Hlavní obsah

Evropa se probouzí. Donutila ji třídenní šoková terapie s Američany

Foto: Úřad ukrajinského prezidenta

Na mnichovské bezpečnostní konferenci se mluvilo hlavně o válce na Ukrajině a o změně americké politiky. Na snímku ukrajinská delegace v čele s prezidentem Zelenským.

Odsunutí Evropy na druhou kolej v otázce Ukrajiny i kritika amerického viceprezidenta překvapily evropské lídry. Francouzský prezident Macron po mnichovské bezpečnostní konferenci svolal krizové jednání.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropa se probouzí, shodují se experti, které Seznam Zprávy oslovily, aby zhodnotili letošní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Byť hmatatelné výsledky intenzivního třídenního fóra jsou podle nich nejisté, jedno je jasné – geopolitické rozložení sil se mění a Evropa si musí ujasnit svou roli.

Podle bezpečnostního analytika a bývalého českého diplomata v Rusku Vladimíra Votápka si evropští lídři konečně uvědomili realitu, tedy že na Spojené státy už nemůžou spoléhat jako na bezpečnostního garanta. USA chtějí snižovat své angažmá v Evropě a chtějí, aby Evropa platila víc za svou obranu.

„Minulé bezpečnostní záruky neplatí a Washington už není ochoten ani schopen hrát stejnou roli jako dřív,“ říká s tím, že Evropa si musí zajistit vlastní obranu a jednat rychle.

Seznam Zprávy shrnují šest klíčových momentů konference.

Studená sprcha od viceprezidenta Vance

Apel na Evropu přinesl hned první den konference, kdy před evropskými lídry vystoupil americký viceprezident J. D. Vance. Přední světové deníky o něm psaly jako o studené sprše, šoku a zahájení ideologické války. Vance překvapivě nezaměřil svůj projev na situaci na Ukrajině, ale věnoval se otázkám svobody slova v Evropě.

Americký viceprezident se domnívá, že evropští lídři mají více naslouchat svým občanům, kteří podle něj požadují především přísnější regulaci migrace.

Foto: Mnichovská bezpečnostní konference

Americký viceprezident J. D. Vance během pátečního projevu v Mnichově.

Vance kritizoval přístup některých evropských vlád k populistickým stranám, které podle něj čelí neoprávněnému pronásledování. Naznačil, že Evropa má potíže s tím respektovat odlišné názory, načež někteří evropští politici poukázali na potíže ve Spojených státech, včetně rozhodnutí Bílého domu vyloučit z tiskového centra agenturu AP.

„Byla to jen jakási skandální ideologická MAGA čtvrthodinka, kterou se pan viceprezident z nějakého důvodu rozhodl přednést na mnichovské bezpečnostní konferenci. Se skutečnou bezpečnostní situací v Evropě a ve světě to mělo jen velmi málo společného. Snažil jsem se v tom najít nějakou racionální linku, ale beru to spíš jako promarněnou příležitost,“ říká pro Seznam Zprávy Votápek.

Vance se v Mnichově setkal s kandidátkou strany Alternativa pro Německo (AfD) na kancléřku Alicí Weidelovou, aniž by jednal s kancléřem Olafem Scholzem. Podle amerického deníku The New York Times Vancova podpora AfD jen ukázala, že „tvrdá protipřistěhovalecká politika se stala nití, která pevně spojuje globální mozaiku populistických hnutí“.

Zelenského apel na evropskou armádu každého nezaujal

Během druhého dne konference v Mnichově vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjvyzval Evropu, aby vytvořila vlastní ozbrojené síly. „Už opravdu nastal čas,“ řekl lídr země, která vstupuje do čtvrtého roku plnohodnotné ruské invaze.

Evropská armáda by podle něj neměla nahrazovat Severoatlantickou alianci (NATO), ale spíše vyvážit podíl Spojených států na transatlantické bezpečnosti. Podle Zelenského ukrajinský boj proti Rusku ukázal, že základ pro takovou armádu již existuje.

Zelenského apel se setkal s podporou, ale i kritikou. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski řekl, že žádná taková armáda nebude. Když vysvětloval proč, prohlásil, že „bychom měli být opatrní s tímto termínem, protože lidé tomu rozumí různými způsoby“, informovala agentura Reuters.

