Setkání velikánů. Pět témat, kterým se Biden a Si nemůžou vyhnout

Když Si Ťin-pching na americké půdě přistál naposledy, panovaly u něj doma i ve světě zcela jiné podmínky. Ve svém floridském sídle ho v roce 2017 přivítal tehdejší americký prezident Donald Trump a čínský lídr stál v čele země, která byla stále na vzestupu a jejíž ekonomika překonávala prognózy.

Situace se však od té doby změnila a trhliny v „čínském snu“ se postupně prohloubily. Si se dnes snaží oživit skomírající čínské hospodářství, které se po uvolnění přísných pandemických opatření ještě plně nezotavilo, tamní trh s nemovitostmi je v krizi a nezaměstnanost mladých lidí dosahuje rekordních hodnot.

Ani lídr na druhé straně stolu ovšem neřídí zemi zcela bez potíží. Amerického prezidenta dlouhodobě zaměstnávají mezinárodní krize, jako je válka na Ukrajině nebo nejnovější konflikt v Pásmu Gazy. V době, kdy se Joe Biden uchází o znovuzvolení do Bílého domu, je tak i nadále eskalující napětí ve vztazích s Čínou jistě to poslední, po čem touží.

„V době, kdy oba čelí domácím i zahraničněpolitickým výzvám, je tu menší motivace, aby se snažili jít jeden po druhém, a naopak o něco větší stimul, aby stabilizovali své vztahy,“ uvedla pro web CNN Yun Sun, ředitelka Čínského programu v think tanku Stimson Center ve Washingtonu.

Očekávání, že na středečním jednání v San Francisku dojde mezi zeměmi k zásadnímu průlomu, nejsou zrovna vysoká. Jedná se však o důležitý moment ve vztazích mezi největšími světovými velmocemi. Seznam Zprávy proto vybraly pět zásadních témat, kterým se lídři ve společném rozhovoru zřejmě nevyhnou.

Americko-čínská komunikace o vojenských otázkách dostala zabrat po loňské návštěvě bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, který Čína vnímá jako vzbouřeneckou provincii. Rozhodnutí tehdy Číňané kritizovali a země na protest pozastavila většinu komunikačních kanálů mezi vyššími vojenskými představiteli.

Podle vysokých zástupců americké administrativy se Číňané tyto linky stále „zdráhali“ obnovit, a Biden tak na setkání se svým čínským protějškem půjde s plánem „asertivně tlačit“ na jejich obnovení. Nastolení pořádku v této oblasti je totiž důležitým faktorem nejen pro zmírnění napětí v Jihočínském moři a Tchajwanském průlivu.

Lyle Goldstein, ředitel pro asijskou angažovanost v think tanku Defense Priorities, pro web NPR například uvedl, že přímější komunikace mezi oběma tábory je něco, co by mohlo pomoci v případě větší krize.

„Viděl jsem, jak kontakt s Čínou ovlivňuje pohled vrcholných amerických vojenských představitelů na situaci. Myslím, že se stanou tak nějak umírněnějšími; částečně proto, že musí věnovat čas rozhovorům s těmito lidmi tváří v tvář,“ cituje NPR odborníka. „A myslím, že tak je to i naopak, tato interakce je klíčová.“

Jedním z dalších témat očekávaného setkání bude jistě i již zmíněný Tchaj-wan, který je v posledních letech stále častěji zdrojem neshod mezi oběma zeměmi. Peking totiž ostrov považuje za součást pevninské Číny a v minulosti slíbil, že ho se zbytkem země „sjednotí“.

Právě tyto hrozby ještě více kalí čínsko-americké vztahy poté, co Rusko loni v únoru provedlo invazi na Ukrajinu. Řada analytiků se obává, že Čína by se po ruském vzoru mohla Tchaj-wanu zmocnit vojensky. Obavy přiživují vojenská cvičení čínské armády, která v okolí ostrova čas od času probíhají.

Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem dnes neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon, Taiwan Relations Act, ale zajišťuje ostrovnímu státu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně. Sám Biden se také opakovaně nechal slyšet, že Tchaj-wanu přispěchá na pomoc, což Peking neslyší rád.

