Článek
Nejteplejší léto v Řecku
Vlna veder a sucha zasáhla téměř celou Evropu, nejtepleji bylo na Pyrenejském ostrově, kde teploty překročily 46 stupňů. Řecko má pak za sebou nejteplejší a nejsušší léto od začátku měření.
Na základě předběžných údajů unijního systému Copernicus řecká meteorologická služba uvedla, že například letošní srpen byl druhým nejteplejším od roku 1960, kdy v zemi začala soustavná měření. Letošní červen a červenec pak byly nejteplejšími v řadách červnových a červencových měření od roku 1960. V průměru se letní teploty od roku 1960 zvýšily o 2,4 stupně. V Řecku bylo letos tématem dokonce časté umírání kvůli vedrům.
Letos bylo na planetě poprvé tepleji o více než 1,5 stupně Celsia než v předindustriálním období mezi lety 1850 a 1900, uvádí služba Evropské unie Copernicus pro změnu klimatu.
Turisté se na snímku osvěžují vodou před chrámem Parthenon na pahorku Akropolis během vlny veder, 20. července.
Historické sucho sužuje Katalánsko
Španělský region nezažil vydatnější déšť zhruba tři roky. V únoru katalánská vláda oficiálně vyhlásila stav nouze. Úsporná opatření se týkala zhruba šesti ze 7,5 milionu obyvatel, včetně turisty oblíbené katalánské metropole Barcelony.
Úřady omezily denní spotřebu vody na člověka na 200 litrů, vypustily vodu z okrasných fontán, vypnuly sprchy na plážích a výrazně omezily zavlažování parků. Opatření ale nejvíce dopadla na místní farmáře, kteří si museli vystačit s pětinou vody co dřív (více zde).
Nádrž Sau hledáčkem fotoreportéra Seznam Zpráv Michala Turka. Březen 2024.
Sucho a hněv sicilských zemědělců
Ačkoliv jsou Sicilané během horkých letních měsíců na sucho zvyklí, tento rok je katastrofální. Obraz italského ostrova ve Středozemním moři utvářejí vyschlá jezera a žhnoucím vedrem vysušená pole. Letos podle údajů civilní ochrany napršelo na tomto ostrově tak málo jako už velmi dlouho ne. V srpnu vyhlásila sicilská vláda stav katastrofy.
Největší přirozené jezero Sicílie Pergusa je téměř vyschlé. Vyfoceno 28. června u italské Enny.
Za pět dní srážek jako za rok. Povodně v Česku
Česko letos hlavně v povodí Odry a horní Moravy zasáhly extrémní povodně. Na desítkách toků průtok dosáhl hranice stoleté vody.
Více než 700 litrů vody na jeden metr čtverečný spadlo v době letošních povodní jen v Jeseníkách. Rekordní úhrn 704,3 milimetrů srážek v období od 11. do 16. září evidovali na stanici ve Švýcárně v Loučné nad Desnou.
Ulice 15. září v Jeseníku.
V polovině září se ve velké části střední Evropy vyskytly velmi silné srážky, které během čtyř dnů překonaly místní i národní srážkové rekordy. Nejvážnější dopady měly především v česko-polských příhraničních oblastech a Rakousku.
Tyto povodně zapříčinila tlaková níže Boris, která vznikla střetem studeného proudu polárního vzduchu směřujícího od severu směrem přes Alpy s velmi teplým vzduchem v jižní Evropě a její rozsah byl výjimečný.
Smrtící povodně ve Španělsku
Nejničivější záplavy v moderní historii Španělska postihly zemi na konci října. Zahynulo přes 200 lidí. Nejhůře zasažený byl region Valencie, odkud také pochází naprostá většina obětí.
Řadu obětí záplavová vlna zastihla nepřipravené v garážích, suterénech či sklepech nebo v ulicích. Úřady Valencie čelí ostré kritice veřejnosti, jakým způsobem postupovaly při povodních. Materiální škody se odhadují na několik milionů eur.
Může i za to změna klimatu? „(Hodnocení) vždycky záleží na větším množství událostí v dlouhodobějším měřítku. V tomto případě ale lze říct, že k povodním jednoznačně přispěla vysoká teplota moře, která zvýšila teplotní rozdíl mezi nižší a vyšší oblastí,“ vysvětlil v říjnu v rozhovoru pro Seznam Zprávy hydrolog Jan Daňhelka.
Žena jde po ulici poté, co oblast zasáhly silné deště, 2. listopadu 2024 v obci Paiporta ve španělské Valencii.
Analýza
Rok 2024 naplnil obavy klimatologů a téměř jistě překonal loňský rekord nejteplejšího roku v historii měření.