Foto: Mnichovská bezpečnostní konference

Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

„Když to Zelenskyj vytáhl, tak jsem se upřímně pousmál, protože je to téma, které se tu probírá už 30 let,“ komentuje projev pro Seznam Zprávy politický geograf Libor Jelen z Univerzity Karlovy.

„Těžko říct, do jaké míry může být katalyzátorem ukrajinská válka, protože názory a postoje jednotlivých členských států jsou velmi rozdílné. Vytvořit nějaké společné komuniké o zahraniční politice je už dost složité, natož aby šlo o něco tak zásadního, jako je obranná politika,“ vysvětlil Jelen.

Analytik a bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský považuje za důležité, aby evropská armáda fungovala v souladu s aliancí. „Pokud by zaváděla vlastní pravidla neslučitelná s NATO a zároveň bránila spojeneckým zemím prodávat v Evropě zbraně, tak říkám ne,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Votápek vznik evropské armády nepovažuje za nemožný, ale také mluví o nutnosti zajistit soulad s NATO.

„NATO má jasně vyčleněné jednotky pod svým velením, ale v Evropě může vzniknout i armáda, která nebude přímo podřízená NATO, ale bude s ním koordinována. Například by jednotlivé evropské země mohly vytvořit vojenské jednotky z ukrajinských migrantů,“ navrhuje analytik s tím, že by za to mohli získat výhody, jako je občanství nebo trvalý pobyt.

Zelenskyj odmítl Trumpovu nabídku k cenným kovům

Během mnichovské bezpečnostní konference vyšlo také najevo, že Zelenskyj odmítl americkou nabídku na převzetí 50 % práv na ukrajinské vzácné kovy výměnou za vojenskou pomoc.

Nejprve o tom informoval britský deník Financial Times, ale následně to potvrdil přímo ukrajinský prezident. Stěžoval si na to, že dohoda, kterou mu tento týden v Kyjevě předložil americký ministr financí Scott Bessent, neobsahuje jasné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

„Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj v Mnichově. „Musí to být napsáno po právní stránce správně,“ citovala jeho vyjádření pro novináře agentura ČTK.

Analytik Votápek odmítnutí nabídky hodnotí jako taktický manévr, jehož cílem bylo získat čas a prostor pro lepší podmínky. Je přesvědčený, že s tímto rozdílem mezi americkou nabídkou a ukrajinskými potřebami jednání o cenných kovech neskončila.

Ukrajinské cenné kovy

Kyjev by mohl svými zdroji lithia pomoci Evropě s přechodem na zelenou energii a snížit její závislost na Číně. Ložiska na Ukrajině jsou ovšem pod neustálou hrozbou okupace. Jejich přínos navíc nelze přeceňovat, míní expert.

Evropa nebude součástí mírových jednání, vzkázaly USA

Zatímco zástupci Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů, evropské státy zůstanou mimo. V Mnichově to dal najevo zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg.

„Co nechceme, je, aby se z toho stala velká skupinová diskuze,“ citovala jeho slova americká stanice CNBC. „Vzpomeňte si na Minsk 2 (jednu z dohod o řešení války na východní Ukrajině, pozn. red.) - byla tam skupina evropských lídrů a nešťastně selhali,“ prohlásil Kellogg. Jednání o dohodě se tehdy zúčastnili lídři Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Francie a Německa.

Kellogg se tak hned druhý den konference postaral o druhý americký šok pro Evropu. Například český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že pokud má Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být při těchto jednáních přítomna.

Kellogg zároveň slíbil, že Američané budou při rozhovorech brát v úvahu názory evropských spojenců. Podle informací agentury Reuters jim zaslali dotazník, v němž se jich ptali na jejich představy o bezpečnostních garancích pro Ukrajinu i na to, co v tomto směru můžou udělat Spojené státy.

Trumpův zmocněnec také řekl, že Ukrajina se rozhovorů zúčastní. Podle informací zahraničních médií, například stanic BBC a NBC, z diplomatických kruhů ale Kyjev zatím pozvánku do Saúdské Arábie nedostal. Připomeňme, že na zahájení mírových rozhovorů o Ukrajině se tento týden telefonicky dohodli přímo Trump a Putin.

