Článek
„Návrat zajatců je nejvyšší prioritou, vyšší než zničení Hamásu.“
Tuto větu měl rodinám unesených v Gaze říci Gadi Eisenkot, bývalý šéf izraelského generálního štábu, který byl přizván jako pozorovatel do izraelského válečného kabinetu. V podobném duchu se vyjádřil i opoziční lídr Benny Ganc, který rovněž souhlasil s dočasným působením v kabinetu. Ganc řekl, že na zničení Hamásu má Izrael v případě potřeby (několik) desetiletí. „Na to, abychom přivedli lidi domů, desetiletí nemáme,“ citoval ho server The Times of Israel.
Ne všichni členové izraelské vlády však smýšlejí stejně. Zatímco snaha o okamžité propuštění unesených civilistů i vojáků by si vyžádala nejspíš několikadenní pauzu v bojích, část kabinetu včetně ministra obrany Joava Gallanta chce naopak zvýšit vojenský tlak na Hamás a donutit ho ke kompromisu silou.
Velká část izraelské veřejnosti má v této otázce jasno - tlak veřejnosti na vládu, aby jednala v souladu s názorem Eisenkota a Gance, je vidět na každém kroku. Lampy pouličního osvětlení i nejrůznější volné plochy vyplňují letáky s portréty unesených a nápisem „Bring them home“ (Přiveďte je domů).
O propalestinských protestech v Británii
Propalestinský pochod volající po příměří v Gaze připadl na den, kdy si Británie připomíná ukončení první světové války. Proto sklidil kritiku z úst některých politiků.
„Samozřejmě udržování tlaku na politické vůdce, aby je přivedli zpět a udrželi si podporu světa - to je to, na co se zaměřujeme, aby lidé pochopili, že teroristé drží děti… Toto je válečný zločin,“ řekl Telavivan Omri Casspi, který je známý jako první Izraelec, který hrál americkou NBA.
V jeho aktivitě ho podpořila i řada dalších osobností prestižní basketbalové ligy.
Sporná logistika
O blížící se dohodě mezi Hamásem a katarskými vyjednavači už v minulých dnech informoval deník The Washington Post, izraelští představitelé nicméně kompromis, který by kromě propuštění části zajatců obsahoval i pětidenní pauzu ve válce, popřeli.
Server Walla pak napsal, že po přestávce zaviněné izraelským zásahem v nemocnici Šífa v Gaze se k jednáním opět vrátil vůdce Hamásu v Gaze Jahíja Sinvár (jeho profil si přečtěte zde). Ten měl na několik dní přerušit kontakt s představiteli Hamásu žijícími v katarském Dauhá, čímž došlo ke zmrazení jednání.
V sobotu přijel do Dauhá hlavní poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro Blízký východ Brett McGurk, který se setkal s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním. Premiér řekl, že „rozdíly mezi stranami v otázce rukojmích jsou velmi malé. Sporné body jsou logistické“.
V pondělí se prezident Biden podle agentury Reuters dokonce nechal slyšet, že věří, že dohoda mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o propuštění rukojmích je blízko.
Minulý díl Zpráv z bojiště z Gazy
Naposledy jsme situaci popisovali v půlce minulého týdne, kdy byly potvrzené izraelské postupy podstatně menší.
Sinvár měl podle vyjednavačů souhlasit s navýšením počtu propuštěných rukojmích, kterých by mělo být více než 50. V první fázi by měl Hamás propustit 50 žen a dětí, což podmiňuje pětidenním zastavením bojů a příjezdem 400 kamionů s humanitární pomocí.
V další fázi by měl vyhledat další unesené ženy a děti, které mohou v Pásmu Gazy držet jiné organizace či civilisté. O této druhé fázi se však ještě jedná - Izrael požaduje propuštění všech žen a dětí, jejichž počet sice není přesně znám, odhaduje se ale na další dvě až tři desítky.
Hamás také požaduje, aby izraelská armáda přestala během příměří na šest hodin denně používat průzkumné drony, aby mohli jeho bojovníci pátrat po dalších unesených. Izrael pak uvedl, že hraniční přechod v Rafahu není schopen odbavit 400 kamionů za jediný den.
Zdroje blízké vyjednávání citované serverem Walla mluví o tom, že jednání probíhají prakticky neustále a každou hodinu je na stole jiná nabídka. Šéf Hamásu Sinvár si je podle jednoho z nich dobře vědom, jakou cenu pro něj mají ženy a děti, a nechce se mu jich proto vzdát.
