Maďarsko zůstane mimo válku, Ukrajině zbraně nepošleme, slíbil Orbán

Americký ministr zahraničí Antony Blinken během rozhovoru s Wolfem Blitzerem ze CNN řekl, že nezávislá Ukrajina bude existovat „mnohem déle“ než Vladimir Putin.

„Pracujeme tak tvrdě, jak můžeme, abychom omezili, zastavili a ukončili válku, kterou Rusko rozpoutalo,“ řekl Blinken. „Děláme to prostřednictvím podpory, kterou Ukrajině poskytujeme každý den. Děláme to tlakem, který na Rusko vyvíjíme každý den.“

Blinken řekl, že doufá, že smrt a zkázu lze ukončit „spíše dříve než později“.

Evropa stojí Ukrajině po boku, ujistil dnes večer v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským předseda české vlády Petr Fiala.

„Víme, že bojujete i za naše životy a naši svobodu. Nejste sami, naše země vám stojí po boku. Evropa vám stojí po boku,“ prohlásil večer před novináři Fiala po setkání se Zelenským.

Polský předseda vlády Mateusz Morawiecki zdůraznil, že Ukrajina musí mít k dispozici zbraně, aby se mohla účinně bránit, slovinský premiér prohlásil, že východoevropská země patří do Evropy. „Budeme samozřejmě podporovat vaše členství“ v EU, uvedl slovinský předseda vláda Janez Janša.

„Vaše návštěva Kyjeva v této těžké době je pro Ukrajinu silným znamením podpory. Velmi si toho vážíme,“ vzkázal čtveřici středoevropských politiků v instagramovém příspěvku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po společném jednání.

Americký prezident Joe Biden dnes podepsal federální rozpočet na nynější fiskální rok, jehož součástí je i 13,6 miliardy dolarů (308,4 miliardy korun) určených na pomoc Ukrajině a zemím východní Evropy, které přijímají nejvíce válečných uprchlíků. V opatření nicméně chybí obnos určený na boj s pandemií covidu-19, který požadoval Bílý dům. Z rozpočtu nakonec vypadl kvůli neshodám mezi zákonodárci.

Asi polovina z peněz určených Ukrajině pokryje náklady Pentagonu na vyslání amerických jednotek do zemí na východě NATO, kde hrozí nebezpečí rozšíření konfliktu, píše agentura AP. Většina zbylých financí je určena na humanitární pomoc a podporu zemí, do nichž prchá největší množství ukrajinských občanů před ruskými vojsky.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak ve twitterovém příspěvku uvedl, že vyjednávání s ruskými zástupci budou pokračovat zítra.

„Je to velmi obtížný a složitý proces vyjednávání. Existují zásadní rozpory. Ale určitě existuje prostor pro kompromis. Během přestávky bude pokračovat práce v podskupinách,“ řekl.

Maďarsko nebude posílat Ukrajině jakékoli zbraně a zůstane mimo válku. Na shromáždění svých stoupenců při příležitosti státního svátku to dnes v Budapešti prohlásil maďarský premiér a lídr konzervativní strany Fidesz Viktor Orbán, který také opozici obvinil ze snahy zatáhnout Maďarsko do konfliktu. Na manifestaci aliance šesti opozičních stran její vůdce Péter Márki-Zay volal po proevropském a prozápadním směřování Maďarska a kritizoval Orbána za jeho vztahy s Ruskem a jeho prezidentem Vladimirem Putinem.

Orbán dnes před tisícovkami svých příznivců před parlamentem řekl, že střední Evropa je jen šachovnicí pro velmoci, a pokud se Maďarsko nepostaví za své zájmy, může se snadno stát obětí krize. „Rusko hledí na ruské zájmy, zatímco Ukrajina hledí na ukrajinské zájmy. Ani Spojené státy, ani Brusel nebudou přemýšlet myslemi Maďarů a cítit srdci Maďarů. Musíme hájit své vlastní zájmy,“ prohlásil Orbán.

