Článek
Desítky severokorejských vojáků překročily demarkační linii na hranici s Jižní Koreou. Píše to agentura AFP s odkazem na prohlášení jihokorejské armády. Jihokorejští vojáci reagovali na překročení demarkační linie varovnými výstřely. Podle velení jihokorejské armády jiné severokorejské vojáky v dalším incidentu zranil či zabil výbuch min v demilitarizovaném pásmu.
Velení jihokorejské armády podle agentury Jonhap tvrdí, že demarkační linii překročilo 20 až 30 severokorejských vojáků. Po varovných výstřelech z jihokorejské strany se ovšem stáhli zpět na území KLDR a jihokorejská armáda nezaznamenala žádnou další podezřelou aktivitu, píše agentura AP. Vojáci ze Severní Koreje palbu neopětovali a velení jihokorejské armády se nedomnívá, že by vojáci narušili hranici úmyslně.
Od začátku měsíce se jedná o již druhé narušení hranice z strany vojáků severokorejské diktatury. „Naše armáda pozorně sleduje severokorejské vojenské aktivity v příhraniční oblasti a zároveň se chrání před náhodnými situacemi,“ uvedl generální štáb jihokorejské armády v prohlášení. Podle Soulu Severní Korea zvyšuje stavební činnost v pohraničních oblastech na frontě, instaluje například protitankové překážky, zpevňuje silnice a pokládá miny. Cílem severokorejských aktivit v oblasti hranic je pravděpodobně ztížit severokorejským civilistům nebo vojákům útěk na jih, vedení v Pchjongjangu se tak snaží posílit kontrolu nad svým obyvatelstvem, uvedl štáb jihokorejské armády.
Při dalším dnešním incidentu v demarkační zóně zaznamenala severokorejská armáda několik ztrát kvůli výbuchu min, uvedla podle agentury AFP jihokorejská armáda.
Hraniční pásmo mezi KLDR a Jižní Koreou tvoří čtyři kilometry široké demilitarizované pásmo, které dělí na dvě stejně široké části demarkační linie. Oba státy jsou oficiálně stále ve válečném stavu, jelikož válku v letech 1950 až 1953 ukončilo jen příměří.
Do KLDR má dnes přicestovat ruský prezident Vladimir Putin. Návštěvu jihokorejské úřady bedlivě sledují kvůli obavám z rostoucí vojenské spolupráce mezi Ruskem a KLDR. Panují obavy, že by Moskva mohla Severní Koreji pomoci s jaderným programem či vývojem balistických raket výměnou za dodávky munice a střel pro ruskou armádu, která už déle než dva roky bojuje na Ukrajině.
V článku, který Putin poskytl severokorejskému tisku, ruský prezident tvrdí, že chce posílit vztahy s KLDR. Vyzval například k vytvoření obchodních a platebních systémů, které by dokázaly obejít západní sankce. Ty Putin popisuje jako „nelegální a jednostranné restrikce“. O některých sankcích vůči KLDR rozhodla v minulých letech Rada bezpečnosti OSN, jejímž je Rusko stálým členem s právem veta. V březnu ovšem Moskva v radě zablokovala rezoluci, jenž by opět o rok prodloužila práci panelu expertů, kteří na dodržování sankcí OSN dohlíží. Severní Koreji Putin také poděkoval za podporu ruské válce na Ukrajině.
