Článek
Severní Korea by mohla poslat pracovníky na obnovu dvou Ruskem kontrolovaných území na východní Ukrajině, tedy samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky (DLR a LLR). Navrhl to ruský velvyslanec v Pchjongjangu Alexander Macegora.
Pokud by se tak stalo, představovalo by to pro mezinárodní společenství další výzvu při vymáhání sankcí proti Severní Koreji.
„Především vysoce kvalifikovaní a pracovití korejští stavitelé, kteří jsou schopni pracovat v těch nejtěžších podmínkách, by nám mohli pomoci obnovit naše sociální, infrastrukturní a průmyslová zařízení zničená ustupujícími ukrajinskými nacisty,“ řekl velvyslanec ruskému listu Izvestija. Použil při tom terminologii ruské propagandy, která má ospravedlnit invazi na Ukrajinu.
Vyjádření velvyslance přichází v období, kdy vztahy mezi Kyjevem a Pchjongjangem houstnou. Minulý týden KLDR uznala jako jedna z mála zemí nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny. Obvinila také Kyjev, že vůči ní sdílí s Washingtonem nepřátelský postoj.
„Ukrajina nemá právo vznášet námitky nebo zpochybňovat naše legitimní uplatňování suverenity poté, co se dopustila činu, který vážně narušuje spravedlnost mezi národy tím, že se v minulosti aktivně připojila k nespravedlivé a nepřátelské politice USA,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí Severní Koreje.
Ukrajina v reakci na uznání samozvaných republik diplomatické styky s KLDR přerušila a vznesla obvinění, že Pchjongjang podkopává její suverenitu a územní celistvost.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že ruská žádost o podporu ze strany Severní Koreje ukázala, že Moskva „už nemá ve světě žádné spojence kromě zemí, které jsou na ní finančně a politicky závislé“.
Ukrajina pozastavila své politické a ekonomické kontakty s KLDR již kvůli sankcím OSN, které míří na zrušení severokorejského jaderného programu a vývoj balistických raket.
Sankce omezující Severní Koreu
Severokorejský režim běžně posílá své pracovníky do jiných zemí, aby vydělali zahraniční měnu, která je pro stát klíčová. Na tuto praktiku ovšem sankce OSN mířily také.
Podle nich se měli všichni takoví pracovníci vrátit zpět do KLDR do konce roku 2019. Značný počet Severokorejců ale údajně pracuje dál v zemích, jako je Rusko, Čína, Laos nebo Vietnam.
Macegora také řekl, že navzdory sankcím existuje potenciálně „spousta příležitostí“ pro hospodářskou spolupráci mezi Severní Korejí a samozvanými republikami na Donbase.
Podle něj by severokorejské továrny a elektrárny postavené Sovětským svazem mohly obchodovat s těžkým průmyslem na Donbase. Šlo by však o porušení smlouvy s OSN, jež na konci roku 2017 zakázala pořizovat průmyslové stroje a týká se i využívání elektráren.
„Ekonomická spolupráce potvrdí, že Rusko, které je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, se stalo darebáckým státem,“ řekl pro jihokorejské NK News Go Myong-hyun, výzkumný pracovník Asanského institutu pro politická studia v Soulu.
„Jakmile Rusko poruší sankce, které samo schválilo, zásadně by to podkopalo Radu bezpečnosti,“ popsal.
„Rusko nepodporuje sankce vedené USA proti Severní Koreji, například je vetuje v Radě bezpečnosti, a Pchjongjang mu na oplátku poskytuje politickou podporu, například uznáním DLR a LLR,“ řekl webu Rüdiger Frank, profesor na Vídeňské univerzitě. Podle něj jde o způsob spolupráce mezi státy formou výměny. „Konkrétní detaily se samozřejmě liší, ale v zásadě je to vzor, který jsme viděli během studené války,“ vysvětlil.