„Musíme zůstat mimo tuto válku. Proto nepošleme na bojiště žádné vojáky nebo zbraně,“ řekl dlouholetý předseda maďarské vlády. Voliči podle něj mají volbu mezi jeho stranou, která chce mír, a levicovou opozicí, „která by nás zatáhla do bezohledné, vleklé a krvavé války“.

Ruské vojenské lodě dnes ostřelovaly pobřeží Oděské oblasti, informoval server The Kyiv Independent. Podle oděských představitelů při tom byli zraněni dva lidé.

„Školy, školky, nemocnice a kliniky byly zničeny. Ruská armáda nás neustále ostřeluje ze země i ze vzduchu,“ uvedl dnes v televizním rozhovoru starosta ukrajinského města Charkov Ihor Těrechov.

Probrali jsme se odbornými analýzami, na jejichž základě vám předkládáme možné scénáře konce války.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes odjel do Moskvy, kde ho ve středu čekají diplomatická jednání, jejichž cílem je dojednat příměří Ruska a Ukrajiny. Ve čtvrtek pak Çavuşoglu zamíří do Kyjeva, oznámil dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle agentury AFP.

Turecko už minulý týden zprostředkovalo jedno kolo jednání mezi ruským a ukrajinským ministrem zahraničí. Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setkali v turecké Anatlyi. Šlo o první ukrajinsko-ruskou schůzku na tak vysoké úrovni od zahájení ruského vojenského útoku na Ukrajinu 24. února. Jednání nepřinesla žádný průlom, ale obě strany jsou nadále ochotné jednat. Turecko hraje roli prostředníka.

Erdogan po jednání vlády rovněž oznámil, že ve středu do Turecka přijede polský prezident Andrzej Duda.

Rusko zakázalo kanadskému premiérovi Justinovi Trudeau a dalším 300 Kanaďanům vstup do země. Informoval o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.

Na „černém seznamu“ je ministryně zahraničí Melanie Jolyová, ministryně obrany Anita Anandová a téměř všichni poslanci. Kreml tímto krokem reagoval na podporu, kterou Kanada poskytuje Ukrajině.

Vlak, kterým cestují premiéři Česka, Polska a Slovinska, dojel do Kyjeva. Na twitteru a na facebooku to napsal šéf polské vlády Mateusz Morawiecki. Tito zástupci středoevropských zemí se do Kyjeva vydali proto, aby vyjádřili podporu Ukrajině čelící ruské invazi.

„Tady, ve válkou rozedraném Kyjevu, se píší dějiny. Tady svoboda svádí souboj se světem tyranie. Tady se hraje o budoucnost nás všech. Evropská unie podporuje Ukrajinu, která se může spolehnout na pomoc svých přátel – toto poselství jsme s sebou dnes přivezli do Kyjeva,“ napsal Morawiecki na twitteru.

Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko tvrdí, že ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu a drží v ní lékaře a pacienty jako rukojmí. Informoval o tom dnes ruskojazyčný server stanice BBC a ukrajinská agentura Interfax-Ukrajina. Kyrylenko se odvolává na jednoho ze zaměstnanců zdravotnického zařízení. BBC poznamenala, že tuto zprávu zatím nemohla ověřit.

„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici… a naše pacienty a lékaře využívá jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov, podle něhož je v nemocnici kolem 400 lidí.

„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.

Podle agentury Interfax-Ukrajina gubernátor řekl, že ruská vojska nemocnici nedávno prakticky zničila, ale personál nadále ošetřoval pacienty v suterénu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videopřenosu vyzval poslance, aby si představili útok na letiště a bombardování Ottawy nebo Vancouver v obležení. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu podle něj zemřelo již 97 dětí. Zelenskyj Kanadu požádal o vystupňování podpory a reálnou pomoc, informovaly zahraniční tiskové agentury.

