Nové masakry v Sýrii: Svět ukazuje na různé viníky, Izrael a Írán se shodli

Zprávy, které v posledních dnech přicházejí ze Sýrie, připomněly hrůzy tamní vleklé občanské války.

Sociální sítě oblétly snímky zkrvavených těl civilistů a svědci mluví o rozpoutání dalšího kola sektářského násilí. Hlavním terčem tentokrát byli alávité, jejichž bezpečnost zjevně syrské ozbrojené složky nedokázaly ochránit.

Z oblasti přichází celá řada protichůdných informací a sociální média se opět stala bojištěm informační války. Mnozí připomínají teroristickou minulost současného syrského vůdce Ahmada Šary, jiní poukazují na jeho snahu o jednotu válkou zbídačené země a o snahy ji destabilizovat ze zahraničí.

Na následujících řádcích se Seznam Zprávy pokouší odpovědět na některé otázky, jež se s výbuchem násilí z minulého týdne pojí.

Násilí, které exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) označuje za největší eskalaci za poslední dekádu. Odstartovalo ve čtvrtek poblíž přístavu Latákie, kde stoupenci režimu svrženého diktátora Bašára Asada zaútočili na tamní bezpečnostní složky - několik skupin měli postřílet, mluví se o nejméně 15 mrtvých.

Syrská vláda na místo povolala posily a brzy vypukly těžké boje, do nichž bylo zapojeno dělostřelectvo, tanky i drony.

Během pátku pak začalo vraždění alávitských civilistů. Právě k tomuto etniku, které často žije v pobřežních oblastech, patřil i klan Asadů. Skupinky vousatých džihádistů měly obcházet jednotlivé domy a zjišťovat, kdo je alávita. Některé obyvatele zachránili jejich sunnitští sousedé, kteří se jich zastali, jiní takové štěstí neměli.

Jisté je, že k masakru alávitského obyvatelstva došlo, kolik ale na syrském pobřeží zahynulo lidí, je v tuto chvíli velmi těžké ověřit. SOHR mluví až o tisíci mrtvých, z toho jsou tři čtvrtiny civilisté. Jiné zdroje uvádějí okolo dvou až tří stovek obětí.

Většina médií se drží údajů exilové SOHR, její informace ale nebyly vždy přesné. A hlavně - SOHR byla důležitým zdrojem v dobách války, kdy do země nesměli novináři. Nyní už ale v zemi působí řada nezávislých novinářů, jak domácích, tak i zahraničních. Dá se proto očekávat, že se v příštích dnech dozvíme víc.

Kolem událostí se objevilo obrovské množství dezinformací, a to z obou stran. Na sociálních sítích například kolují videa se zabitými civilisty - u jednoho z nich investigativní novináři zjistili, že jde o podvrh pocházející z roku 2013. Šíří se rovněž informace o zabíjení křesťanů, které jsou zjevnou fake news, křesťanské kongregace je už dementovaly.

Ozbrojencům měl podle několika nezávislých zdrojů velet generál Ghiát Diab, který za občanské války spadal pod přímé vedení Máhira Asada, bratra svrženého diktátora.

Diab si v roce 2017 založil milici Ghajt o síle asi 500 mužů. Ta měla podporu z Íránu a přidali se k ní i někteří bojovníci hnutí Hizballáh. Loni v prosinci sice Diab zmizel z očí veřejnosti, minulou středu dal ale o sobě vědět a jménem „Vojenské rady pro osvobození Sýrie“ vyzval k boji proti „okupantům“, tedy proti současné vládě.

Podle šéfa kurdských jednotek v Sýrii Mazluma Abdího citovaného agenturou Reuters to mají na svědomí sunnitské skupiny navázané na Turecko, tedy součásti takzvané Syrské národní armády (SNA).

Se stejným poznatkem přišel i Orwa Ajjoub, badatel z univerzity ve švédském Malmö, který se specializuje na Sýrii a džihádismus. „Byl jsem v kontaktu s několika zdroji v Sýrii. Všechny potvrdily, že Sultán Šách Sulajmán a Divize Hamzat byli odpovědní za násilí proti civilistům. Tyto skupiny jsou vedeny warlordy a sankcionovány Spojenými státy,“ napsal.

