Článek
Už ze tří stran přišly informace o přípravě další vlny severokorejských vojáků, kteří budou bojovat na straně Ruska ve válce proti Ukrajině.
O tom, že se do dvou měsíců očekávají posily z Pchjongjangu, se ve čtvrtek jen stroze zmínil nejmenovaný zdroj z Pentagonu pro deník The New York Times.
Týž den to v rozhovoru s webem The War Zone potvrdil i šéf Ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, podle něhož se mají posily skládat hlavně z jednotek obsluhujících severokorejské artilerie, salvové raketomety a balistické rakety s krátkým dostřelem.
„Neočekáváme, že uvidíme větší množství nových pozemních bojových jednotek,“ prohlásil Budanov a dodal, že severokorejské dělostřelectvo je používáno pro podporu ruských i severokorejských útoků, zatímco balistické rakety jsou využívány striktně jen pro Ruskem vybrané cíle.
V nové vlně posil mají být také instruktoři, kteří budou zaučovat ruské vojáky na severokorejských systémech.
Zbraňová podpora
Budanov přišel i se zcela novými informacemi o severokorejské zbraňové podpoře. KLDR podle něj v posledních třech měsících Rusku poskytla už 120 kusů samohybných houfnic ráže 170 mm Koksan M1978 a stejné množství salvových raketometů M1991 ráže 240 mm. Dodávky podle něj mají navíc nadále pokračovat.
O posílání těchto dvou typů dělostřeleckých systémů už loni v listopadu (ač v menších počtech) informovaly i jihokorejské zpravodajské služby, přičemž ještě předtím se objevily fotografie houfnic Koksan naložených na vlacích v hloubi Ruska.
Kromě toho Budanov nastínil, že Pchjongjang měl Moskvě během loňského roku dodat 148 kusů balistických raket s krátkým dostřelem KN-23 (Hwasong 11) a dalších 150 má přijít letos. O používání těchto raket Ruskem se ví už přibližně rok.
O „podezření“, že do Ruska dorazí další severokorejské posily, promluvil ve čtvrtek i Soul. „Vzhledem k tomu, že uplynuly čtyři měsíce od vyslání vojáků do rusko-ukrajinské války a došlo k četným ztrátám a zajetí, existuje podezření, že (Severní Korea) urychluje reakční opatření a přípravy na další vyslání vojáků,“ uvedl v prohlášení jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS).
Jihokorejci z vlastních zpravodajských informací soudí, že Severní Korea se „připravuje na rotaci nebo navýšení počtu svých jednotek v Rusku“ a mezitím posílá Budanovem zmiňované typy samohybných houfnic a raketometů. Kromě toho také Soul údajně pozoruje znamení, že Severokorejci připravují výrobu a dodávky sebevražedných dronů, které diktátor Kim Čong-un poprvé představil loni v listopadu.
Dále JSC informoval, že se KLDR připravuje na vypuštění špionážní družice a mezikontinentální balistické rakety (ICBM).
V přední linii s těžkými ztrátami
Nové informace zatím ve všech třech případech nejsou podložené ničím hmatatelným. Dosud ale podobné předpovědi od USA, Ukrajiny a Jižní Koreje vesměs odpovídají pozdějšímu skutečnému vývoji na bojišti, ač samozřejmě konkrétní čísla vojáků či techniky nikdy nelze spolehlivě ověřit.
Dosud mělo na pomoc Rusku ve válce na Ukrajině být posláno asi 10 až 12 tisíc vojáků, kteří podle výpovědí ukrajinských vojáků bojují v první linii bez podpory těžké techniky, mají dobrou morálku, střelecké i fyzické schopnosti, ale zároveň i ztráty (podrobně jsme dostupné informace o jejich významu popsali zde).
Podle Soulu bylo zabito 300 Severokorejců a 2700 zraněno. Kyjev mluví dohromady o 4000 mrtvých a raněných a západní zdroje BBC nedávno zmínily stejné číslo.
Širší spolupráce, než se čekalo
K oficiálnímu posvěcení spolupráce Ruska s KLDR došlo po návštěvě Vladimira Putina v Pchjongjangu v červnu 2024, připomněla agentura Reuters. Tehdy oba lídři podepsali dohodu o strategickém partnerství, která zahrnuje i pakt o vzájemné obraně. KLDR nicméně do Ruska začala ve velkém posílat munici už v roce 2023.
Nové informace naznačují, že rozměry spolupráce ani vyslání prvních tisíc vojáků nemusely dosáhnout svého vrcholu a Pchjongjang i Moskva jsou ochotny jít ještě dál.
Už loni se kvůli zprávě deníku The New York Times, odvolávající se na zdroje ze západních tajných služeb, pracovalo i s hypotézou, že vyslat do Ruska vojáky nebyl nápad ruského prezidenta, ale Kim Čong-una, který tak může chtít přimět Rusko k větší ochotě poskytnout Severokorejcům moderní zbraně.