„Dovedete si představit, že ve čtyři hodiny ráno uslyšíte výbuchy bomb, silné exploze? Dokážete si představit, že vy, vaše děti, uslyšíte všechny tyto silné výbuchy? Bombardování letiště? Bombardování ottawského letiště? Desítky dalších měst vaší nádherné země – dokážete si to představit?“ řekl Zelenskyj. S analogiemi pokračoval i v další části projevu, když připomněl obležený jihoukrajinský Mariupol, kde mají lidé nedostatek pitné vody, jídla a léků a ukrývají se v krytech. Připomněl i útok na televizní vysílač.

„Rusové už zabili 97 dětí. (…) Útočí na školy, nemocnice, zástavbu,“ řekl rovněž ukrajinský prezident. Ukrajina podle něj „chce žít a chce žít v míru“ a Kanadu považuje za spolehlivého partnera a věří, že to tak i zůstane. Jeho projev si vysloužil několikaminutové ovace vestoje.

Kanadský premiér Justin Trudeau na projev reagoval příslibem „neochvějné a pevné podpory“, včetně další vojenské, finanční a humanitární pomoci. Krátce před projevem Trudeau prohlásil, že Zelenskyj je „pro všechny zdrojem inspirace“.

Prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance se příští čtvrtek sejdou v Bruselu na mimořádném summitu, kde budou jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Oznámil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nejmenovaný vysoce postavený činitel Evropské unie zároveň médiím potvrdil dřívější informaci agentury Reuters, že na unijní summit plánovaný na tentýž den dorazí americký prezident Joe Biden.

Rusko formálně oznámilo Radě Evropy (RE), že opouští tuto organizaci dohlížející na dodržování lidských práv. Dnes o tom podle agentury Interfax informoval šéf ruské delegace při Parlamentním shromáždění Rady Evropy Pjotr Tolstoj. Ruská strana předala příslušný dopis ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova generálnímu tajemníkovi RE.

„Rozhodnutí o vystoupení (z RE) bylo učiněno v souvislosti s protiruskou debatou v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, jejímž výsledkem může být lživá rusofobní rezoluce, založená na smyšlenkách, které nemají žádný vztah k realitě,“ uvedl Tolstoj.

Výbor Rady ministrů RE se krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu rozhodl pozastavit členství Ruska v této instituci.

Slovenský parlament schválil vládní návrh, aby v zemi v rámci posílení východního křídla NATO mohli působit vojáci ze šesti členských států Severoatlantické aliance, včetně České republiky. Předloha počítá s nasazením maximálně 2100 zahraničních vojáků, z toho nejvýše 600 příslušníků české armády. Příchod spojeneckých vojáků bude reakcí na vojenskou invazi Ruska na Ukrajině, se kterou má Slovensko společnou hranici.

Kromě Česka mohou své vojáky na Slovensko v programu takzvané předsunuté přítomnosti NATO vyslat také Německo, Spojené státy, Nizozemsko, Polsko a Slovinsko. Slovenské ministerstvo obrany k tomu dříve uvedlo, že spojenci přivezou na Slovensko například systém protivzdušné obrany Patriot, možné je i nasazení radarové techniky Sentinel.

Ruský soud udělil pokutu 30 000 rublů (přes 6000 korun) ruské novinářce a televizní producentce Marině Ovsjannikovové. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Policie ženu zadržela v pondělí večer poté, co v živém vysílání ruské státní televize protestovala proti válce na Ukrajině.

Ovsjannikovová u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP. Advokátům a obráncům lidských práv se s ní nedařilo od jejího pondělního zadržení spojit. Na sociálních sítích se dnes až objevil snímek Ovsjannikovové, jak spolu s obhájcem čeká na soud.

Americký prezident Joe Biden se příští čtvrtek s největší pravděpodobností zúčastní summitu Evropské unie věnovaného zejména ruské invazi na Ukrajinu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na unijní činitele. Biden by podle zdrojů Reuters měl o den dříve jednat i s lídry členských zemí Severoatlantické aliance, jejíž centrála je rovněž v Bruselu.

EU se Spojenými státy koordinuje bezprecedentní sankce, které západní země uvalily na Rusko po jeho vojenské agresi vůči sousední zemi.