Severní Korea dodala Rusku výzbroj až za 5,5 miliardy dolarů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Německá Nadace Friedricha Neumanna publikovala studii, ve které analyzuje obchod se zbraněmi mezi Ruskem a Severní Koreou. Mimo to dokument hodnotí dopad přítomnosti severokorejských vojsk na Ukrajině.

Autorka studie Olena Guseinová z jihokorejské Hankuk univerzity zahraničních studií analyzovala zprávy zpravodajských služeb, uniklé dokumenty a ceny munice z předchozích severokorejských zbrojních obchodů, píše na svém webu německá nadace.

Podle její analýzy se hodnota současných dodávek zbraní odhaduje až na 5,5 miliardy dolarů (v přepočtu přibližně 129 miliard korun). Studie však upozorňuje na to, že KLDR svoje obchody tají, a proto nemusí výše jejího odhadu zcela odpovídat. Odhaduje však, že se objem severokorejských dodávek zbraní do Ruska od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 pohybuje nejméně v rozmezí od 1,7 až do 5,5 miliardy dolarů.

Z dokumentu tak vyplývá, že díky spolupráci s Ruskem by mohla Severní Korea výrazně posílit svou ekonomiku. Jihokorejská centrální banka odhaduje celkový objem severokorejského hrubého domácího produktu (HDP) za loňský rok na ekvivalent 23 miliard dolarů (539 miliard korun), uvedla ČTK.

Studie také upozorňuje na to, že by další stovky milionů mohla Severní Korea získat od Ruska za vyslání svých vojáků do boje proti Ukrajině. Jejich přítomnost v Rusku potvrdil ve středu americký ministr obrany Lloyd Austin. „Vyhodnocujeme, že Severní Korea přesunula od začátku do půlky října na východ Ruska nejméně 3000 vojáků,“ řekl ve středu bezpečnostní poradce Bílého domu John Kirby.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil v pátek na telegramu, že Rusko nasadí podle rozvědky severokorejské vojáky na bojišti od 27. či 28. října.

Počtu nasazených severokorejských vojáků se v dokumentu dotkla také Guseinová. Podle ní je nasazení více než 20 000 vojáků nepravděpodobné, a to kvůli tomu, aby se neohrozila stabilita severokorejského režimu. V potaz bere i riziko zběhnutí vojáků a omezené zdroje. Jak moc se však vojáci do bojových operací proti Ukrajině zapojí, se teprve ukáže.

Studie ukazuje, že vztahy mezi oběma zeměmi posilují od začátku války na Ukrajině v únoru 2022. Za rok 2023 byl jejich objem obchodu 34,4 milionu dolarů, přičemž již v první polovině letošního roku došlo k navýšení na 52,9 milionu dolarů.

Mezi státy se také zvyšuje počet diplomatických návštěv. Podle mediální analýzy autorky se od července 2023 mezi zeměmi konají v průměru dvě setkání na vysoké úrovni měsíčně. V letošním roce proběhlo více než 24 takových setkání. V posledních třech desetiletích jich bylo méně než pět.

Připomeňme, že sám ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR letos v červenci, přičemž do země naposledy zavítal v roce 2000. Během návštěvy podepsal se severokorejským prezidentem Kim Čong-unem vzájemný obranný pakt. Loni v září se naopak severokorejský vůdce vydal do Ruska, kde se se svým ruským protějškem setkal.

Guseinová tvrdí, že se Moskva obrací na Pchjongjang kvůli obrovské potřebě munice. Mimo to server německé nadace uvádí, že cílem Ruska je vyvinout tlak na země jako Jižní Korea a Japonsko, aby přehodnotily svůj postoj k podpoře Ukrajiny.

Podle studie by měla EU přijmout opatření ke zmírnění rizik a negativních důsledků rostoucí spolupráce obou zemí. Dále by měla zlepšit sankční strategii, aby účinněji monitorovala finanční toky do Ruska. Důraz by se měl klást zejména na takové, které financují vojenské aktivity a obchod se zbraněmi se Severní Koreou.

Analýza dokumentu doporučuje posílit podporu podobně smýšlejících zemí v Indo-pacifiku, zejména Jižní Koreje a Japonska, prostřednictvím posíleného bezpečnostního a hospodářského partnerství, které by jim pomohlo vzdorovat tlaku Moskvy.