Setkání plné naděje narušil vetřelec. Maďarsko sžírá nepřátelství

/Od naší zvláštní zpravodajky v Budapešti/

Je brzké sobotní odpoledne a já v metru vystupuji na stanici Keleti pályaudvar, budapešťském nádraží. Běžím k nástupišti číslo 2 – leží spolu s jedničkou poměrně daleko od hlavní brány, což je detail, který jsem do svého cestovního plánu nezapočítala. Na poslední chvíli nastupuji do vlaku.

Rozjíždí se; jedeme směr Jászberény, kde se koná předvolební mítink „duhové“ opoziční šestikoalice. Kromě místního kandidáta do maďarského parlamentu tam má přijet i možný příští premiér Péter Márki-Zay. Jak se později dozvídám, ten den je to jeho čtvrtá zastávka.

Skoro třicetitisícové město leží asi šedesát kilometrů na východ od Budapešti, dostat se do něj veřejnou dopravou je ale oříšek. Asi hodinu vlakem, přestup v Nagykátě, poklusem z vlakového nádraží na autobusovou zastávku – a pak ještě asi třicet minut autobusem. Před čtvrtou odpolední vystupuji v Jászberény.

Předvolební setkání se koná u místního potoka na malém prostranství, kde už na politiky čeká dobrých pár stovek lidí. V rukou mají připravené transparenty, které dovezli organizátoři.

„Moc patří lidem,“ hlásá jedna z cedulí. „Pouze vzhůru!“ vyzývá další transparent. Stejné opoziční heslo čtu také na reklamních větrovkách v peprmintové barvě, které mají někteří z místních na sobě.

Slunce klesá nad horizont a zaplavuje místo zlatým světlem, do kterého o několik chvil později mžourají řečníci, mezi nimi i zástupce koaliční strany Momentum Lajos Lőcsei. Na pódiu se pak objeví Otto Kertész, který kandiduje do parlamentu za jednotnou šestikoalici v místním volebním obvodu. „Maďarsko mělo po pádu komunismu nejlepší pozici na startovní čáře, teď je na tom ale nejhůř ze zemí visegrádské čtyřky,“ říká politik.

Vítr Kertészovi odvane připravené kartičky s poznámkami, publikum se baví a politik navazuje – tentokrát spatra. Mluví o sociálních problémech, zejména takových, které sužují maďarské důchodce. Těch je v davu spousta. Zmiňuje například nízké důchody, z nichž se podle něj „nedá vyžít“.

Lidé tleskají: politik jim mluví z duše, jak mi následně řekne důchodkyně v béžové bundě. Je neochvějně přesvědčená o tom, že pokud opoziční koalice zvítězí, Maďarsko se změní – samozřejmě k lepšímu.

Podle přítomných by se ona změna měla odehrát pod taktovkou lídra Pétera Márki-Zaye. Statného muže v černém obleku, na němž má přišpendlenou modrou stuhu – symbol koalice. Kolem konzervativního politika – starosty města Hódmezővásárhely, jehož si jako svého lídra koalice zvolila už loni v říjnu – se utváří hlouček novinářů i příznivců.

Márki-Zay působí, že si udržuje odstup, rozdává nicméně úsměvy a fotí se s každým, kdo o to stojí. Nakonec vystoupá na pódium, kde vlají reklamní bannery s jeho obličejem v nadživotní velikosti. A davy jásají, do mávání s transparenty dávají obzvlášť velkou energii. V očích některých lidí v publiku se zračí naděje – jako by pro ně řečník představoval maják v rozbouřeném moři maďarské politiky.

„Plně souhlasím se vším, co kandidáti říkají a čím pro maďarskou společnost jsou. Márki-Zay mluvil o koaličním programu a některých jeho bodech, které se dotýkají celé společnosti – například lidí, kteří žijí od výplaty k výplatě,“ vysvětluje mi inženýr Arpád.

Vyjadřuje obavy z toho, že by mohla nastat situace, kdy koalice ve volbách zvítězí, ale nezíská dvě třetiny křesel v parlamentu. Což by jí značně ztížilo vládnutí. „Víte, na mnoha vysokých a důležitých pozicích jsou teď lidé dosazení Fideszem. Řeknu vám příklad: máme rozpočtovou radu, jež rozhoduje o tom, zda je navrhovaný maďarský rozpočet realistický. Rada je složená ze tří lidí. A nejméně dva z nich jsou Orbánovi lidé. A když tato rada po volbách prohlásí, že rozpočet není realistický, parlament se bude muset rozpustit. Je to past,“ říká suše Arpád.

Při lídrově projevu, suverénně nejdelším ze všech řečníků, se na dosud poklidné akci objevuje narušitel. Viditelně podnapilý postarší muž přišel na akci s ručně vyrobeným transparentem, na němž opozici osočuje z toho, že by do Maďarska zavlekla ozbrojený konflikt. Ten, který na Ukrajině rozpoutalo Rusko.

„Nechci válku,“ stojí mimo jiné na desce přibité k tyči. Totožnou rétoriku razí i vládní strana Fidesz v čele s Viktorem Orbánem. Nečinnost (nejen) v otázce sankcí vůči Rusku, na které má maďarská vláda vazby, premiér Orbán vysvětluje právě tím, že nechce válku.