„Stejní lidé, kteří etnicky vyčistili Afrín od Kurdů, pokračují v útocích na SDF (Syrské demokratické síly, pozn. red.),“ dodal k tomu Aaron Zelin, odborník na džihádismus z think tanku Washington Institute.

Syrská národní armáda se nicméně měla začlenit pod vedení syrského vládního hnutí Haját Tahrír aš-Šám a být pod kontrolou vlády. V džihádistických skupinách v Sýrii často bojují cizinci, například z různých postsovětských republik, kteří nemají žádný vztah a ohledy k syrským civilistům - vládní HTS naproti tomu zdůrazňuje potřebu jednoty Sýrie a minimálně verbálně trvá na diverzitě.

V posledních dnech byli na místě vyfoceni čečenští džihádisté, stejně jako prapor Fursan Muhammad - skupina tvořená tureckými džihádisty, kteří odjeli bojovat do Sýrie. Spolu s HTS sice bojovali proti Bašáru Asadovi, po jeho svržení se ale k nové syrské vládě nepřidali.

Prozatímní prezident Ahmad Šara vystoupil před národem se dvěma projevy. Prohlásil, že jeho země nyní čelí pokusu ji opět zatáhnout do občanské války - za ním podle Šary stojí stoupenci bývalého režimu spolu s elementy ze zahraničí.

„Se vší rozhodností poženeme k odpovědnosti každého, kdo byl zapojen do prolévání krve civilistů nebo poškodil náš lid. Každého, kdo překročil pravomoci státu nebo zneužil moc k dosažení svých vlastních cílů. Nikdo nebude nad zákonem a každý, kdo má ruce potřísněné krví Syřanů, bude dříve než později čelit spravedlnosti,“ slíbil.

Syrské úřady také vytvořily sedmičlennou vyšetřovací komisi, která by měla zjistit, co se stalo na pobřeží. V ní by měli zasednout i dva zástupci alávitské komunity a jedna žena. Kromě toho vznikne „odbor pro zachování míru“, který by měl komunikovat s obyvateli pobřežních oblastí, naslouchat jim a poskytovat podporu.

Šara také zavolal do Francie, kde žije syrská emigrantka Hanadí Zahlútová, jíž ve vesnici Džabla, kde došlo k masakru, zavraždili tři bratry. „Žádáme, aby syrský stát převzal kontrolu nad celým územím a aby byli pohnáni k odpovědnosti vrahové,“ řekla Zahlútová v rozhovoru pro televizi al-Arabíja. Potvrdila, že jí Šara slíbil vznik komise, která by měla zločiny vyšetřit.

Lze to rozdělit zhruba do tří skupin. Z Evropy přicházely reakce zděšené z násilí a vraždění civilistů. Například chargé d’affaires Evropské unie v Sýrii Michael Ohnmacht vyzval k ukončení násilí, zdrženlivosti a „respektování práva všech složek syrské společnosti žít v klidu a míru“. V podobném duchu reagovaly i státy jako Francie, USA nebo Německo - odsoudily násilí, vyzvaly k vyšetření událostí, ale neukázaly prstem na viníky masakrů.

Z USA se ale ozval i jiný hlas, konkrétně republikánského kongresmana Joea Wilsona. „Řezník Asad se pokouší obnovit moc v Sýrii. Skrývá se v Moskvě a má ruskou podporu…. Rusko a Írán spolu pracují na destabilizaci Sýrie. Je potřeba, aby Rusko a Írán úplně odešly ze Sýrie,“ napsal na síti X.

Podpora syrské vládě pak zazněla ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Obě země odsoudily vraždění civilistů, ale daly jasně najevo, že stojí za vládou prozatímního prezidenta Ahmada Šary, a zdůraznily i územní celistvost země.

Zcela opačně vidí vraždění v zemi Izrael, který jasně označil za viníka právě Šaru. Oficiální účet na síti X spravovaný ministerstvem zahraničí zveřejnil půlenou Šarovu fotografii, kdy v levé polovině snímku je Šara v turbanu s delšími vousy a v khaki vojenské uniformě, na druhé pak prostovlasý, v saku a s kratšími vousy. „Džihádisté v oblecích jsou stále džihádisté. Masakr v Sýrii to potvrzuje,“ doplnili k tomu izraelští diplomaté.

„Zázraky se ději, Írán a Izrael se konečně v jedné věci shodly,“ glosoval izraelskou reakci na webu syrský novinář Mázin Hasún.