Bezpečnostní analytik Votápek se obává, že Evropa nemá reálný vliv na to, zda se Rusové s Američany sejdou a jestli se jim podaří něco vyjednat. Otázkou podle něj je, jestli bude případná mírová dohoda pro Ukrajinu počítat s tím, že se Evropa zapojí do její realizace.

„Pokud ano - a vše nasvědčuje tomu, že prezident Trump například počítá s přítomností evropských vojáků na hranici mezi bojujícími stranami - pak je jasné, že se to musí domluvit s Evropou. Bylo by absurdní, kdyby se rozhodlo, že vojáci z Evropy budou součástí nějakého uspořádání, aniž by se nás někdo zeptal,“ podotkl bývalý diplomat.

Jako Mnichov pro Československo?

Právě proto, že se Američané chystají s Rusy o budoucnosti Evropy zřejmě jednat bez ní, během konference často zaznívaly připomínky politiky appaesementu, tedy ústupků a usmiřování, kterou západní Evropa před druhou světovou válkou uplatňovala vůči nacistickému Německu.

Tomu samozřejmě nahrávalo, že se setkání konalo v Mnichově, stejně jako konference, na které se v roce 1938 Německo, Francie, Británie a Itálie bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí s převážně německým obyvatelstvem.

Před upadnutím do „pasti appeasementu“ varoval na závěr konference přímo její šéf Christoph Heusgen. Už předtím ale podobné úvahy zazněly i od šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové nebo od polského premiéra Donalda Tuska. „Jako historik a politik dnes mohu říci jen: MNICHOV. NIKDY VÍCE,“ napsal Tusk na síti X.

Těžké chvíle pro ukrajinskou energetiku

Velkou část zimního období se těžce poškozené ukrajinské energetice podařilo překonat poměrně hladce. Tyto a následující dny budou ovšem patrně krušné.

I ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru s přední novinářkou americké CNN Christiane Amanpour uvedl, že v Mnichově už z principu a obav z historických paralel nic nepodepíše.

„Tady se na ničem nedohodneme, protože to je Mnichov,“ řekl po svém projevu před evropskými lídry s tím, že k žádným rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny nemůže dojít.

Politický geograf Libor Jelen se domnívá, že současná situace není s Mnichovem z roku 1938 přímo srovnatelná. Obává se ale postupného slábnutí podpory Ukrajině v některých zemích. V Česku by podle něj mohlo téma Ukrajiny sehrát roli před podzimními parlamentními volbami, pokud bude tato otázka „správně marketingově uchopena“.

Jelen dodává, že naštěstí existují země, jako je Polsko nebo pobaltské státy, které i nadále budou klást důraz na podporu Ukrajiny. Zmiňuje i důležitou roli Británie a Francie v evropské bezpečnosti. „Tyto státy mohou mít zásadní vliv na to, jakým směrem se bude evropská podpora Ukrajiny ubírat,“ říká.

Krizové jednání v Paříži

Smršť nepříznivých amerických náznaků budou už v pondělí probírat v Paříži lídři klíčových evropských zemí. Oficiálně je francouzský prezident Emmanuel Macron svolal, aby prodiskutovali situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost, ale tlaku ze Spojených států se jen těžko můžou vyhnout.

Očekává se, že se jednání zúčastní představitelé Francie, Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska a Dánska, kteří budou zastupovat pobaltské a skandinávské země. Dorazit by měl i generální tajemník NATO Mark Rutte a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podle analytika Votápka bude záležet na konkrétních krocích těchto států. „Pokud se dohodnou na pomoci Ukrajině, včetně vyslání jednotek na její území, bude to pozitivní signál pro Kyjev. Pokud se ale rozhodnou síly neposlat, situace pro Ukrajinu se zkomplikuje,“ říká pro Seznam Zprávy.

Lídři by podle informací britského deníku The Guardian z diplomatických kruhů mohli mluvit i o možnosti, že by se Ukrajina automaticky stala členem NATO, pokud by Rusko jednoznačně porušilo budoucí příměří. I Spojené státy daly už dříve najevo, že ten, kdo případnou dohodu poruší, musí čelit „devastujícím následkům“.

Evropské státníky do budoucna čeká i otázka zajištění bezpečnosti vlastního území. Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden při jednání v NATO naznačil, že za 10 až 15 let by v Evropě nemuselo být tolik amerických vojáků jako dosud. Aktuálně jich je zhruba 80 tisíc.

Doporučované