pomáhal, přerušil jsem všechny kontakty a vrátil jsem se domů, abych na ně počkal,“ vzpomínal pro web CNN devětatřicetiletý Oleksij Sivak na poslední momenty před tím, než padl do ruského zajetí.
Že si pro něj Rusové přijdou, mu došlo poté, co byl odveden jeho soused. V tehdy okupovaném Chersonu totiž na Den ukrajinské nezávislosti, tedy 24. srpna 2022, vyvěsili ukrajinské vlajky. Oba navíc byli civilní dobrovolníci a zatímco Sivakův soused pomáhal s evakuací a předáváním informací o pozici ruských vojsk, sám Sivak organizoval pomoc a rozdával letáky.
V momentě, kdy bylo jasné, že je další na řadě, prý nepřipadalo v úvahu, aby se schovával nebo aby se snažil utéct. Byl si prý vědom toho, že ruské síly se v takových scénářích pak zaměřují na příbuzné lidí, o které mají zájem.
Pro Sivaka nakonec přišlo osm mužů, kteří ho odvedli na místní policejní stanici a poté ho údajně předali ruské Federální službě bezpečnosti (FSB). V zařízení, kam byl odveden, ho následně bili a mučili elektrickým proudem, zejména v oblasti genitálií. Nechybělo ovšem ani vyhrožování znásilněním.
„Chtěli mě ponížit. To je jasné. Co uděláte, abyste člověku způsobili co největší bolest? Ublížíte jeho ženě nebo jeho genitáliím,“ popsal pro CNN chersonský námořník, podle kterého byla zhruba polovina z několika desítek mužů, s nimiž byl zadržován, vystavena sexuálnímu násilí.
Nejen ženy
Zkušenost s tímto zacházením ze strany ruských sil je mezi Ukrajinci, včetně civilistů a vojáků, kteří byli zadrženi od doby, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, běžná. Pozorovatelé zabývající se lidskými právy však dosud informovali primárně o tom, že Rusové tyto praktiky využívají vůči vězňům a lidem zadrženým v Rusku.
Nyní se ale ukazuje, že Rusové tyto praktiky ve velkém exportují i na okupovanou Ukrajinu a podle ukrajinských státních zástupců, kteří vyšetřují sexuální násilí a zneužívání v rámci konfliktu, navíc všechny dostupné důkazy naznačují, že se jedná o záměrnou taktiku.
Výměny zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou
Výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou byla podle ruské ombudsmanky Taťjany Moskalkovové „na několik měsíců pozastavena“. Důvodem má být Ukrajina, která prý neustále předkládala nové a nové požadavky. Ve středu o tom informovala ruská agentura Interfax.
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské prohlášení vnímají jako snahu odvést pozornost od ruského porušování Ženevských konvencí týkajících se zacházení s válečnými zajatci. V minulosti se objevily zprávy například o tom, že je Rusko vraždilo nebo používalo na frontě jako lidské štíty.
Mezi příběhy o zkušenostech se sexuálním násilím v této fázi války převažují mužské oběti. Například v poslední výroční zprávě Rady bezpečnosti OSN o sexuálním násilí v souvislosti s konflikty se uvádí, že v roce 2023 bylo na Ukrajině zdokumentováno 85 případů, které se týkaly 52 mužů, 31 žen, jedné dívky a jednoho chlapce.
Reálné číslo je nicméně pravděpodobně mnohem vyšší. Jen málo mužů o svém utrpení ale veřejně promluvilo, a tyto zločiny tak často zůstávají neohlášené kvůli stigmatu a hanbě, které jsou s nimi spojeny. Skutečné statistiky bychom se tedy nikdy nemuseli dozvědět.
Součást taktiky
CNN mluvila hned s několika muži, kteří zažili podobné věci jako Sivak. Jejich příběhy tak podle stanice „dohromady zachycují to, co odborníci popisují jako systematické a pokračující používání sexuálního násilí ze strany Ruska v okupovaných oblastech v rámci jeho snahy přinutit ukrajinský lid k podřízenosti“.
„Vidíme to stále dokola v různých okupovaných regionech. Používají stejný způsob páchání sexuálního násilí, stejný způsob ponižování, stejný způsob, jak to svým obětem vysvětlují,“ sdělila webu Anna Sosonská, ukrajinská prokurátorka a vedoucí oddělení sexuálního násilí v souvislosti s konflikty na ukrajinské generální prokuratuře.
Rozhovor s ukrajinským vojákem
„Museli jsme se sami dostávat ven, protože dozorci prostě utekli. Vytahovali jsme své zraněné a dávali jim první pomoc, ale neměli jsme žádné obvazy nebo něco podobného, takže spousta mých mužů prostě vykrvácela,“ popisuje Arsen Dmytryk, jak prožíval následky útoku na vězení v Olenivce.
Také ona potvrdila, že značný počet zdokumentovaných trestných činů sexuálního násilí ze strany ruských vojáků byl spáchán na mužích, přičemž vůbec nejčastěji šlo o praktiky zahrnující elektrický proud a genitálie.
Ukrajinští prokurátoři pak zaznamenali případy, kdy ruští úředníci znásilňovali nebo se pokoušeli znásilnit své oběti za použití předmětů, jako je obušek, trubka, láhev, násada od lopaty, klacek a pero.
Cesta za spravedlností
Znásilnění a sexuální násilí představují vážné porušení Ženevských úmluv a mohou představovat válečný zločin. Pokud by navíc byly páchány plošně a systematicky, podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) jde také o zločin proti lidskosti. Rusko však vinu odmítá.
Vypátrat jednotlivé pachatele trestných činů sexuálního násilí je podle ukrajinských představitelů obtížné, nikoliv však nemožné. K začátku května již tamní prokurátoři vydali oficiální oznámení o podezření proti 42 ruským důstojníkům, podali 19 obžalob proti 28 osobám a pět jich dokonce v nepřítomnosti odsoudili.
Varování pro Ukrajinu
Ukrajina stíhá v nepřítomnosti přes tisíc lidí podezřelých z válečných zločinů. Neustále podává další a další obžaloby. Experti ale varují, že přílišná rychlost nemusí vést k potrestání viníků.
Postavit před soud jsou však Ukrajinci odhodlaní nejen přímé pachatele, ale i ty, kteří stojí nad nimi a tyto praktiky jim buď nařizují, nebo jim nezabraňují. Cesta k tomu je však ještě dlouhá a vůbec ne jednoduchá, jak Seznam Zprávy informovaly již dříve.
Stejně je tomu ale i v případě obětí a jejich vyrovnávání se s tím, co zažily. Citovaný Sivak z Chersonu například spolu s dalšími založil neformální podpůrnou skupinu, jejíž členové se mimo jiné snaží zvýšit povědomí o tom, že oběťmi sexuálního násilí se mohou stát také muži.
Ukrajina však musí zapracovat také na systému, jak se o své navrátilce ze zajetí stará. Již dříve se totiž objevily zprávy, že zajatí vojáci se až příliš rychle vracejí zpět do aktivní služby, přestože nejsou na návrat na frontu řádně připraveni.
