Separatisté se s vagnerovci neshodnou. V ruských silách roste napětí

Probíhající ruské ofenzivní operace v okolí Bachmutu dále vrážejí klín mezi síly Doněcké lidové republiky (DNR) a jednotky takzvané Vagnerovy skupiny, kterou vede Jevgenij Prigožin.

Informoval o tom americký Institut pro studium války (ISW), podle něhož šéf DNR Denis Pušilin 17. prosince prohlásil, že jednotky DNR zavírají „kleště“ na ukrajinské jednotky v Bachmutu společně s vagnerovci.

Na Pušilinovo tvrzení reagovalo několik vojenských blogerů a analytiků, kteří kategoricky popřeli, že by jednotky DNR měly cokoli společného s boji v Bachmutu, a zdůraznili, že ofenzivní úsilí v této oblasti vede výhradně Vagnerova skupina.

Rozpory mezi Pušilinovými tvrzeními a prohlášeními Prigožina podle ISW naznačují, že mezi DNR a  Vagnerovou skupinou přetrvává a narůstá rozkol. Během říjnových bojů o osady jižně od Bachmutu Prigožin popřel jakoukoli účast DNR nebo konvenčních ruských jednotek na dobytí Ivanhradu.

Prigožin se také dříve mimořádně otevřeně vyjadřoval o pomalém tempu postupu Vagnerovy skupiny v oblasti Bachmutu, což přímo kontrastuje s přehnanými tvrzeními Pušilina a dalších ruských zdrojů. Vagnerova role v operacích v okolí Bachmutu bude pravděpodobně i nadále přispívat k rozdělení různých frakcí v ruské armádě a diskreditovat orgány DNR a síly, kterým velí, napsal ISW.

Institut také uvedl, že se Kreml pravděpodobně snaží vylepšit obraz Putina i ministerstva obrany, aby vyvážil rostoucí vliv ultranacionalistických figur, především Prigožina a čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.

Vagnerova skupina se ale kromě rozkolů s jednotkami příslušícími k DNR potýká i s jinými problémy. Minulou neděli se objevily zprávy, že ukrajinské síly zasáhly hotel, kde sídlili členové této ruské žoldnéřské skupiny.

Luhanský exilový gubernátor Serhij Hajdaj se nechal slyšet, že Ukrajina podnikla útok na hotel ve městě Kadiivka západně od hlavního centra Luhanské oblasti, který si vyžádal oběti na životech. Počet obětí sice neuvedl, ale na telegramu uvedl: „Zemřelo obrovské množství těch, kteří tam byli. Jsem si jistý, že nejméně 50 procent z těch, kterým se podařilo přežít, zemře dříve, než se jim dostane lékařské péče.“

Americká administrativa tak zvažuje, že Vagnerovu vojenskou skupinu označí za teroristickou organizaci. Šlo by v takovém případě podle CNN v souvislosti s pokračujícími snahami uvalit na Rusko náklady za válku na Ukrajině, uvedl jeden z amerických představitelů.

Zatím není jasné, jak daleko je administrativa od případného označení vzhledem k pracnému právnímu procesu při tomto určování, vysvětlil úředník.

Vagnerova skupina, kterou tvoří žoldnéři, vznikla v roce 2014 a je soukromou vojenskou a bezpečnostní organizací. Čelí obviněním, že ji Kreml využívá k provádění tajných operací po celém světě, ačkoli Moskva tato obvinění opakovaně a několikrát popřela.

Vyšetřování webu The New York Times odhalilo, že skupinu založil 51letý bývalý důstojník ruské armády Dmitrij Utkin. Nelze ale říct, zda skupinu založil sám, nebo na příkaz ruské vlády.

Utkin je podle zprávy BBC veteránem čečenských válek, bývalým důstojníkem speciálních jednotek a podplukovníkem ruské vojenské zpravodajské služby GRU.

Některé zdroje dokonce uvádějí, že Utkin je neonacista. Podle některých a nepotvrzených zpráv se v březnu 2021 objevily jeho fotografie, na nichž měl na klíčních kostech a na hrudi tři tetování s logy souvisejícími s Waffen-SS, vojenskou jednotkou německé nacistické strany.

Tracey Germanová, profesorka na King's College v Londýně, podle BBC uvedla, že Vagnerova skupina se poprvé zapojila do akce během ruské anexe Krymu v roce 2014.

Vagnerovu skupinu podle ISW většinou tvoří bývalí vojáci, třicátníci a čtyřicátníci, často s kriminální minulostí nebo pocházející z malých ruských měst bez většího uplatnění. Mají pověst elitních bojovníků, kteří způsobují těžké ztráty.

Výzkumná pracovnice Isabella Currieová z La Trobe University sdělila deníku Sydney Morning Herald, že skupina provádí nábor v šifrách. Nabízejí místa „hudebníkům na turné pro Vagnerovu konzervatoř“ nebo nově „na piknik na Ukrajině“. Někdy pózují s houslemi nebo jinými hudebními nástroji na fotografiích z bojiště. „Je to vtip a všichni v tom jedou. Jenže ten vtip je děsivý,“ říká Currieová.

Zpráva GRID uvádí, že Vagnerova skupina působí v téměř 30 zemích, přestože v Rusku je její činnost nelegální. V minulosti byly jednotky Vagnerovy skupiny nasazeny v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice, Mali, Súdánu a Mosambiku.

V roce 2015 Vagnerova skupina bojovala po boku ruských sil a režimu Bašára Asada v Sýrii. Podle deníku Wall Street Journal žoldnéři pomáhali při obsazování ropných a plynových polí.

Vagnerovi bojovníci se účastnili občanské války v Libyi ve prospěch Moskvou preferované strany: sil vedených povstaleckým generálem Chalífou Haftarem, vůdcem Libyjské národní armády. Ve Středoafrické republice i v Súdánu byla skupina najata vládou pro ostrahu diamantových a zlatých dolů.

Nedávno skupinu pozvala také vláda Mali v západní Africe, aby zajišťovala bezpečnost proti islámským militantním skupinám. Podle deníku The Washington Post je v Mali rozmístěno 800 až 1000 ruských žoldnéřů, kteří vládu měsíčně stojí 10 milionů amerických dolarů.

Ve zprávě deníku The Guardian se uvádí, že v březnu se objevila podezření, že se Vagnerova skupina účastnila masakru v Mouře (Mali), kde bylo zabito 350-380 lidí.