Při svých předchozích setkáních - ať už osobních, nebo virtuálních - proto Si varoval svůj americký protějšek, aby si ohledně Tchaj-wanu „nezahrával s ohněm“. Očekává se tedy, že i středeční setkání bude v momentě, kdy toto téma přijde na řadu, bouřlivé.

Jedním z hlavních témat setkání by podle hongkongského webu South China Morning Post mělo být i nebezpečí umělé inteligence. Prezidenti by podle zdrojů serveru měli dokonce uzavřít dohodu, kterou se zaváží k zákazu používání umělé inteligence v autonomních zbraních, jako jsou bezpilotní letouny, a při řízení a rozmísťování jaderných hlavic.

Washington a Peking již v minulosti vyjádřily obavy z neregulovaného využívání této technologie k podněcování konfliktů a to, že by se také toto téma mělo stát součástí čínsko-amerického rozhovoru, ocenili i odborníci, které již zmiňovaný list oslovil.

„Vzhledem k některým problémům, které jsme dosud s umělou inteligencí zaznamenali, je nezbytné, aby ve velení a řízení jaderných zbraní zůstal člověk,“ uvedla například Bonnie Glaserová, výkonná ředitelka German Marshall Fund of the United States.

Hmatatelným výsledkem rozhovoru si ale není jistá třeba Oriana Skylar Mastro, která působí na Stanfordově univerzitě a která upozornila třeba na to, že Čína je velmi „citlivá“ na koncept kontroly zbrojení, jelikož má mnohem menší arzenál než USA. „Nejsou ochotni se do toho zapojit a nemyslím si, že se tento postoj změní,“ vysvětlila politoložka.

Kromě otázky Tchaj-wanu či obnovení vojenské komunikace se dvojice lídrů bude zřejmě věnovat také fentanylu, který se v poslední době dostal na vrchol seznamu problémů, které znepokojují Bidenovu administrativu. Látka totiž ve velkém zaplavila drogovou scénu v USA a v důsledku předávkování už zemřela řada lidí.

Americké ministerstvo spravedlnosti navíc minulý měsíc oznámilo několik obvinění proti čínským společnostem a státním příslušníkům, které viní ze zločinů souvisejících s výrobou fentanylu a metamfetaminu, distribucí syntetických opioidů a prodejem chemikálií používaných k jejich výrobě.

Způsob, jakým Biden řeší a bude řešit problémy s fentanylem ve vztahu k Číně, ho zřejmě navíc bude doprovázet po celou prezidentskou kampaň v roce 2024. Republikáni již déle důsledně kritizují Bidenův přístup k situaci na jižní hranici USA a tvrdí, že politika jeho administrativy povzbuzuje k tomu, aby se tudy drogy do USA dostávaly.

Právě mexickým drogovým kartelům pak Čína podle Američanů slouží jako dodavatel.

Posledním slonem v místnosti bude i již zmíněná ruská válka na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě. I když od loňského února Čína hlásá, že zaujímá neutrální postoj, odborníci její přístup popisují spíše jako proruskou neutralitu, čímž si od USA vysluhuje ostrou kritiku.

Nejen představitelé Bílého domu také opakovaně varovali před možností, že Čína poskytne Rusku při invazi na Ukrajinu přímou podporu. To sice Peking odmítá, jeho slovům o neutralitě však nepomáhá ani to, že se Si minulý měsíc v Pekingu setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který byl jeho hostem na výročním summitu velkého projektu na budování infrastruktury s názvem Nová Hedvábná stezka.

Čína pak tvrdí, že je neutrální i ve válce mezi Izraelem a Hamásem. Bidenova administrativa ovšem soudí, že Čína by mohla mít vliv na to, jak se bude vyvíjet další fáze konfliktu. Hlavní roli zde hrají dobré čínské vztahy s Íránem, který je hlavním podporovatelem palestinské radikální skupiny Hamás, jež vládne v Pásmu Gazy a jež stojí za teroristickými útoky na Izrael ze 7. října.

„Prezident Biden upozorní prezidenta Si na to, že Írán jednající eskalačním a destabilizujícím způsobem, který podkopává stabilitu na celém Blízkém východě, není v zájmu Číny ani žádné jiné odpovědné země,“ nastínil v pondělí Bidenovy plány prezidentův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.