Ochranka opilého protestujícího s kovovou vojenskou přilbou na hlavě nevybíravě pacifikuje a do potyčky se zapojují i místní muži. Muž se motá a v jednu chvíli padá na zem. Je to vypjatý, nepříjemný moment. Dokazuje, jak nepřátelská atmosféra mezi oběma tábory panuje – dialog už není řešením ani cestou k jeho nalezení.

Kandidát na premiéra se k válce ostatně později vyjadřuje: „Viktor Orbán sám v rámci Evropské rady odsouhlasil dodávku zbraní na Ukrajinu, což je něco, z čeho mě teď osočuje. Ale on sám byl přitom pro. A já kroky Evropské unie podporuji – Vladimira Putina musíme zastavit na Ukrajině, jinak bude pokračovat do Maďarska nebo Polska. Je to i náš národní zájem zastavit šéfa Kremlu.“

„Souhlasím nicméně s tím, že premiér Orbán neutnul dodávky plynu z Ruska, že nepodpořil sankce týkající se energetiky. Jsme v tomto ohledu na Rusku do velké míry závislí,“ dodává Márki-Zay při promluvě k novinářům.

Incident pravděpodobně půlka přítomných ani nepostřehla, celou dobu k nim totiž s výraznou kadencí promlouval kandidát na premiéra. Na místě se sešli různí lidé – od důchodců přes rodiny až po skupiny mladých lidí, kteří sotva nabyli voličského práva.

„Pro Fidesz jsem nikdy nehlasovala. Je mi teď 44 let, jsem ekonomka a vím, jak moc lžou a podvádějí. Takže proto jsem teď tady. Vláda teď vysílá signál, že si může dělat, co chce,“ komentuje Ildiko, která na mítink přišla se svým synem.

„Co se ekonomické otázky týče, nemyslím si, že by se cokoliv změnilo, ať už bude u vlády kdokoliv. Ale jde zejména o změnu mentality. Mám syna, který teď nemá žádnou budoucnost – a já bych si přála, aby ji měl. Abych ji měla i já a vzdělávací sektor i zdravotnictví. A taky aby se méně podvádělo – my sice dostáváme zdroje od Evropské unie, ty se ale rozkrádají, což dokazují i zjištění Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),“ uzavírá Ildiko.

V davu panuje jasná, vzhledem k okolnostem akce nepřekvapivá shoda: vláda Viktora Orbána musí pryč. „Podívejte, Péter zmínil, že souhlasí s Orbánovými opatřeními vůči migrační krizi. Tedy s tím ochranným plotem na jihu Maďarska. Podle mě tohle ale není opravdový problém. Ten plot je nějak omezeně dlouhý, takže je to spíš symbol, nic víc, utrácíme za něj ale peníze. No a Orbán takhle představuje různá opatření, která lidem podává jako velká vítězství, řešení velkých problémů. Ale je potřeba vnímat to, jak to pak vypadá v každodenní praxi. Jeho slovům to neodpovídá,“ podotkl například inženýr Arpád.

Jak projev kandidáta na premiéra končí, zvyšuje se i jeho intenzita. Márki-Zay mluví o Orbánovi a opakuje hesla opozice. Místní nejprve souhlasně kývají hlavou, tu a tam se někdo neudrží a něco vykřikne na znamení podpory. Pak už všichni jen tleskají a hvízdají. Akce se vydařila.

Do cesty mi po skončení projevů vkročí vysoký šedovlasý muž. „Já budu rozhodně volit Márki-Zaye, nelíbí se mi kleptokracie, což je přesně to, co teď v Maďarsku máme. Zemi, v jejímž čele stojí někdo, kdo hraje zcela podle pravidel Vladimira Putina a jehož vláda funguje na systému korupce. A já mám tady v Maďarsku tři děti a čtyři vnoučata a nechci, aby vyrostly v zemi, která připomíná nějakou banánovou republiku. Maďarsko je skvělá země, jen má mizernou vládu,“ říká Peter, učitel s britským i maďarským občanstvím.

Peter žil před odchodem Velké Británie z Evropské unie právě na britských ostrovech. Teď se považuje za brexitového uprchlíka a perfektním britským přízvukem, který na maďarském venkově působí až nepatřičně, vysvětluje, že souhlasí se vším, co Márki-Zay řekl. „Nepodepsal bych to do posledního slova, to ne, ale v zásadě s ním souzním. Je příliš zjevné, jak moc je Fidesz oportunistický, že nemá vlastní ideje a všechno postaví na hlavu, aby mu to hrálo do karet,“ říká k projevu opozičního lídra.

„Všechny zločince pošleme do vězení,“ říká novinářům po skončení eventu rozhodně Péter Márki-Zay. „A kriminálník je každý, kdo krade,“ shrnuje s tím, že za mříže by šli členové Fideszu v čele se „zlodějem“ Viktorem Orbánem.

Akce skončila právě včas; venku se citelně ochladilo a slunce už zapadlo za obzor. Na travnatém prostranství to ještě chvíli žije – lidé vstřebávají prožitky poslední hodiny a půl a postávají v hloučcích. Opozice v čele s Márki-Zayem možná toho dne pár nerozhodnutých voličů přesvědčila. A v těch, kteří ji přišli podpořit, zalila semínko naděje, že možná brzy přijde změna.