Článek
Generální tajemník OSN António Guterres ve středu využil jeden z nejmocnějších nástrojů, jaké má k dispozici.
Kvůli izraelské invazi do Pásma Gazy – reagující na teroristické útoky palestinské organizace Hamás ze 7. října – aktivoval článek 99 Charty OSN.
To je jakési panické tlačítko, díky němuž má generální tajemník možnost donutit Radu bezpečnosti, nejsilnější orgán celé OSN, zabývat se tématem, jemuž se vyhýbá. A donutit ji k činnosti. Mělo by jít o záležitost ohrožující „mezinárodní mír a bezpečnost“.
Podle Guterrese je to právě válka mezi Izraelem a Hamásem. Varoval, že v Gaze hrozí katastrofa, z níž se oblast nemusí nikdy vzpamatovat, a vyzývá k okamžitému humanitárnímu příměří. Jeho apelem by se Rada bezpečnosti měla zabývat už v pátek.
Seznam Zprávy nabízejí odpovědi na otázky k tomuto nezvyklému kroku.
Co Guterres řekl?
„Víc než osm týdnů trvající boje v Gaze a Izraeli způsobily strašlivé lidské utrpení, materiální zkázu i kolektivní trauma – v Izraeli i na okupovaném palestinském území,“ píše generální tajemník v dopise Radě bezpečnosti.
Odsoudil vraždu víc než 1200 Izraelců členy Hamásu a vyzval k propuštění zbylých rukojmí držených v Pásmu Gazy. Zároveň ale upozornil na víc než 15 tisíc hlášených obětí v Gaze a statisíce lidí, které v důsledku bojů musely opustit své domovy.
„(V Gaze) neexistuje žádná účinná ochrana civilistů,“ upozorňuje Guterres. Za pokračujícího bombardování ze strany Izraele podle něj ani není možné efektivně pokračovat v dodávkách humanitární pomoci. Množství zásob, které se do oblasti dostávají, nedostačuje.
„Situace rychle směřuje ke katastrofě s potenciálně nezvratnými důsledky pro Palestince a pro mír a bezpečnost v regionu. Takový výsledek nelze dopustit za žádnou cenu,“ apeluje šéf OSN.
Vyzývá proto Radu bezpečnosti, aby odvrátila „humanitární katastrofu“ a zajistila „humanitární příměří“.
O situaci v Gaze
Izrael o víkendu zahájil invazi i do jižní části Pásma Gazy, kterou dosud jen ostřeloval. Z domovů tak vyhnal další statisíce lidí.
O jak výjimečný krok jde?
Téměř bezprecedentní. Sekretariát generálního tajemníka mluví o „velmi dramatickém ústavním kroku“. Podle něj pochází jediná oficiální zmínka o použití článku 99 z roku 1971, kdy tehdejší šéf OSN U Thant vysvětloval Radě bezpečnosti, že situace ve Východním Pákistánu (dnešní Bangladéši) ohrožuje mezinárodní mír a stabilitu.
„Nikdo tento článek neaktivuje snadno,“ prohlásil mluvčí OSN Stéphane Dujarric. Vzhledem k situaci na bojišti ale prý Guterres „cítil, že jde o něco, co se musí hned udělat“. Už od počátku panují obavy, že by se do války mohla výrazněji zapojit další radikální hnutí z Libanonu nebo Jemenu, a lokální konflikt by se tak mohl proměnit v regionální.
„Je to kódové označení OSN pro obzvlášť závažnou situaci,“ míní Richard Gowan z think tanku International Crisis Group, kterého oslovila irská stanice RTÉ.
Barbora Novotná z výzkumného centra Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově dokonce mluví o „atomovém tlačítku“. „Je to signál, že OSN je vzhledem k situaci v Gaze zoufalá a nemůže toho příliš dělat. A to nejen kvůli zablokování RB OSN. Je to další forma nátlaku na zúčastněné strany konfliktu, aby zmírnily utrpení civilistů v Gaze i v Izraeli,“ napsala na sociální síti X.
Jiné zdroje zmiňují další příklady použití článku v praxi, i tak jde o jednotlivé případy. Častější je, že tajemníci tuto možnost naznačují. Guterres s ní podle agentury Reuters operoval například v souvislosti s násilnou kampaní myanmarské junty proti muslimské menšině Rohingů.
Může výzva něco změnit?
Pravděpodobně ne. Moc v patnáctičlenné Radě bezpečnosti nadále drží zejména pětice stálých členů s právem veta, mezi které patří i Spojené státy, dlouhodobě nejbližší spojenec Izraele. Jakékoli rozhodnutí tak můžou zablokovat.
Zástupce amerického velvyslance při OSN Robert Wood už se nechal slyšet, že Washington v tuto chvíli nepovažuje za vhodné, aby Rada podnikala „jakoukoli další akci“. „Nicméně se nadále soustředíme na složitou a citlivou diplomacii s cílem propustit více rukojmích, zajistit více pomoci dodané do Gazy a lepší ochranu civilistů,“ řekl agentuře Reuters.
Příměří by podle Američanů i Izraelců jen pomohlo Hamásu konsolidovat síly. Spojené státy se ale minulý měsíc zdržely hlasování o rezoluci vyzývající k dočasným přerušením bojů a umožnily tak její přijetí.
Aktuálně v Radě koluje návrh nové rezoluce o příměří sepsaný Spojenými arabskými emiráty, který podle agentury AP reaguje právě na výzvu generálního tajemníka.
Hamás stále v kondici
Pásmo Gazy se pomalu proměňuje v zónu smrti, přesto v izraelských městech stále znějí sirény upozorňující na raketové útoky Hamásu. Izraeli se stále nepodařilo přiblížit zničení této organizace.
Jak na apel reaguje Izrael?
Izraelský ministr zahraničí Eli Cohen Guterrese obvinil z podpory Hamásu a vyzval ho k rezignaci. Za „hrozbu pro světový mír“ naopak označil jeho setrvání ve funkci generálního tajemníka OSN.
Podle jeho prohlášení na síti X dopis původem portugalského diplomata znamená „podporu vraždění seniorů, unášení dětí a znásilňování žen“.
Izrael Guterresova vyjádření ke konfliktu kritizuje opakovaně. Už koncem října se diplomacie židovského státu vymezila proti jeho výroku, že útoky Hamásu se „neodehrály ve vzduchoprázdnu“. Gutteres tak narážel například na dlouholetou blokádu Pásma Gazy ze strany Izraele. Už tehdy ale zároveň palestinské útoky odsoudil.
„Izrael se cítí být vyčleněn. Má pocit, že OSN se na něj nepřiměřeně zaměřuje v porovnání s jinými zeměmi, například Čínou, která čelí obviněním z genocidy, nebo Ruskem, které podniklo invazi na Ukrajinu,“ komentoval tehdejší spor pro Seznam Zprávy blízkovýchodní expert Azriel Bermant z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.
